Domácnosti loni šetřily

Spotřební chování domácností ovlivnil prudký růst cen.

České domácnosti v posledních letech čelily prudkému cenovému růstu, který výrazně zasáhl jejich kupní sílu. Loni inflace mírně oslabovala, stále ale zůstávala mimořádně vysoká a týkala se ve velké míře základních potřeb, což disproporčně ovlivňovalo především nízkopříjmové domácnosti. Nově vydané údaje ročních národních účtu odhalují hlubší souvislosti.

Reálný pokles příjmů

Hrubý disponibilní důchod domácností loni dosáhl 4 387,4 mld. Kč a meziročně byl vyšší o 294,8 mld. Kč (7,2 %). Oproti předchozím dvěma letům nominální přírůstek v roce 2023 oslabil. Reálně, vzhledem k vysokému cenovému růstu, disponibilní důchod domácností loni podruhé v řadě klesl, a to o 1,0 % (očištěno s pomocí deflátoru spotřeby domácností).

Největší části příjmů domácností tvoří mzdy a platy, které se sice loni i předloni výrazně zvýšily (o 8,4 % a 8,0 %), ani to však nestačilo k dorovnání cenového růstu. V roce 2022 reálný propad dosáhl 5,4 %, loni pak 0,2 %.

Příjmy z podnikání podnikatelů zařazených do sektoru domácností reprezentované hrubým smíšeným důchodem v loňském roce vzrostly o 41,6 mld. Kč (6,7 %). Přírůstek oproti předchozím letům výrazně oslabil, což odpovídá i zaznamenanému propadu poptávky. Hrubý provozní přebytek náležející domácnostem, který zahrnuje hodnotu produkce pro vlastní užití a rovněž imputované nájemné, loni vzrostl o 10,4 mld. Kč (1,6 %). To je výrazný rozdíl oproti roku 2022, kdy provozní přebytek nominálně vzrostl o pětinu, mimo jiné kvůli prudkému růstu cen nemovitostí.

Struktura hrubého disponibilního příjmu domácností (mld. Kč, meziroční změna)

Zdroj: ČSÚ

Zejména rostoucí úrokové sazby loni napomohly příznivému vývoji důchodů z vlastnictví domácností, kde přijaté úroky vzrostly o 42,5 mld. Kč. Úroky, které domácnosti musely zaplatit, samozřejmě také rostly. Výsledné kladné saldo důchodů z vlastnictví dosáhlo 261,7 mld. Kč a posílilo o 18,3 mld. Kč.

K celkovému navýšení disponibilního důchodu přispívá v posledních letech více než dříve saldo druhotných důchodů. Důvody jsou zejména dva: zvýšení a následná pravidelná valorizace penzí a zrušení superhrubé mzdy, které od roku 2021 snížilo objem vybraných běžných daní. Loni sociální dávky vyplacené domácnostem vzrostly o 145,9 mld. Kč a vyšší objem vyplacených penzí se na tomto nárůstu podílel 102,8 mld. Kč. O 40,3 mld. Kč vyšší byly ostatní dávky sociálního pojištění zahrnující především vyšší nemocenské. Běžné daně z důchodů a jmění zaplacené domácnostmi sice loni vzrostly o 39,1 mld. Kč a dosáhly 297,2 mld. Kč, stále ale nepřekonaly úroveň před zrušením superhrubé mzdy.

Propad spotřeby

Spotřeba domácností se loni celkově nominálně zvýšila o 171,1 mld. Kč (5,1 %). Vzhledem k prudkému cenovému růstu ale reálně jejich spotřeba klesla o 2,9 % a dostala se pod úroveň roku 2018. Směrem dolů ji táhly výdaje na netrvanlivé zboží i na zboží dlouhodobé a střednědobé spotřeby. Naopak u služeb spotřeba reálně vzrostla. Při srovnání s rokem 2019 jsou patrné také velké rozdíly mezi jednotlivými segmenty spotřeby. Zatímco spotřeba služeb reálně zaostávala za rokem 2019 o 0,9 % a spotřeba zboží střednědobé trvanlivosti o 7,0 %, u krátkodobé spotřeby výdaje reálně spadly až pod úroveň roku 2015 a za rokem 2019 zaostávaly o více než desetinu. Omezení spotřeby ale dosáhlo svého dna na začátku loňského roku, ve druhém i čtvrtém čtvrtletí 2023 spotřeba domácností mezičtvrtletně vzrostla.

Z hlediska věcného členění klesla loni spotřeba potravin a nealkoholických nápojů reálně o 9,1 % a dostala se pod úroveň roku 2015, což koresponduje také s celkovou úrovní spotřeby netrvanlivého zboží. Dlouhodobě lze rovněž sledovat, že reálně klesají výdaje na energie související s bydlením (elektřina, plyn, ostatní paliva). Domácnosti přirozeně mění technologie tak, aby více šetřily. Poslední dva roky tento proces značně urychlily a během let 2022 a 2023 klesly výdaje na energie reálně o pětinu. V krizovém roce 2022 propad dosáhl 15,9 % a loni navázal pokles o 6,1 %.

Meziroční reálný růst spotřeby domácností (národní pojetí)

Zdroj: ČSÚ

Spotřeba stravovacích a ubytovacích služeb loni klesla o 6,4 %, a zůstala tak reálně o čtvrtinu pod úrovní roku 2019. Na hodnoty roku 2019 se zatím nevrátily ani výdaje na dopravu, které po dvou oživeních v letech 2021 a 2022 loni klesly o 1,5 %.

U některých položek loňský rok prakticky smazal postpandemické zisky. Vidět je to u oděvů, které v roce 2022 byly blízko úrovni roku 2019, i u bytového vybavení, kde se podařilo pandemický propad překonat. Loni ale výdaje na oděvy a obuv klesly reálně o 10,1 % a na bytové vybavení o 8,0 %.

Zajímavý vývoj se v posledních letech odehrál u rekreací, sportu a kultury. Oddíl byl zasažen omezením pohybu a faktickým zastavením cestovního ruchu v roce 2020 a zčásti i 2021. U organizovaných zájezdů loni přetrvával více než pětinový pokles oproti roku 2019, domácnosti ale své prostředky směřovaly do jiných oblastí rekreace. Posílila spotřeba rekreačního zboží (herní software, sportovní vybavení, vybavení pro zahradu, výrobky pro domácí zvířata) i rekreačních služeb soustředěných na domácím trhu. Celkově tak výdaje na rekreace, sport a kulturu pandemický propad překonaly a oproti roku 2019 byly loni reálně vyšší o 12,0 %. Úroveň roku 2019 loni překonala rovněž spotřeba v oddílech informace a telekomunikace (+10,1 %), zdraví (+12,1 %), pojištění a finanční služby (+20,1 %) a u služeb v oblasti vzdělávání (15,3 %).

Domácnosti spotřebovaly také statky a služby ve formě naturálních sociálních transferů, jejichž hodnota loni stoupla o 76,3 mld. Kč na 941,9 mld. Kč. Zajímavou drobností v rámci této položky jsou transfery ve formě refundace schválených výdajů domácností zahrnující příspěvky na bydlení. Ty loni stouply na mimořádných 23,8 mld. Kč, zatímco v předcházející dekádě se obvykle pohybovaly mezi 13 a 15 mld. Kč.

Úspory domácností opět posílily

Velký propad spotřeby při současném zachování růstu příjmů znamenal prudké navýšení úspor. Míra úspor (podíl hrubých úspor na hrubém disponibilním důchodu upraveném o změny čistého podílu domácností na rezervách penz. fondů) se z obvyklé úrovně mezi 11 a 12 procenty v roce 2020 zvýšila na 18,8 % a v roce 2021 ještě posílila na 19,8 %. Na této hladině se dál drží a loni míra úspor vzhledem k výdajové opatrnosti domácností opět dosáhla 19,6 %. Naspořené prostředky domácnosti namířily mimo jiné do vkladů. Z finančních účtů domácností vyplývá, že objem oběživa a vkladů za období 2020–2023 vzrostl celkem o 1 129,3 mld. Kč a dosáhl loni 4 470,1 mld. Kč. Jen za loňský rok se oběživo a vklady zvýšily o 295,3 mld. Kč.

Větší množství disponibilní hotovosti a menší možnosti nebo sklon ke spotřebě motivovaly domácnosti k navýšení investic do obydlí. Ty podpořily v roce 2020 a 2021 také nízké úroky. Zájem o úvěrové financování v roce 2021 dokládá i prudký nárůst objemu půjček v závazcích domácností o 201,2 mld. Kč. To je přírůstek nesrovnatelný s jakýmkoli rokem ve sledované desetileté periodě. Naproti tomu loni objem půjček v závazcích domácností vzrostl o 83,0 mld. Kč, což byl nejnižší nárůst od roku 2015. V potaz je třeba brát i mnohem vyšší loňský růst cenové hladiny. Celkové zadlužení domácností podle údajů národních účtů loni dosáhlo 2 326,4 mld. Kč.

Vývoj situace domácností v Česku

Zdroj: ČSÚ