Daňovou podporu na výzkum a vývoj čerpá méně podniků

Nepřímá veřejná (daňová) podpora výzkumu a vývoje (VaV) je v Česku stejně jako v dalších zemích světa určena zejména pro soukromé podniky. Ostatní subjekty, které VaV provádějí mimo podnikovou sféru, čerpají zvýhodnění spíše přímou formou veřejné podpory. Podstatou daňové podpory VaV jsou odpočty výdajů na realizaci projektů VaV od základu daně z příjmu.

Soukromé podniky preferují daňovou podporu

V roce 2017 podpořil český stát výzkum a vývoj částkou 33,2 mld. Kč. Soukromé podniky z této částky získaly téměř pětinu, konkrétně 5,5 mld. Více než polovina, tj. 3,0 mld. Kč, připadla na přímou podporu, zbytek (2,5 mld. Kč) pak na nepřímou podporu formou daňových odpočtů.
Soukromé podniky investovaly do výzkumu a vývoje 54,3 mld. Kč a od základu daně si odečetly 13,2 mld. Kč. Daňovou podporu VaV v roce 2017 využilo 1 135 soukromých podniků, v případě přímé podpory ze státního rozpočtu to bylo o 288 podniků méně. Ve srovnání s rokem 2016 počet podniků využívajících daňovou podporu poklesl o 9 % a vrátil se tak na úroveň roku 2013. Na jeden podnik připadala v průměru daňová podpora ve výši 2,2 mil. Kč.

Dvě třetiny podpory získaly velké zahraniční podniky

Ve využívání daňové podpory VaV jsou více než podniky pod zahraniční kontrolou aktivnější domácí podniky. V roce 2017 čerpalo nepřímou veřejnou podporu 798 domácích podniků. Počet zahraničních podniků byl poloviční. Z hlediska odečtených výdajů a získané veřejné podpory byla situace opačná. Zahraniční podniky uplatnily dvě třetiny odečtených výdajů na VaV, čímž získaly nepřímou podporu ve výši 1,7 mld. Kč. Je to zatím nejvyšší zaznamenaná hodnota. Na jeden zahraniční podnik připadla v průměru podpora ve výši rovných pěti milionů korun, u domácích podniků to bylo pětkrát méně.
Nepřímou veřejnou podporu využívají častěji než velké podniky malé a střední firmy. V roce 2017 uplatnilo odečet výdajů na VaV celkem 444 malých, 408 středních a 283 velkých podniků. V objemu odečtených výdajů a čerpání daňové podpory dominují velké podniky. Díky daňovým odpočtům ušetřily na daních 1,8 mld. Kč. U středních podniků to bylo téměř čtyřikrát méně. Počet soukromých podniků, které využily nepřímou podporu VaV, převýšil ty, jež pro své výzkumné a vývojové činnosti čerpaly finanční prostředky ze státního rozpočtu, a to ve všech zmíněných velikostních skupinách.
Stejně jako v případě podnikových výdajů na VaV i u daňové podpory ČSÚ registruje vysokou koncentraci do několika málo soukromých podniků. Top 5 soukromých podniků s nejvyššími daňovými odpočty na VaV uplatnilo v roce 2017 celkem 35 % z celkové daňové podpory. U top 20 podniků tento podíl dosáhl téměř poloviny. Meziroční nárůst výše daňové podpory VaV o 5,5 % v letech 2016 a 2017 byl plně v režii nárůstu uplatněné daňové podpory u top 5 podniků (+392 mil. Kč). Zbývajících 1 130 podniků zaznamenalo v souhrnu pokles uplatněné podpory (–261 mil. Kč).

Dominuje automobilový průmysl

V roce 2017 spadalo 58 % podniků s přiznanou nepřímou veřejnou podporou VaV do zpracovatelského průmyslu. Soukromé podniky v tomto odvětví odečetly výdaje na VaV v celkovém objemu 9,4 mld. Kč. Započtením příslušné sazby daně získaly nepřímou veřejnou podporu ve výši 1,8 mld. Kč. Ve zpracovatelském průmyslu využívá největší počet podniků (158) nepřímou podporu VaV ve strojírenském průmyslu. Nejvyšší objem výdajů na VaV v hodnotě 3,7 mld. Kč ale uplatnily podniky v automobilovém průmyslu. Obdržely tak daňovou podporu VaV ve výši 710 mil. Kč. Ve srovnání s rokem 2016 došlo v tomto odvětví k výraznému nárůstu odečtených výdajů na VaV a nepřímé podpory VaV o 56 %. Dominantní podíl 98 % v tomto odvětví připadl na soukromé zahraniční podniky.
V informačních a komunikačních službách uplatnilo 168 soukromých podniků daňovou podporu VaV ve výši 293 mil. Kč, přičemž oproti roku 2007 se výše podpory více než ztrojnásobila. V odvětvích profesních, vědeckých a technických činností získalo 146 podniků daňovou podporu VaV ve výši 268 mil. Kč. Tyto podniky ale častěji využívají přímou veřejnou podporu VaV než nepřímou. V této odvětvové sekci se totiž nacházejí podniky s převažující ekonomickou činností v oblasti VaV (NACE 72) – soukromé výzkumné organizace. Ty jsou často příjemci přímé veřejné podpory. V roce 2017 tyto subjekty získaly přímou veřejnou podporu VaV ve výši 817 mil. Kč. V ostatních sekcích ekonomiky je čerpání nepřímé veřejné podpory VaV soukromými podniky marginální.

Praha a Středočeský kraj vedou

Podle očekávání pochází nejvíce soukromých podniků (318) uplatňujících daňovou podporu VaV z hlavního města Prahy. Zde si podniky odečetly výdaje v objemu 3,8 mld. Kč a získaly tak nepřímou podporu ve výši 717 mil. Kč. Z ostatních krajů převýšil objem odečtených výdajů soukromých podniků na VaV jednu miliardu pouze ve Středočeském kraji, kde si podniky odečetly výdaje ve výši 3,3 mld. Kč, čímž získaly nepřímou veřejnou podporu VaV v hodnotě 629 mil. Kč. Převážná část směřovala do zpracovatelského, konkrétně automobilového průmyslu. Nejnižší daňovou podporu VaV uplatnily podniky v krajích s nejmenší intenzitou podnikového VaV. Byly to kraje Karlovarský (27 mil. Kč) a Jihočeský (30 mil. Kč). V převážné většině krajů dominuje daňová podpora VaV uplatněná podniky ve zpracovatelském průmyslu.

Jak se stanovuje výše nepřímé veřejné podpory VaV

Výše nepřímé veřejné podpory VaV je stanovena součinem částky odečtených výdajů na VaV od základu daně a příslušné daňové sazby pro právnické osoby, která v roce 2017 činila 19 %. Daňovou podporu mohou využít i fyzické osoby, ale ty se statisticky ne­sledují. Dominantními uživateli této podpory jsou soukromé podniky. Lze odečíst zákonem stanovené běžné i investiční výdaje. Od roku 2007 sleduje ČSÚ nepřímou veřejnou podporu VaV v podrobném členění na základě administrativních dat Generálního finančního ředitelství.

Více se dočtete zde: Věda, výzkum, inovace