Doma s knihou v ruce?

Sociální odloučení, zavřená sportoviště, práce na dálku, z prezenčního studia se rázem stalo studium distanční, to jsou jen některá z omezení, která způsobila pandemie koronaviru. Stali se z nás zase čtenáři?

V roce 2020 se v zemích EU prodaly tištěné knihy v hodnotě 4,6 mld. eur, přitom v roce 2008 prodej tištěných knih přinesl celkem 7,0 mld. eur. V uve­deném období tak došlo k poklesu o více než třetinu (35 %). V roce 2019 se prodaly tištěné knihy v ceně 5,4 mld. eur, takže meziroční propad byl 15%. Měřeno měsíčním harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) roste cena knih v EU pomaleji než celkové spotřebitelské ceny. Mezi červ­nem 2011 a červnem 2021 se cena knih zvýšila o 12 % ve srovnání se 14 % u celkových spotřebi­telských cen. Údaje o cenách různých žánrů knih jsou k dis­pozici až od prosince 2016. Obecně od tohoto data do června 2021 se cena knih zvýšila o 4 %, přičemž cena elektronických knih vzrostla o 12 %, beletris­tické tištěné knihy zdražily o 6%, ale cena učebnic klesla téměř o 2 %. Výdaje domácností za knihy, noviny a časo­pisy klesají. V roce 1995 šlo na tyto položky 1,8 % z celkových výdajů na spotřebu domácností, v roce 2016 za ně domácnosti v EU utratily 1,1 % svých celkových výdajů. To představovalo 0,6 % HDP EU nebo přibližně 200 eur na obyvatele EU. Knihy, noviny a časopisy tvořily největší podíl na výda­jích domácností na Slovensku (2,1 %), následovaly domácnosti v Německu (1,6 %) a Polsku (1,4 %). Na opačném konci žebříčku byly domácnosti v Bul­harsku a Řecku (shodně 0,6 %), v České republice, ve Španělsku a na Maltě (ve všech 0,7 %).

Mezinárodní obchod s knihami

Značné rozdíly panovaly mezi pohlavími. Zatímco z mladých žen ve věku 20 až 34 let nebylo zaměstnáno ani se nepřipravovalo na budoucí povolání 21,5 %, mezi muži byl zaznamenán podíl 13,8 %. Velké odlišnosti také vykazovaly jednotlivé členské státy EU. Mezi muži byl nejnižší podíl zaznamenán v České republice (5,6 %), mezi ženami pak v Nizozemsku (9,5 %). Naproti tomu nejvyšší hodnoty byly evidovány v Itálii, a to jak u mužů (24,0 %), tak i u žen (35,0 %).

V posledním desetiletí zůstal vývoz knih do zemí mimo EU a dovoz z nich poměrně stabilní, bez výrazných výkyvů. V letech 2010 a 2020 byla zaznamenána stejná úroveň jak u vývozu (1,7 mld. eur), tak u dovozu (1,5 mld. eur). Ve srovnání s rokem 2019 došlo v roce 2020 k poklesu o 12 % u vývozu a o 6 % u dovozu. Hlavními zeměmi EU vyvážejícími a dovážejícími knihy v roce 2020 byly Německo, které vyvezlo knihy za 535 mil. eur a dovezlo za 284 mil. eur, Francie s vývozem v hodnotě 291 mil. eur a dovozem 220 mil. eur a Španělsko, jehož vývoz knih za 183 mil. eur také převýšil cenu dovezených, jež činila 147 mil. eur.

Čtvrtina dospělých Čechů knihy nečte

V průzkumu z roku 2018 oslovily Národní knihovna a Ústav pro českou literaturu přes dva tisíce respondentů starších 15 let. Z výzkumu vyplynulo, že více než tři čtvrtiny lidí (78 %) si přečte za rok alespoň jednu knihu, 44 % si ji koupí a 28 % minimálně jednou za rok zajde do veřejné knihovny. Více čtou ženy než muži a nejoblíbenější jsou detektivní příběhy. Přestože až 66 % lidí v nejnovější variantě průzkumu z jara letošního roku uvedlo, že si čtením knih odpočinou, patří tato činnost k aktivitám, které pandemie zvýšila u české populace pouze mírně. Čas strávený s knihou v ruce vzrostl za poslední měsíce pouze o 7 %. Jinak tomu je u pravidelných čtenářů, kteří čtou o 18 % více.

Více zde a zde.