Desetiletí mezd v Česku

Ve srovnání s rokem 2010 byla průměrná hrubá mzda v roce 2019 vyšší o 43 %. Vzrostla konkrétně z 23 864 Kč na 34 111 Kč. K většině tohoto nárůstu došlo v posledních třech letech, tedy od roku 2016, kdy mzdy stouply o 22 %, zatímco do roku 2016 se zvýšily jen o 16 %. Vůbec nejrychleji, o 8,1 %, meziročně vzrostly v roce 2018. Následné pozvolné oslabování spojené s ekonomickým cyklem bylo brutálně přerušeno koronavirovou krizí v roce 2020 a tato kapitola vývoje dosud není uzavřená.

Vedle samotného vývoje nominálních mezd je z pohledu zaměstnanců zvláště důležitý růst spotřebitelských cen. Inflace totiž může i obstojný nárůst mzdy vynulovat. To se stalo především v roce 2012, kdy mzdy sice nominálně vzrostly o 2,5 %, ale ceny stouply o 3,3 %, takže reálně došlo k propadu kupní síly o 0,8 %. Proto zveřejňujeme také údaje o reálném vývoji mezd. Jak je vidět v grafu, i z tohoto pohledu došlo k nejvyššímu meziročnímu nárůstu v roce 2018 (o 5,9 %). V porovnání s rokem 2010 se průměrná mzda v roce 2019 reálně zvýšila o 23 %.

Největší mzdy mají zaměstnanci v ICT

Z dat za jednotlivá odvětví vystupuje velmi nízký nominální růst mezd u dvou spojených s energetikou: ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdy za celé období 2010–2019 zvýšily pouze o 22 % a v těžbě a dobývání jen o 23 %. Navíc v těžbě a dobývání se snížil počet zaměstnanců o třetinu z 36 tisíc na 23 tisíc, zatímco v celé ekonomice jich přibylo 8 %.

O více než polovinu naopak vzrostly průměrné mzdy v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 57 %) a ve zdravotní a sociální péči (o 54 %). Stejný nárůst (o 54 %) vidíme také v ubytování, stravování a pohostinství, kde však zůstala průměrná mzda na nejnižší úrovni ze všech sekcí klasifikace CZ-NACE – pouze 20 274 Kč. O 53 % se mzdy zvýšily ve vzdělávání, které se tak v roce 2019 dostalo nad celkový průměr.

Nejvyšší úrovně průměrné mzdy najdeme dlouhodobě ve dvou odvětvových sekcích: peněžnictví a pojišťovnictví spolu s informačními a komunikačními činnostmi. V roce 2019 to bylo kolem 59 tisíc korun. Obě však zaznamenaly mírně nižší růst ve srovnání s celkem: 28 %, resp. 34 %. V obou také vzrostl počet zaměstnanců, ale zatímco v peněžnictví a pojišťovnictví jen o podprůměrných 5 %, druhé odvětví se ukázalo být mnohem perspektivnější a počet zaměstnanců v něm vzrostl o 31 %.

Rozdíly se snižují

Kromě celopodnikových průměrů sledujeme vývoj mezd i jemněji podle osobních charakteristik zaměstnanců, k čemuž slouží strukturální mzdová statistika, z níž budeme dále čerpat. Ta umožňuje také pohled na distribuci mezd. Rozptyl hodnot se za desetiletí celkově značně snížil, variační koeficient hrubých mezd klesl z 82 % v roce 2010 na 69 % v roce 2019. Zmenšování rozdílů ve mzdách probíhalo především v extrémech, tj. nejvyšší výdělky rostly nejpomaleji, naopak dvacetina nejnižších mezd vzrostla nejvíce. Vliv na to měl velký „hlad“ podniků po pracovních silách, zejména prodavačkách a dělnických profesích, zvýšený tlak odborových organizací při kolektivním vyjednávání a nepochybně i zvyšování minimální mzdy.

Pomyslné nůžky se tak přestaly rozevírat, alespoň u zaměstnanců se standardní pracovní smlouvou, kteří pracují převážně na plný úvazek. Jejich průměrná mzda vzrostla o 45 %, prostřední hodnota (medián) dokonce o 47 %, což dokazuje, že u nárůstu nešlo o vliv extrémních hodnot. Přesto v roce 2010 mzdy vyšší než 60 tisíc korun vydělávala cca 3 % zaměstnanců a v roce 2019 již 8,3 %. Na druhé straně však mzdy menší než 18 tisíc korun v roce 2010 pobíralo 35 % zaměstnanců a v roce 2019 už jen 11,4 %.

Z pohledu podle věku rostly nejvíce mzdy těch, kteří bývají odměňováni nejhůře, tedy nejmladších zaměstnanců. V kategorii zaměstnanců do 19 let se medián mezd zvýšil o 62 % a ve skupině 20–24 let o 56 %. Naopak u zaměstnanců 55–64 let vzrostl pouze o 40 %. V kategorii 25–29 let vzrostly mzdy o 44 %, ve skupině 30–34 let o 45 % a zaměstnancům ve věku 35–44 let o 51 %.

Ovšem podíl zaměstnanců do 29 let je malý a klesá, v roce 2010 byl 17 % a v roce 2019 jen 15 %. To souvisí s nedostatkem mladých pracovních sil, daným především demograficky, ale také s prodlužováním průměrné délky studia. Naproti tomu zaměstnanců-seniorů ve věku 60 let a více bylo v roce 2010 jen 5 % a v roce 2019 už 8 %. Průměrný věk zaměstnance se tak zvýšil ze 41,7 na 43,2 roku.

Socioekonomické třídy

Jestliže rozčleníme zaměstnance podle zaměstnání, pak u hlavních tříd klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) najdeme největší zvýšení prostřední mzdy u provozních pracovníků ve službách a obchodě. Těm se medián zvýšil o 65 %, ze 14 073 Kč na 23 163 Kč. Nejslabší byl mzdový růst u úřednických profesí, kde medián vzrostl jen o 39 %.

Tyto faktory měly svůj odraz v proměně postavení socioekonomických tříd a podtříd dle klasifikace ESeG. Údaje o nich jsou ve strukturální mzdové statistice produkovány teprve od roku 2012, musíme tedy poněkud omezit rozsah našeho srovnání.

Za období 2012–2019 se celkový medián mezd zvýšil o 43 % a na první pohled „příliv zvedal všechny lodě“. Při podrobnějším zkoumání již najdeme pozoruhodné rozdíly mezi různými podskupinami. Největší právě u skupiny úředníků a zaměstnanců ve službách, o nichž lze obecně říci, že jsou na shodné úrovni požadované kvalifikace. Nejvíce se mzdy zvýšily zaměstnancům osobní péče, kde medián vzrostl o 61 %, ze 16 695 Kč v roce 2012 na 26 922 Kč v roce 2019. Typickými profesemi jsou tu ošetřovatelé, zdravotničtí záchranáři, sanitáři, pečovatelé v jeslích a asistenti pedagogů, jedná se hlavně o nekomerční sféru. Na druhé straně se celkově málo zvýšily mzdy u zaměstnanců ve službách zákazníkům (26 %), kde se dostaly z 21 103 Kč na 26 652 Kč. Sem patří pokladní, recepční, pracovníci cestovních kanceláří a tazatelé průzkumů. U obou podskupin jde převážně o ženské profese.

Naopak typicky mužské pozice jsou zahrnuty v podskupině zaměstnanci ochranných služeb a ozbrojených sil, kde mzdy stouply o 35 %, ze 16 798 Kč na 22 613 Kč. Jde tedy o jednu z nejhůře odměňovaných podskupin zahrnující pracovníky ostrahy, vrátné a plavčíky, a ovšem také mnohem lépe placené hasiče a policisty. Ale jádrem celé skupiny jsou zaměstnanci v administrativě a zvýšení jejich mezd z 20 251 Kč na 28 063 Kč znamená růst o 39 %. Jde o úřednické pozice, sekretářky, písařky a poštovní doručovatele. I v této skupině dominují ženy.

Kvalifikovaným zaměstnancům dělníkům se zvýšily výplaty o 43 %, z mediánu 20 552 Kč v roce 2012 na 29 302 Kč v roce 2019. Ve vnitřním členění si nejvíce polepšili zpracovatelé potravin, dřeva či textilu (52 %), kteří však mají stále výrazně nižší úroveň mezd (24 977 Kč) než ostatní podskupiny. To vynikne například ve srovnání s řidiči a obsluhou pojízdných zařízení, kterým se medián mezd zvýšil jen o 40 %, ale na 28 910 Kč. Tito zaměstnanci nejsou pohlavně vyvážení jako v předchozí skupině, naopak jde o typicky mužské profese.

Skupinou s nejnižšími mzdami jsou dlouhodobě rutinní zaměstnanci ve službách, průmyslu a zemědělství a polokvalifikovaní dělníci. Ti měli v roce 2012 medián 14 063 Kč a o sedm let později 21 136 Kč. Došlo tedy k nárůstu o 50 %. Ještě více, o 59 %, ze 14 032 Kč na 22 248 Kč, vzrostly mzdy zaměstnancům prodeje a osobních služeb, tedy prodavačům, průvodčím, kadeřníkům, kuchařům a číšníkům. Naopak kvalifikovaným zaměstnancům v zemědělství se zvýšily mzdy jen o 41 %, na 25 152 Kč. Uklízeči a pouliční prodejci zůstali podskupinou s vůbec nejnižší mzdovou úrovní (17 016 Kč v roce 2019, nárůst o 45 %). I tato skupina je dominantně ženská a čtvrtina žen si zde v roce 2019 vydělala méně než 15 024 Kč.

Manažeři, specialisté a odborní zaměstnanci

Nejlépe odměňovaní jsou řídící pracovníci, jimž medián mezd vzrostl o 45 %, ze 42 320 Kč na 61 557 Kč. Relativně více si polepšila menší podskupina manažerů v ubytování, obchodě a kultuře (o 50 %), avšak jejich medián mezd je stále na výrazně nižší úrovni (39 036 Kč). Skupina řídících pracovníků je velice rozmanitá a mzdy v ní jsou široce rozprostřené – 5 % jich v roce 2019 bralo plat pod 24 602 Kč, naopak opačná dvacetina byla nad hranicí 195 702 Kč. Mzdy 5 % nejlépe placených mužů přesahují dokonce 217 259 Kč, zatímco v případě žen je to pouze 138 044 Kč. Nejlépe jsou odměňováni manažeři v peněžnictví a pojišťovnictví (průměrná mzda 137 900 Kč) a nejméně v zemědělství, lesnictví a rybářství (48 416 Kč).

Takřka každý sedmý zaměstnanec je v pozici specialisty. V této skupině se předpokládají vysoké dovednosti spolu s vysokoškolským vzděláním. Nejlépe placeni jsou specialisté v oblasti vědy, techniky a ICT (50 210 Kč), kteří jsou zároveň nejpočetnější podskupinou. Mzdy jim v období 2012–2019 vzrostly o 38 %. Vedle vědců a analytiků sem patří též např. strojní a důlní inženýři, energetici, designéři, architekti, programátoři, správci sítí a vývojáři softwaru. Dvacetina nejlépe placených si vydělala v roce 2019 nad 113 416 Kč.

Podskupinou s nejrychleji rostoucími platy byli specialisté v oblasti výchovy a vzdělání (52 %), což v absolutních úrovních znamenalo jen posun z 25 695 Kč na 39 174 Kč. Tito zaměstnanci jsou mnohem sevřenější podskupinou, pouze desetina brala více než 50 tisíc korun hrubého měsíčně. Specialistům v oblasti právní, sociální a kulturní vzrostly platy o 36 % na 35 870 Kč. Nadprůměrně (46 %) si naopak polepšili specialisté v oblasti zdravotnictví, tedy lékaři, sestry, hygienici, terapeuti a farmaceuti. Medián se jim zvýšil z 32 926 Kč na 48 042 Kč, většina růstu spadá do období po roce 2016.

Podobný obrázek nám ukáže také největší skupina technických a odborných zaměstnanců, kam spadá 22 % všech zaměstnanců. Ti z oblasti vědy, techniky a ICT (technici, operátoři, mistři, piloti, správci webu) mají vývoj mezd plynulý, ovšem chybí rychlý finiš, který najdeme u ostatních podskupin. Celkově jde proto jen o 37 % nárůst na 37 930 Kč. Technici a asistenti ve zdravotnictví naopak doháněli skluz, medián mezd jim vzrostl z 22 852 Kč na 34 516 Kč (růst o 51 %). Podobně poddůstojníkům v ozbrojených silách vyletěl plat ze 17 845 Kč na 31 873 Kč (nárůst o 79 %). Největší podskupina odborných zaměstnanců v obchodní sféře a veřejné správě, kam patří každý devátý zaměstnanec, měla nárůst mediánové mzdy o 40 %, z 25 742 Kč na 35 937 Kč.

Všechny zmíněné rozdíly se nakonec projevily v tom, že ženy měly v celé šíři distribuce poněkud rychlejší mzdový růst než muži, přičemž více se rozdíl projevil u hůře placených míst (na dolním kvartilu měly ženy nárůst o 50 %, muži jen o 43 %). U obou pohlaví však nejvíce vzrostly ty nejnižší mzdy (u žen se pátý percentil zvýšil o 54 %, u mužů o 52 %).

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost