Domácnosti by služby rády využívaly ve větším rozsahu
26. 06. 2017
Statistiky Společnost Sociální zabezpečení Sociální služby
Ve více než pětině českých domácností (21,8 %) žije alespoň jedno nezaopatřené dítě mladší 12 let. Školní družinu, dětské centrum, denní zařízení či stacionář využívá 29,3 % domácností, z nichž 4,9 % by bylo pro, aby je jejich děti navštěvovaly častěji. Třetina domácností si to však z finančních důvodů nemůže dovolit. Jako další překážky uvádějí nedostatek volných míst (24,5 %), nevyhovující pracovní doba (6,3 %) či příliš velká vzdálenost (2,5 %). Péči o děti si částečně nebo zcela hradí celkem 81,6 % domácností, přičemž 11,3 % s tím má obtíže až velké obtíže. Šetření EU-SILC se zaměřilo na intenzitu využívání těchto služeb. V průměru za týden pobývají děti ve školce 30,8 hodin, ve škole 25,2, ve školní družině či dětském centru 10,8 a v denním zařízení nebo stacionáři 8,9 hodin. S chůvou děti tráví 11,9 hodin, s prarodiči, příbuznými a známými pak 9,2 hodin týdně.
V roce 2016 se zhruba ve třetině domácností (30,5 %) alespoň jedna osoba účastnila formálního vzdělávání, tj. navštěvovala libovolný stupeň mateřské, základní, střední či vysoké školy, ať státní, či soukromé. Celkem 91,2 % těchto domácností s tím mělo spojené výdaje na poplatky, stravování, ubytování, dopravu, pomůcky a učebnice či školní výlety apod. S obtížemi, někdy s velkými, se přitom potýkalo 17,8 % domácností. Alespoň částečně platí domácnosti školné za čtvrtinu jedinců.
Průměrný věk žen, které se starají o starší potřebnou osobu, je 52,8 let
O 4,1 % potřebných osob se v České republice stará také nějaká osoba bezplatně, přičemž ve více než třetině případů se jedná o blízkého žijícího ve společné domácnosti. Osobami, o které se blízcí takto starají, jsou převážně ženy, a to v 65,8 % případů. Ženám se dostává potřebné péče až ve vyšším věku, průměrně v 76,2 letech, zatímco průměrný věk opečovávaných mužů je 65,7 let. Ačkoliv žen využívajících takovou péči je poměrem více a jsou také ve vyšším věku, paradoxně je jejich péče časově méně náročná. O muže se blízcí průměrně starají 27,4 hodin, o ženy pouze 22,7 hodin týdně. Když se naopak zaměříme na osoby, které se o někoho (ať už ve své domácnosti, nebo mimo ni) starají, jedná se převážně o ženy (v 70,6 % případů) a je jim průměrně 52,8 let.
U osob 16+ byl zjišťován zájem se formálně či neformálně vzdělávat
Celkem 2,7 % osob uvedlo, že se v předchozích dvanácti měsících chtěly formálně vzdělávat, ale z nějakého důvodu nemohly. Za nejčastější překážky byly uváděny: nedostatek času (38,0 %), finanční důvody (22,2 %), nevhodné kurzy (12,4 %) nebo nepřijetí do příslušného programu (11,5 %).
Kurzu, semináře či školení, které byly spojeny s jejich profesí nebo volnočasovou aktivitou, se v přecházejícím roce účastnilo 28,7 % osob. Ty osoby, které se neformálního vzdělávání neúčastnily, uváděly jako nejčastější důvod v téměř polovině případů vlastní nezájem, pro každého desátého to byl nedostatek času a každý třináctý uvedl, že zaměstnavatel vybrané kurzy vůbec neposkytoval (7,8 %).
Kolik hodin týdně tráví děti do 12 let v zařízení nebo péči jiné osoby
Nejvíce problémů s úhradou zdravotní péče mají senioři
V roce 2016 pouze 6 % domácností uvedlo, že v předchozích dvanácti měsících vůbec nevyužilo zdravotnických služeb. Z těch, které je využily, mělo 71,7 % domácností nějaké náklady, přičemž 17,8 % z nich se obvykle potýká s obtížemi až velkými obtížemi při jejich hrazení. Naopak snadno či velmi snadno hradí tyto služby více než pětina (22,2 %) domácností. Výraznější problémy mají zejména domácnosti starobních důchodců. Ty hradí náklady na zdravotnické služby s obtížemi až s velkými obtížemi ve více než čtvrtině případů (27,1 %).
Schopnost domácnosti hradit výdaje za zdravotnické služby podle ekonomické aktivity osoby v čele (v %)
Ve 4,5 % domácností se nachází osoba, která potřebuje služby profesionální domácí péče z důvodu dlouhodobého onemocnění, postižení nebo stáří. V průměru se o ni profesionální pracovník stará 20,6 hodin týdně. Celkem čtvrtina domácností si tyto náklady platí sama. Skoro polovina (44,1 %) se přitom potýká s obtížemi až s velkými obtížemi.
Více než čtvrtina domácností (27,0 %) uvádí, že by potřebovala profesionální domácí péči využívat více než doposud. Hlavními překážkami, které jim v tom brání, jsou finanční důvody (47,3 %), v každé osmé domácnosti osoba takovou péči odmítá, pro desetinu domácností není profesionální domácí péče dostupná a 2,6 % domácností není spokojených s její
kvalitou.
Z jakých důvodů nevyužívají domácnosti profesionální domácí péči (v %)
Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností