Dlouhodobé trendy narušily covid a válka na Ukrajině

Co se změnilo v krajích České republiky během uplynulých pěti let.

Mnoho statistických dat zpracovávaných ČSÚ vypovídá nejen o vývoji České republiky jako celku, ale umožňuje i srovnání jednotlivých krajů. Pojďme se podívat na mezikrajské rozdíly a podobnosti v několika nejzajímavějších oblastech.

Rekordní úmrtnost i přírůstky migrací

Z demografického hlediska lze dopady epidemie sledovat především ve statistice zemřelých, válečný konflikt pak ovlivnil zejména imigraci. Pro obě události současně platí, že vyvolaly řadu sekundárních demografických dopadů a jejich dozvuky budou ovlivňovat statistiku obyvatelstva i v letech následujících.

Vývoj počtu obyvatel v krajích

Zdroj: ČSÚ

V roce 2021 zemřelo v Česku nejvíce obyvatel od konce 2. světové války. Rekordní počty úmrtí zaznamenaly všechny kraje s výjimkou Kraje Vysočina, ve kterém maximum nastalo o rok dříve. V důsledku vysokých počtů zemřelých se v letech 2020 a 2021 významně zkrátila naděje dožití při narození. Ta přitom měla od konce 80. let 20. století jednoznačně rostoucí tendenci. Jednalo se však o pokles pouze krátkodobý. V letech 2022 a 2023 naděje dožití opět rostla, a to shodně ve všech krajích. Pořadí krajů podle střední délky života se během sledovaného období zásadně neměnilo. Mezi lety 2022 až 2023 měli nejvyšší naději dožití muži (78,2 let) i ženy (83,8 let) v hlavním městě Praze. Na opačném pólu se umístili muži (74,5 let) a ženy (80,4 let) v kraji Ústeckém.

Naděje dožití v krajích v letech 2022 až 2023 (roky)

Zdroj: ČSÚ

Významné výkyvy zaznamenala v posledním období také úhrnná plodnost. Zatímco v letech 2018 až 2020 stagnovala na úrovni 1,71 dítěte na ženu, v roce 2021 prolomila po třech dekádách hranici 1,8 dítěte na ženu a vzrostla na 1,83. Republikový průměr překonala v tomto výjimečném roce polovina krajů, přičemž zcela nejvyšší hodnoty dosáhl Kraj Vysočina (1,95). Po prudkém vzestupu následoval ještě prudší propad. V roce 2022 se intenzita úhrnné plodnosti snížila na 1,64 a v roce 2023 dokonce na 1,46 dítěte na ženu. Nejnižší úhrnnou plodnost vykazovaly ženy v hlavním městě Praze (1,31), naopak nejvyšší zůstala počtvrté v řadě v Kraji Vysočina (1,57). Úroveň plodnosti, kterou taktéž v posledních dvou sledovaných letech ovlivnila uprchlická vlna z Ukrajiny, úzce korelovala s nízkým počtem živě narozených dětí, který v roce 2023 po dlouhých 18 letech opět spadl pod stotisícovou hranici. Velmi málo dětí se narodilo zejména v severozápadní části republiky v krajích Karlovarském, Ústeckém a Libereckém s porodností pod hranicí 8 ‰.

Společným rysem demografického vývoje ve všech 14 krajích byla silná imigrační vlna charakterizující rok 2022. Populace Česka se migračním přírůstkem zvýšila o 329,7 tisíce obyvatel, což byl téměř čtyřnásobek dosavadního poválečného maxima z roku 2007. Rekordní počty přistěhovalých z Ukrajiny dramaticky proměnily podobu přírůstku stěhováním na 1 000 osob ve všech 14 krajích. Mezních hodnot dosáhly hlavní město Praha (60,7 ‰) a Moravskoslezský kraj (13,3 ‰), který kladnou hodnotu migračního salda zaznamenal poprvé od vzniku krajů v roce 2000. O řád slabší, přesto stále kladný ve všech krajích, byl relativní přírůstek stěhováním v roce 2023. V něm vynikalo především postavení hlavního města Prahy (19,7 ‰) a krajů Plzeňského (15,0 ‰) a Středočeského (12,5 ‰). Příliv zahraničních migrantů se významně propsal do zastoupení cizinců v krajských populacích. Podíl cizinců se mezi roky 2021 a 2022 více než zdvojnásobil v krajích Zlínském, Královéhradeckém, Olomouckém a Kraji Vysočina. Suverénně nejvyšší zůstává v hlavním městě Praze, kde je každý čtvrtý obyvatel cizincem.

Podíl cizinců na obyvatelstvu kraje k 31. 12. 2023 (%)

Zdroj: Ředitelství služby cizinecké policie

Z hlediska věku je nejmladším krajem Středočeský, ve kterém byl v roce 2023 průměrný věk obyvatel 41,5 roku. Hned za ním se drží hlavní město Praha s průměrným věkem 41,7 roku. Pod průměr České republiky (42,8 roku) se dostal ještě kraj Jihomoravský s hodnotou 42,7 roku. Ostatní kraje celorepublikový průměr překračují. Nejstaršími kraji jsou Zlínský (43,9 roku) a Královéhradecký (43,7 roku). Od roku 2000 nejvíce zestárli obyvatelé Karlovarského kraje, jimž se zvýšil průměrný věk z 37,7 na 43,6 roku, tedy o 5,9 roku. Průměrný věk obyvatel Moravskoslezského kraje vzrostl z 37,8 na 43,5 roku (o 5,7 roku). Na opačném konci žebříčku se nacházejí obyvatelé Prahy, kterým se průměrný věk zvýšil pouze o 0,6 roku. Druhý nejmenší nárůst průměrného věku zaznamenal Středočeský kraj, a sice 2,4 roku.

Výrazný pokles HDP

Šestileté období hospodářského růstu, kdy HDP ve srovnatelných cenách meziročně ve všech krajích až na ojedinělé výjimky rostl, vyvrcholilo rokem 2019. V dalších letech byl vývoj nejprve poznamenán pandemickou krizí a následně od roku 2022 dopady války na Ukrajině, růstem cen paliv a energií, vysokou inflací a dalším narušením dodavatelských řetězců. Restriktivní opatření proti šíření koronaviru přijatá v roce 2020 se promítla do poklesu HDP ve všech krajích. V letech 2021 a 2022 (data za rok 2023 budou k dispozici v lednu 2025) již HDP meziročně ve většině krajů rostl. Dál klesal pouze v Jihočeském kraji, v Kraji Vysočina a především v Karlovarském kraji, kde se propadl až pod úroveň roku 2000. Pokles v roce 2020 byl tak hluboký a následné zotavení ekonomik krajů tak problematické, že v roce 2022 ve většině krajů HDP nedosahoval předpandemické úrovně. Překonaly ji pouze hlavní město Praha a kraje Pardubický, Jihomoravský a Olomoucký.

Počet jednotek v registru ekonomických subjektů se v předchozích letech ve všech krajích zvolna zvyšoval. V roce 2023 však došlo k narušení tohoto trendu vlivem zhruba desetiprocentního úbytku počtu fyzických osob, který byl vyvolán povinností využívat datové schránky. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že počet subjektů se zjištěnou ekonomickou aktivitou rostl i v roce 2023, je možné se domnívat, že svou činnost ukončily především tzv. „spící“ subjekty.

Regionální HDP ve srovnatelných cenách (%, rok 2000 = 100)

Zdroj: ČSÚ

Růst podílu rostlinné produkce

Zemědělská produkce v běžných cenách v letech 2019 až 2022 ve všech krajích meziročně rostla, v roce 2022 podle semidefinitivních výsledků hlavně vlivem cenového vývoje. Produkce ve stálých cenách v tomto roce poklesla ve většině krajů, kromě Jihočeského, Moravskoslezského a Kraje Vysočina. Ve struktuře zemědělské produkce zvyšovala svůj podíl rostlinná produkce, která ve většině krajů převládala. Nejvýraznější podíl tvořila rostlinná produkce v roce 2022 v Ústeckém kraji (76,4 % z celkové produkce zemědělského odvětví) a v Olomouckém kraji (67,6 %). Nejvyšší podíl živočišné produkce měly naopak Pardubický kraj a Kraj Vysočina (48 %, resp. 45 %).

Nejvyšší produkce zemědělského odvětví na hektar půdy docílili zemědělci v Pardubickém kraji, a to zejména díky drůbežářství. Naopak nejnižší zaznamenali v Karlovarském kraji, kde dosahovala pouze ze 41 % z úrovně Pardubického kraje.

Výměra obhospodařované orné půdy a trvalých travních porostů se v Česku a ve většině krajů vyvíjela v posledních dvou letech odlišně od dosavadních trendů. Plocha obhospodařované orné půdy se v Česku mírně rozšířila (proti roku 2018 o 1,5 %) a trvalých travních porostů ubylo (o 2,2 %). Ke snížení výměry obhospodařované orné půdy došlo pouze v Praze a v krajích Libereckém a Jihomoravském.

Těžba dřeva v letech 2018 až 2020 dramaticky rostla v souvislosti s likvidací následků kůrovcové kalamity a polomů. Od roku 2021 sice již klesala, ale celorepublikově stále dosahovala vysokých hodnot, v roce 2023 srovnatelných s těžbou z roku 2007. Nejvíce dřeva se v uplynulých pěti letech vytěžilo v Kraji Vysočina (22,1 % z celorepublikového objemu). Jako reakce na kalamitu, v jejímž důsledku vznikaly holiny, se v posledních letech zvyšovala plocha zalesňování.

Dvojí omezení bytové výstavby

Dlouhodobě nejvyšší stavební aktivita probíhá v hlavním městě, a to jak absolutně (vyjádřeno objemem stavebních prací podle dodavatelských smluv v hodnotě „S“), tak relativně po přepočtu na obyvatele. Praha zaujímala v posledních pěti letech z celkového objemu „S“ provedeného v tuzemsku jednu pětinu. Druhý největší objem stavebních prací „S“ absolutně (12,2 % z tuzemského objemu) i relativně byl zaznamenán v Jihomoravském kraji. Po přepočtu na obyvatele se nadprůměrně stavělo také v krajích Jihočeském a Pardubickém. Naproti tomu nejnižší intenzitou výstavby se vyznačoval Liberecký kraj.

Z celkového objemu „S“ podle směrů výstavby měla v posledních letech Praha relativně nejvyšší podíl bytových budov (téměř třetinu) a nejnižší podíl inženýrských staveb. Nejvyšším podílem inženýrských staveb (zhruba polovina z objemu „S“) se vyznačovaly kraje Jihočeský a Ústecký, což do značné míry souviselo s výstavbou dálnic.

Bytovou výstavbu zpomalila či odložila pandemie. Ve většině krajů bylo nejméně bytů dokončeno v roce 2020 nebo 2021. Počet zahájených bytů dosáhl nejnižších hodnot v roce 2020, nejspíš vlivem covidových omezení, a nebo v roce 2023, kdy se projevil efekt rostoucích cen a problémů s dodávkami stavebních materiálů. Ten pravděpodobně ovlivnil strukturu bytové výstavby směrem ke snížení podílu bytů v nových rodinných domech. Zatímco v roce 2019 se v nových rodinných domech nacházelo 52 % ze zahájených bytů, v roce 2021 se jejich podíl snížil pod 50 % a v roce 2023 propadl až na 41 %. Nejnižší podíl zahájených bytů v nových rodinných domech vykázala Praha (méně než 8 %). Nejvyšší, téměř dvoutřetinový, byl ve Středočeském kraji.

Absolutně nejvíce bytů se v posledních pěti letech zahájilo i dokončilo ve Středočeském kraji, v hlavním městě Praze a v Jihomoravském kraji. V úhrnu se uvedené kraje na zahájené i dokončené bytové výstavbě v Česku podílely 48 %. Tyto kraje spolu s Plzeňským se držely na špici také v intenzitě bytové výstavby na tisíc obyvatel. V ostatních krajích byla intenzita podprůměrná, nejnižší v Ústeckém kraji.

Mzdy rostly pomaleji než inflace

Také mzdový vývoj v letech 2018–2023 byl značně ovlivněn doznívajícím obdobím konjunktury, koronavirovou pandemií a následnou ekonomickou recesí. V roce 2023 dosáhla průměrná hrubá měsíční mzda (v přepočtu na plně zaměstnaného zaměstnance) v České republice hodnoty 43 120 Kč, v roce 2018 to bylo 32 051 Kč. Celkově se mzdová úroveň zvýšila nominálně o více než třetinu (34,5 %), reálně se však snížila o 4,1 %, neboť ceny vzrostly o 40,4 %. Meziroční pokles reálných mezd lze sledovat od 4. čtvrtletí 2021 do 4. čtvrtletí 2023, největší (téměř 12 %), byl zaznamenán ve 2. a 3. čtvrtletí 2022.

Podle absolutní úrovně výdělků bylo v roce 2023 nejbohatším regionem hlavní město Praha s průměrnou hrubou mzdou 53 507 Kč. Nejnižší mzdovou úroveň měli obyvatelé Karlovarského kraje (37 162 Kč). Nejslabší nominální meziroční růst (o 7,0 %) zaznamenal Olomoucký kraj, kde vzhledem k míře inflace 10,7 % zároveň nastal nejvyšší propad reálné mzdy. K největšímu nominálnímu nárůstu došlo v krajích Ústeckém a Jihočeském (shodně 8,5 %), nicméně reálně klesly mzdy ve všech krajích.

Medián hrubých měsíčních mezd činil (podle strukturální mzdové statistiky) v roce 2023 v Česku 39 518 Kč, u mužů dosahoval 42 231 Kč, u žen o 5 562 Kč méně. Meziročně rostl ve všech krajích, za celou republiku se zvýšil v průměru o 5,6 %. Nejvíce se zvedl v krajích Libereckém a Plzeňském (shodně o 6,9 %) a nejméně v Jihomoravském kraji (o 4,9 %). Téměř ve všech krajích rostl meziročně mzdový medián rychleji u žen (v průměru o 6,0 %) než u mužů (o 5,5 %). Nad úroveň celostátní hodnoty se v roce 2023 dostal medián mezd v Praze a v krajích Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském.

Důchodců ubylo, důchody rostou

Celkový počet příjemců důchodů bez ohledu na druh důchodu se v roce 2023 proti roku 2019 ve všech krajích snížil. K nejvyššímu meziročnímu poklesu došlo v letech 2020 a 2021, a to zejména vlivem zvýšené úmrtnosti v důsledku onemocnění covid-19.

Počet starobních důchodců (včetně souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) se v roce 2023 proti roku 2019 na úrovni Česka snížil o téměř 43,6 tisíce osob (o 1,8 %). Počet mužů – příjemců starobního důchodu sice vzrostl o 3,4 tisíce, ovšem počet příjemkyň starobního důchodu o 47 tisíc poklesl. Jediným krajem s přírůstkem počtu starobních důchodců se stal Kraj Vysočina (+ 0,2 %).

Průměrná výše důchodů se dlouhodobě zvyšuje. Na růst penzí má vliv jak valorizace, tak i hodnota nově přiznaných důchodů, které jsou vyšší než postupně zanikající důchody starších penzistů. Průměrný plný starobní důchod vyplácený sólo (bez souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem a bez poměrného starobního důchodu) v prosinci roku 2023 na celostátní úrovni činil 20 310 Kč a byl o 50,6 % vyšší než v prosinci roku 2019. Nejvyšší starobní důchody dostávali na konci roku 2023 senioři v Praze (21 519 Kč), naopak nejnižší pobírali příjemci v Karlovarském kraji (19 557 Kč).

Dlouhodobě se zvyšuje množství osob pobírajících předčasný starobní důchod. Proti roku 2019 vzrostl jejich počet v Česku o téměř 90 tisíc, což představovalo navýšení o 14 %. Výraznější procentuální růst je patrný u mužů (o 15,6 %) než u žen (o 12,8 %).

V roce 2022 vznikly díky mimořádným valorizacím důchodů výhodné podmínky pro odchod do předčasného starobního důchodu, které ovlivnily rozhodnutí řady obyvatel v předdůchodovém věku. Zatímco v předchozích pěti letech činil průměrný meziroční nárůst počtu příjemců předčasných starobních důchodů v Česku 2 %, v roce 2023 to bylo téměř 8 %.

Nárůst počtu příjemců předčasných starobních důchodů mezi prosincem 2022 a 2023 (%)

Včetně souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem.

Zdroj: ČSSZ a vlastní dopočet

Cena vody stoupá

Specifické množství vody na obyvatele fakturované domácnostem nejprve v letech 2019–2021 meziročně rostlo, následně došlo v letech 2022 a 2023 ve všech krajích k poklesu. V porovnání s rokem 2019 se spotřeba vody v roce 2023 nejvíce snížila v Praze (o 8,2 %). Zde se dlouhodobě spotřebovává vody nejvíce, loni to bylo 103,8 litru na osobu a den. Cena vodného a stočného ve všech krajích po celé sledované období stoupala, nejvýraznější nárůst byl mezi roky 2022 a 2023. Během posledních pěti let se cena vody nejvíce zvýšila v Ústeckém kraji (o 40,7 %), cena stočného za období 2019–2023 nejvíce narostla v Praze (o 60,9 %). Za vodné zaplatili zákazníci loni nejvíce taktéž v Ústeckém kraji (62,2 Kč/m³), stočné bylo nejdražší v Praze (56,8 Kč/m³).

Odpadů neubývá

Mezi kraje s nejvíce znečištěným ovzduším patří hlavní město Praha a kraje Ústecký a Moravskoslezský. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji jsou příčinou vysokých měrných emisí převážně stacionární zdroje, na území Prahy způsobují znečištění především mobilní zdroje. V Praze jsou z dlouhodobého pohledu nejvyšší koncentrace tuhých znečišťujících látek a oxidů dusíku, Ústecký kraj je nejvíce ze všech krajů zasažen emisemi SO2. Moravskoslezský kraj drží prvenství ve znečištění CO, výrazně nadměrné množství tohoto plynu se ovšem vyskytuje i na území Prahy.

Produkce odpadů se za období 2019–2022 zvýšila téměř ve všech krajích, vyjma Libereckého a Karlovarského a hlavního města Prahy. Nejvíce vzrostla v Pardubickém kraji (o 20,7 %), což se projevilo i v nárůstu produkce odpadů v přepočtu na obyvatele o 19,6 %.

Produkce nebezpečného odpadu naproti tomu ve většině krajů klesala. Nejvíce se snížila za období 2019–2022 v Karlovarském kraji, a to o 53,8 %. Výrazný pokles zaznamenaly i Praha a kraje Ústecký, Středočeský, Jihočeský a Jihomoravský. Stejně jako celková produkce odpadů, vzrostla za sledované období i produkce komunálního odpadu.

Produkce komunálních odpadů (kg na obyvatele)

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší nárůst zaznamenal Plzeňský kraj (o 8,4 %). V pěti krajích (Ústeckém, Královéhradeckém, Středočeském, v Kraji Vysočina a v Praze) se produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele snížila.

Největší objem financí do investic na ochranu životního prostředí v období 2019–2022 směřoval v krajích Moravskoslezském a Středočeském a v Praze. V přepočtu na počet obyvatel dosáhly v roce 2022 investice nejvyšší hodnoty v Jihočeském kraji (6 329 Kč na obyvatele). Jednalo se o nejvyšší částku za celé sledované období. V předchozích letech bylo nejvíce peněz na tyto účely vynaloženo v roce 2019 v Moravskoslezském kraji (4 089 Kč), v roce 2020 v Pardubickém kraji (3 949 Kč) a v roce 2021 v Kraji Vysočina (5 138 Kč). Největší finanční objemy směřovaly do nakládání s odpady a ochrany ovzduší a klimatu.

Podrobnější přehled vybraných tendencí demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje v krajích (vyjma hl. m. Prahy) bude zveřejněn 31. října na webových stránkách jednotlivých krajských správ ČSÚ.