ČSÚ zjišťuje, jak se žije lidem se zdravotním postižením

Český statistický úřad odstartoval terénní fázi výběrového šetření osob se zdravotním omezením (VŠPO). Tazatelky a tazatelé ČSÚ během druhé poloviny letošního a následně i příštího roku navštíví zhruba 6 000 domácností, jejichž členové se kvůli svým zdravotním potížím dlouhodobě potýkají s omezeními v běžném životě. Výsledky pomohou zmapovat jejich životní situaci a poslouží pro lepší nastavení politik a programů zdravotní a sociální péče.

Obdobné šetření proběhlo v Česku naposledy v roce 2018 a z jeho výsledků vyplynulo, že mezi obyvateli Česka ve věku 15 a více let bylo přibližně 13 % osob s dlouhodobým zdravotním omezením. Více než polovinu z nich tvořili senioři ve věku nad 65 let. Šetření zjišťuje, co zdravotní potíže způsobilo, zda tito lidé pracují, jestli jim někdo pomáhá a jestli využívají kompenzační pomůcky. Obsahem jsou ale i otázky zaměřené na to, jakým komplikacím lidé se zdravotními potížemi čelí.

„V aktuálním šetření jsme se více zaměřili na důvody, proč některým lidem se zdravotním postižením chybí potřebné pomůcky nebo pomoc druhé osoby. Zajímá nás, zda je to kvůli nedostatku finančních prostředků, nedostupnosti služeb či pomůcek nebo chybějícím informacím o možnostech, jak je získat,“ říká Markéta Pištorová z Českého statistického úřadu.

U lidí, kterým pomáhá příbuzný, ČSÚ nově zjišťuje, zda mají možnost si obstarat náhradní pomoc, pokud by tento rodinný příslušník z nějakého důvodu nebyl k dispozici. Novinkou je také otázka, jak dlouho respondenta omezují jeho zdravotní problémy v běžných činnostech. Cílem je odlišit zvláště u seniorů osoby, u kterých přišla zdravotní omezení s pokročilým věkem, a ty, kteří se se zdravotním omezením potýkají již od mládí nebo po většinu života.

Na poznatky z předchozích šetření odkazuje ve svých zprávách i veřejný ochránce práv (ombudsman), který v Česku monitoruje naplňování práv lidí s postižením. Statistická data z VŠPO využil ve vlastním výzkumu o zaměstnávání lidí s postižením ve veřejném sektoru. „Díky šetření víme, že desetina pracujících s postižením se někdy setkala s diskriminací kvůli svému znevýhodnění, anebo že téměř 20 tisíc lidí s postižením by potřebovalo úpravy v pracovním režimu, například kratší pracovní dobu, ale nemá je. Můžeme pak přesvědčivěji doporučovat úřadům a zaměstnavatelům opatření, která povedou k začlenění lidí s postižením na trh práce,“ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.