Dobrovolnictví se denně věnuje 7 % Kanaďanů

Šest z deseti Kanaďanů starších 15 let už někdy v životě věnovalo svůj čas ve prospěch charitativní či neziskové organizace. Zkušenost s prací dobrovolníka tak má téměř 17 mil. obyvatel Kanady. Během posledního roku před výběrovým šetřením se takto angažovalo 44 % obyvatel starších 15 let. Jejich podíl zůstává mezi lety 2004 a 2013 téměř neměnný, avšak oblasti, v nichž se dobrovolníci angažují, se mírně mění. Zatímco ve školství pomáhal v roce 2013 každý pátý dobrovolník, v roce 2014 to byl už každý čtvrtý. V náboženských organizacích se zase před jedenácti lety angažovalo 22 % dobrovolníků, o devět let později už jich bylo méně než 20 %. Mírně se zvýšila angažovanost na univerzitách, kde dříve působil každý 50. dobrovolník, ale v roce 2013 už to byl každý 20.
Někteří (7 %) se dobrovolnictví věnují denně, jednou týdně má ve svém rozvrhu zvolenou tuto aktivitu 30 % respondentů, 25 % ji vykonává jen jednou měsíčně. Ostatní, kteří věnovali svůj čas ve prospěch někoho jiného či nějakého projektu, tak činili buď jednorázově, nebo nepravidelně.

Míra účasti na dobrovolnických aktivitách klesá s věkem

Účast na dobrovolnických aktivitách je největší mezi mladými ve věku
15–19 let, z nichž se alespoň jednou za rok těchto aktivit zúčastnilo 66 %. Druhou nejvyšší míru dobrovolnictví vykázala věková skupina 35–44 let, a to téměř každý druhý. Poněkud překvapivě mezi 55 až 64letými byla míra účasti nižší než mezi 20 až 34letými. Míra účasti na dobrovolnických aktivitách totiž s věkem klesá, a tak nejméně dobrovolníků je mezi osobami staršími 75 let – jen každý čtvrtý z nich. A i když je mezi staršími obyvateli Kanady volontérů relativně nejméně, jsou to právě oni, kteří těmto aktivitám věnují nejvíce času. Osoby ve věku 65–74 let stráví dobrovolnou prací průměrně 231 hodin za rok, tj. téměř 29 pracovních dní. Ti, kterým je 55–64 let, se věnují práci bez nároku na odměnu průměrně 203 hodin ročně. Dobrovolníci starší 75 let pracují 196 hodin ročně.

Motivace se liší

Mezi ženami je více dobrovolníků než mezi muži, ženatí či vdané častěji pomáhají ostatním než svobodní, rozvedení či ovdovělí. Ti, kteří praktikují svoji víru aspoň jednou týdně, vykazují míru dobrovolnictví 1,5krát vyšší ve srovnání s ostatními. Lidé s vysokoškolským vzděláním se častěji zapojují do různých veřejných aktivit než osoby s nižším vzděláním. V roce 2013 na vysokoškoláky připadala více než třetina (36 %) času stráveného dobrovolnickými aktivitami, i když v celé populaci 15letých a starších představují pouze čtvrtinu. Mezi rodilými Kanaďany bylo v roce 2013 relativně více dobrovolníků (45 %) než mezi těmi, kteří se do Kanady přistěhovali (38 %).
Jako důvody, proč se rozhodli pracovat bez nároku na odměnu, respondenti nejčastěji (93 %) uváděli, že chtěli něčím přispět společenství, jehož jsou součástí. Dále to byla možnost uplatnit získané znalosti a zkušenosti (77 %), jiné osoby k dobrovolnickým aktivitám „přitáhli“ přátelé (40 %) či rodinní příslušníci (23 %). Někteří deklarovali jako důvod své angažovanosti skutečnost, že by si takto rádi zlepšili zdraví. Jiní v práci dobrovolníka viděli zlepšení možností uplatnění na trhu práce (23 %) nebo za jejich aktivitou stály náboženské důvody (18 %). Více na http://bit.ly/1CgNywT.