Dluhy na export

Největší pozornost samozřejmě poutají údaje o saldu hospodaření a dluzích státu. Neudržitelnost veřejných financí může nejen destabilizovat ekonomiky jednotlivých zemí, zejména zajištění dostupnosti veřejných statků a služeb, ale také, kvůli společné měně, exportovat finanční obtíže do dalších států. Proto je úkolem statistiků poskytovat o stavu a případných hrozbách spolehlivé informace.
Údaji o deficitech a dluzích však informační potenciál vládní finanční statistiky zdaleka není vyčerpán. Údaje o struktuře výdajů, tzv. statistika COFOG, zase ukazují, na co vládní instituce vydávají peníze. Jednou z nejdiskutovanějších oblastí se v poslední době stala obrana státu. Členové NATO se totiž zavázali vydávat na ni ze svých rozpočtů nejméně 2 % HDP. Na konci roku 2016 měla ČR tento podíl 0,7 % HDP, tedy pouze asi 35 % uvedeného závazku. Současně tento podíl meziročně poklesl o 0,2 procentního bodu (p. b.). Z dalších údajů můžeme vyčíst, že nejvíce prostředků se vydalo na sociální účely (12,3 %), zdraví (7,4 %) a ekonomické záležitosti, jako jsou například dotace (5,9 %). Největší meziroční pokles zasáhl oblasti ekonomických záležitostí (–0,6 p. b.) a vzdělávání (–0,5 p. b., tj. 4,9 % HDP).
Z dat můžeme usuzovat i na ekonomickou roli vládních institucí v ekonomice, často vyjadřovanou jejich celkovými výdaji. Zejména díky silné ekonomice se jejich podíl na HDP pohyboval v roce 2016 těsně pod hranicí 40 % při meziročním poklesu o 2,3 procentního bodu.
Množství dat o ekonomickém chování vládních institucí poskytuje v současné době značný analytický potenciál. Nicméně svět se stále mění. Proto ani veřejný sektor, ani vládní finanční statistika nespí. Diskuse nad metodikou výpočtu, zejména sald a dluhů, tak v podstatě běží neustále. Cílem je už nikdy neopakovat nechvalně známé události z dob nedávných.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty