Děti školou povinné

Změny ve společnosti se odrážejí i na školní docházce.

Do povinného vzdělávání patří od nepaměti zejména povinná školní docházka. Ta každoročně začíná 1. září pro všechny děti, které v období od 1. 9. předchozího roku do 31. 8. téhož roku (včetně) dosáhly šesti let věku, pokud jim nebyl povolen odklad. Uskutečňuje se na 1. stupni základních škol a dále na 2. stupni základních škol, popř. v 1. až 4. ročníku osmiletého gymnázia či osmileté konzervatoře a v 1. až 2. ročníku šestiletého gymnázia. Ve školním roce 2021/22 se povinná školní docházka vztahovala na 1 006 455 dětí, a milionová hranice tak byla překročena již druhým rokem za sebou. Z celkového počtu se 98,47 % žáků vzdělávalo v základních či středních školách v České republice, 0,58 % doma formou individuálního vzdělávání a 0,95 % v zahraničí či na zahraniční škole.

Od září 2017 platí v České republice také povinnost vzdělávat se v posledním roce předškolního vzdělávání. Povinné předškolní vzdělávání se tedy týká dětí, které před zahájením školního roku dosáhly pěti let věku, a dětí starších, dokud nenastoupí do základní školy. Ve školním roce 2021/22 jich bylo celkem 135 854, z toho se 96 % vzdělávalo v mateřských školách, 3,9 % v přípravných třídách základních škol a 0,1 % v přípravném stupni základní školy speciální.

Povinná předškolní příprava

S ohledem na výše uvedené není překvapením, že naprostá většina dětí, které ještě před zahájením školního roku 2021/22 dovršily pět let věku, se v uplynulém školním roce účastnila předškolního vzdělávání. Po splnění této povinnosti přitom dítě nemusí hned nastoupit do první třídy základní školy, jeho rodiče mohou požádat o odklad. Odklady jsou rodiči v Česku poměrně oblíbené a řada odborníků se shoduje, že dochází k jejich nadužívání. Za posledních pět let vzrostl v Česku podíl šestiletých dětí, které jsou zapojené do předškolního vzdělávání, z necelé pětiny na téměř čtvrtinu. K nejvýraznějšímu zvýšení přitom došlo v uplynulém školním roce. To platí i v případě podílu dětí šestiletých a starších na celkovém počtu dětí v předškolním vzdělávání. Mezi školními roky 2020/21 a 2021/22 se zvýšil ze 6,8 % na 7,4 %, zatímco v předešlých čtyřech letech celkově stoupl jen ze 6,5 % na 6,8 %. Mezi příčiny mohlo patřit to, že během pandemie docházelo u žáků mateřských škol k častější absenci a že vlivem uzavírek škol se děti nestihly na nástup do základní školy dobře připravit. Řada rodičů se navíc mohla pro odklad rozhodnout na základě obav z dalšího uzavírání škol a z úskalí distanční výuky v prvním ročníku základní školy.

Podíl dětí v daném věku navštěvujících předškolní vzdělávání (%)

Pozn.: Jedná se o věk platný před zahájením uvedeného školního roku, u dětí ve školách či školkách k 31. srpnu, u obyvatelstva ČR k 1. červenci. Podíly jsou tedy orientační, neboť část dětí uvedeného věku oslaví během letních prázdnin další narozeniny, a tím se zařadí do starší věkové skupiny. Navíc je třeba vzít v úvahu, že do obyvatelstva ČR nejsou zahrnuti cizinci bez trvalého pobytu v ČR, kteří také mohou navštěvovat mateřské školy. V rejstříku škol jsou navíc z mateřských škol zapsány jen ty s právem poskytování povinné předškolní přípravy.

Povinná školní docházka

Do povinné školní docházky patří především 1. až 9. ročník na základních školách. Na začátku školního roku 2021/22 se zde vzdělávalo 964 571 žáků. Za posledních pět let žáků základních škol přibylo o 6,4 %, za posledních 10 let dokonce o 21,4 %. Vyšší byl přírůstek na 2. stupni, kde za posledních 10 let dosáhl úrovně 30,8 %, zatímco na prvním jen 15 %, přičemž v posledních pěti letech dokonce prvostupňových žáků o 4,1 % ubylo. Vývoj počtu dětí v základních školách v dalších letech bude záviset nejen na celkovém počtu dětí ve věku povinné školní docházky v populaci ČR, ale i na dalších faktorech, jako je míra odkladů (viz výše), migrace (aktuálně zejména příliv dětí z Ukrajiny), počty žáků opakujících ročník nebo odcházejících na víceletá gymnázia či konzervatoře.

Opakování ročníku

Ve školním roce 2021/22 muselo celkem 8 204 žáků základních škol (tj. 0,85 %) opakovat ročník. Jedná se o nejvyšší počet žáků za posledních 10 let a více než 2,5krát vyšší hodnotu než v předchozím školním roce, kdy žáků opakujících ročník bylo jen 3 205 (tj. 0,33 %). Ještě ve školním roce 2019/20 bylo přitom opakujících 0,71 %. Je pravděpodobné, že uvedený prudký pokles a ještě strmější nárůst má na svědomí pandemie covidu-19 a uzavírání škol. Z důvodu distanční výuky a nerovných domácích podmínek pro vzdělávání se v roce 2020 ustupovalo od striktní klasifikace, která by mohla vést k opakování ročníku ve školním roce 2020/21. Pokud si však žáci během tohoto školního roku nestihli doplnit potřebné znalosti a dovednosti, do dalšího ročníku již nepostoupili. Ve školním roce 2021/22 proto opakovali ročník nejen ti, kteří si dostatečně neosvojili učivo probírané v daném školním roce, ale také ti, kteří zaostávali již v předchozím školním roce.

Připomeňme, že v uplynulém školním roce se v porovnání s předchozími roky výrazněji zvýšil podíl dětí, které před zahájením školního roku dovršily či překročily věk 6 let, a přitom zůstaly v předškolním vzdělávání. Zdá se, že část dětí nezvládla na počátku pandemie kvůli omezením vstřebat všechny potřebné kompetence či učivo.

Žáci základních škol opakující ročník

Žáci cizinci

Na počet žáků v základních školách má vliv též migrace, zejména pak imigrace do České republiky. V uplynulých deseti školních letech se počet žáků s cizím státním občanstvím na základních školách v Česku každoročně zvyšoval. Za posledních pět let vzrostl o polovinu (50,9 %) a za deset let se více než zdvojnásobil (zvýšil se o 112,9 %). Od školního roku 2012/13 se rovněž neustále zvyšuje podíl žáků cizího státního občanství na počtu všech žáků základních škol, konkrétně z 1,8 % na 3,2 %.

Země původu cizinců vzdělávajících se na základních školách v Česku ve školním roce 2021/22 lze rozdělit na státy EU (28,4 % cizinců), ostatní evropské státy (42,2 %) a ostatní státy světa zahrnující i nezjištěná občanství (29,4 %). Každé z těchto skupin přitom výrazně dominuje jeden stát. Ze států EU je to s téměř dvoutřetinovým podílem Slovensko, mezi mimounijními evropskými státy tvoří tříčtvrtinovou majoritu Ukrajinci a skoro dvě třetiny žáků z mimoevropských zemí byli Vietnamci.

Celkově mezi všemi cizinci jednoznačně převažovali Ukrajinci. Na počátku školního roku 2021/22 tvořili 1 % ze všech žáků základních škol, oproti 0,6 % žáků z Vietnamu či Slovenska a 0,2 % žáků z Ruska. Před pěti lety byl podíl žáků z Ukrajiny na počtu všech žáků základních škol u nás 0,6 %. Vzhledem k přijímání ukrajinských uprchlíků do českých škol lze očekávat jejich skokový nárůst ve statistikách školního roku 2022/23, které budou sestavovány k 30. 9. 2022.

Žáci s cizím státním občanstvím na ZŠ podle země původu

Pozn.: Údaje jsou vždy k 30. 9. daného roku.

Individuální vzdělávání

Naplněnost škol v České republice je ovlivněna rovněž mírou uplatňování individuálního vzdělávání. O něj rodiče podávají žádost kmenové základní škole a žák je pak podrobován pravidelnému přezkušování. Podíl takto vzdělávaných žáků se za posledních pět let na prvním stupni zvýšil z 0,28 % na 0,73 % (tj. z 1 620 na 4 006 žáků) a na druhém stupni z 0,13 % na 0,43 % (tj. ze 447 na 1 806 žáků). Celkově bylo ve školním roce 2021/2022 individuálně vzděláváno 0,6 % žáků základních škol.

Nárůst počtu těchto žáků mezi posledními dvěma školními roky byl přitom výraznější než v předchozím období. V případě prvního stupně se počet žáků v individuálním vzdělávání mezi školními roky 2020/21 a 2021/22 zvýšil o více než třetinu a v případě druhého stupně o téměř čtvrtinu. Celkově za oba stupně byl zaznamenán nárůst o 27,6 %, což je o 10 procentních bodů více než mezi školními roky 2019/20 a 2020/21. Je tedy možné, že někteří rodiče se pro individuální vzdělávání svého dítěte rozhodli po zkušenosti s domácí výukou v době uzavírání škol z důvodu pandemie covidu-19.

Přestupy na gymnázia a konzervatoře

Do povinného základního vzdělávání spadají i nižší ročníky víceletých gymnázií, které v uplynulém školním roce navštěvovalo 41 566 žáků (4,1 % žáků v povinném základním vzdělávání), a osmiletých konzervatoří, do nichž v uplynulém školním roce docházelo 318 žáků. Do tohoto vzdělávání přecházejí žáci buď z pátého, nebo ze sedmého ročníku základní školy. Počty žáků přijatých na víceletá gymnázia se přitom v čase příliš nemění. Se zvyšujícím se počtem žáků v pátém, resp. sedmém ročníku má proto podíl přijatých žáků tendenci klesat, a naopak. Za posledních pět let došlo k nárůstu počtu žáků v pátém i sedmém ročníku, a podíl žáků pátého ročníku přijatých do osmiletých gymnázií se tak snížil z 8,2 % na 6,9 %, podíl žáků sedmého ročníku přijatých do šestiletých gymnázií z 2,4 % na 2 %.

V průběhu poslední dekády došlo k nejvýraznějšímu propadu podílu žáků přijatých na konci sedmého ročníku do šestiletých gymnázií mezi roky 2019 a 2020. Počet žáků v sedmém ročníku přitom v posledních pěti letech rostl poměrně plynule. Připomeňme, že druhá polovina školního roku 2019/20 byla poznamenaná pandemií covidu-19 a zavíráním škol. V této souvislosti lze konstatovat, že v období pandemie (mezi roky 2019 a 2021) se též snížil počet uchazečů o víceletá gymnázia. V roce 2022 však již začal znovu růst. O přijetí na osmiletá gymnázia v roce 2019 usilovalo 19 549 žáků, v roce 2021 jen 17 493 a v roce 2022 pak 17 919. Počet uchazečů o šestiletá gymnázia činil v roce 2019 celkem 5 605, do roku 2021 poklesl na 5 346 a v roce 2022 vyskočil na 5 760, což je nejvíce za posledních pět let (viz analýzy Cermat).

Jak již bylo uvedeno výše, vzhledem k populačně silným ročníkům vzrostl počet dětí, které se po ukončení 5. ročníku na osmileté gymnázium nedostanou a mohou se následně pokoušet o přijetí na šestileté gymnázium ze 7. ročníku. Vzhledem ke snížení počtu přihlášek na víceletá gymnázia v době pandemie je však také možné, že se někteří žáci rozhodli odložit nástup do gymnázií na dobu po ukončení 7. či 9. ročníku, aby se při přestupu do náročnějšího studijního programu vyhnuli úskalím výuky na dálku.

Žáci v 5. a 7. ročníku ZŠ a podíl odchozích na gymnázia

Článek si můžete přečíst také  zářijovém čísle časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Vzdělávání