Čtvrtina hlavních jídel v Nizozemsku je vegetariánská

V nizozemském národním průzkumu zdraví byli respondenti poprvé dotazováni na složení sedmi hlavních jídel v týdnu. Maso obsahují dvě ze tří hlavních jídel, každé osmé obsahuje ryby a čtvrtina jídel je bez masa.

Dva ze sta Nizozemců nejedí maso, ale jedí ryby (známí také jako pescetariáni), další dva nejedí ani maso, ani ryby (vegetariáni) a zhruba každý stý jí pouze rostlinnou stravu (vegani). Celkem nejí maso téměř 5 % Nizozemců.

Naprostá většina Nizozemců maso sice jí, ale zdaleka ne každý den: 22 % lidí maso konzumuje, ale tři nebo více dní v týdnu volí hlavní jídlo bez masa nebo ryb (lidé z této skupiny jsou také známí jako flexitariáni). Dalších 43 % lidí si vegetariánské hlavní jídlo dopřává jednou nebo dvakrát týdně.

Mezi vegetariány je více vysokoškoláků

To, jak často se lidé stravují vegetariánsky, čás­tečně souvisí s úrovní dosaženého vzdělání. Mezi dospělými s vysokoškolským vzděláním má 45 % osob vegetariánské hlavní jídlo každý den, nebo alespoň třikrát týdně. Mezi osobami s ukončeným vyšším odborným vzděláním (VOŠ) je tento podíl 32 %, zatímco mezi osobami s ukončeným středo­školským vzděláním je to 19 %. Svou roli hraje také věk a pohlaví. S větší pravděpodobností ve svém jídelníčku vynechávají maso lidé ve věku 25 až 35 let. Vždy, nebo alespoň třikrát týdně se vegetarián­sky stravuje 32 % z nich. Častěji jsou vegetariánky, pescetariánky nebo flexitariánky ženy (31 %) než muži (23 %), největší rozdíl mezi muži a ženami je ve věkové skupině 18–25 let.

Proč nejíte maso? Bojím se o klima

V přechozím šetření uvedlo 35 % dospělých ve věku 18 let a více, že v posledním roce začali jíst méně masa. Buď měli bezmasé dny, nebo jedli menší porce masa. Většina (57 %) uvedla, že se jejich konzumace masa v uplynulém roce nezměnila. Od roku 2020 se tak počet těch, kteří snížili spotřebu masa nebo se mu zcela vyhýbají, prakticky nezměnil.

Nejčastěji uváděným důvodem, proč nejíst maso nebo snížit jeho spotřebu byly roce 2023 obavy o klima. V roce 2020 bylo hlavním uváděným dů­vodem zdraví. Loni v tomto rozhodnutí hrála větší roli také zvyšující se cena masa.

Kromě masa a ryb jsou příkladem dalších zdrojů živočišných bílkovin mléčné výrobky a vejce. Ně­které organizace, včetně Nizozemské rady pro zdraví, doporučují poměr 60 % rostlinných a 40 % živočišných bílkovin. Tento poměr je lepší pro zdraví lidí, životní prostředí i pro pohodu mnoha zvířat. Průzkum spotřeby potravin ukázal, že v prů­měru 43 % bílkovin, které lidé v Nizozemsku přijí­mají, je rostlinného původu.

Více se dočtete zde.