Desetina pracujících v Německu na plný úvazek pracuje šest dní v týdnu

Spolkový statistický úřad (Destatis) uvádí, že téměř jedna z deseti osob pracujících na plný úvazek (9,7 %) v roce 2019 uvedla, že obvykle pracovala více než 48 hodin týdně. Rozsah nadměrných hodin se v posledních několika desetiletích téměř nezměnil. V roce 1991 činil podíl osob v zaměstnání, které uváděly, že v práci tráví více než 48 hodin týdně, 10,3 %. Jinými slovy řečeno, po přerozdělení na běžný osmihodinový pracovní den to znamená, že desetina osob pracuje šest dní v týdnu.

Jednotlivé skupiny pracovníků jsou zasaženi příliš dlouhou pracovní dobou v různé míře. Dlouhé pracovní dny jsou zvláště běžné pro osoby samostatně výdělečně činné: téměř polovina (46,3 %) obvykle pracovala více než 48 hodin týdně. Podíl byl však v roce 1991 výrazně vyšší, a sice 61,4 %. Ve stejném období se podíl zaměstnanců s příliš dlouhými pracovními dny v roce zvýšil ze 4,9 % na 5,4 % v roce 2019. Především to byli manažeři, kteří pracovali velmi dlouho. Týkalo se to téměř třetiny (30,3 %) z nich.

Týdenní pracovní doba všech zaměstnaných lidí klesla v průměru na 34,8 hodin z důvodu většího zastoupení částečných úvazků.

V Německu si může svoji pracovní dobu volně plánovat 21 % pracujících osob, víc než polovina (51 %) má pracovní dobu pevně danou a zbývajících 28 % má část pracovní doby flexibilní. V Česku má začátek a konec pracovní doby podle Eurostatu pevně stanoveno 67 % pracujících a 17 % má plně flexibilní pracovní dobu.

Více zde a zde.