Deficitní hospodaření přetrvává

Ve druhém čtvrtletí většina zemí EU hospodařila s deficity. Ty se ale postupně zmírňují.

Vážné ekonomické dopady, které souvisely s omezením pohybu a setkávání v průběhu několika vln pandemie covidu 19, i přímé náklady na řešení zdravotnické krize si vyžádaly prudké zvýšení vládních výdajů. To spolu s propadem příjmů souvisejícím s ekonomickou recesí vedlo zejména v loňském roce k historicky hlubokým deficitům vládního hospodaření a ke zvýšení zadlužení většiny zemí EU. Záporných sald se přitom mnoho zemí EU nezbavilo ani v dalších čtvrtletích, kdy byla situace příznivější.

V průběhu letošního druhého kvartálu spíše doznívala zimní vlna nákazy, což znamenalo postupné uvolňování restriktivních opatření a otevření provozoven obchodu a služeb. Na rozdíl od loňska také nedošlo k zastavení průmyslu a zahraničního obchodu v EU. Celkový deficit hospodaření vládních institucí v EU ve druhém čtvrtletí dosáhl 5,6 % HDP, což je meziročně o 5,9 procentního bodu (p. b.) méně. V pěti zemích bylo dokonce hospodaření vládních institucí přebytkové. Jednalo se o Lucembursko (přebytek ve výši 2,3 % HDP), Švédsko (1,5 % HDP), Litvu (1,1 % HDP), Finsko (0,8 % HDP) a Dánsko (0,5 % HDP). V případě Lucemburska i Dánska jde přitom o druhý přebytek v řadě. Dánsko zřejmě těžilo z výrazných přebytků v předpandemických letech, protože krize se jeho hospodaření dotkla asi nejméně z celé EU.

Nejhlubších relativních deficitů ve druhém čtvrtletí dosahoval jih Evropské unie. Na více než 10 % HDP vyšplhalo záporné saldo ve Španělsku (–10,9 % HDP) a na Kypru (–10,5 % HDP) a blízko této hranice se dostaly rovněž deficity Francie (–9,9 %) a Řecka (–9,0 %). Ve většině zemí také vzhledem ke kritické situaci překročil deficit maastrichtskou hranici 3 % HDP (celkem jich bylo 16). Česko se s deficitem ve výši 3,8 % zařadilo mezi země s nižšími relativními schodky.

Financování výrazných deficitů se neobešlo bez nárůstu dluhu, který se nevyhnul téměř žádné zemi EU. Ve druhém čtvrtletí 2021 dosahoval podíl dluhu vůči HDP v EU 90,9 % (ve stejném období roku 2019 to bylo 79,4 %). Největší relativní dluh měly Řecko (207,2 %), Itálie (156,3 %) a Portugalsko (135,4 %). Nejnižší naopak Estonsko (19,6 %), Bulharsko (24,7 %) a Lucembursko (26,2 %).

Saldo hospodaření vládních institucí v zemích EU (2. čtvrtletí 2021, % HDP)

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty