Covid urychlil růst nákladů na zdraví

Celkové výdaje na zdravotní péči v Česku v roce 2020 poprvé přesáhly hranici 500 mld. Kč.

V roce 2020 činily celkové výdaje na zdravotní péči v Česku 526,2 mld. Kč. Mezi lety 2017–2019 se výdaje zvyšovaly v průměru o 8 % ročně, v roce 2020 však, zejména vlivem pandemie onemocnění covid-19, narostly o 19,5 % (86 mld. Kč). V témže roce se poprvé mezi výdaji na zdravotní péči objevily například náklady na testování (PCR či antigenní testy) nebo bonifikace za hospitalizované pacienty s onemocněním covid-19.

Rekordní nárůst celkových výdajů na zdravotní péči byl v roce 2020 zapříčiněn především vyššími výdaji z veřejných zdrojů. Platby z veřejného zdravotního pojištění vzrostly o 52 mld. Kč a přímé výdaje ze státního rozpočtu a z rozpočtů krajů a obcí se zvýšily o 35 mld. Kč. Oproti tomu výdaje domácností v roce 2020 poprvé za sledované období klesly.

V přepočtu na jednoho obyvatele činily výdaje na zdravotní péči více než 49 tis. Kč. Od roku 2017 je to navýšení o necelých 14 tisíc Kč. K nejvýraznějšímu nárůstu (o 8 tis. Kč) došlo mezi roky 2019 a 2020.

Výdaje na zdravotní péči v Česku podle hlavních zdrojů financování

* Zahrnuje programy dobrovolného zdravotního pojištění (cestovní pojištění), neziskové organizace a závodní preventivní péči v podnicích.

Nejvíce hradí zdravotní pojišťovny

Největší část výdajů na zdravotní péči dlouhodobě hradí zdravotní pojišťovny. V roce 2020 za zdravotní péči vydaly celkem 369,4 mld. Kč, což představuje 70 % veškerých výdajů na zdravotní péči v Česku.

Meziročně vzrostly výdaje zdravotních pojišťoven o 16 % (52 mld. Kč). Nejvyšší nárůst byl zaznamenán u lůžkové léčebné péče (o 20,3 mld. Kč) a u ambulantní léčebné péče (o 13,3 mld. Kč).

Dlouhodobě vydávají zdravotní pojišťovny nejvíce peněz za nemoci oběhové soustavy, kam patří například ischemické choroby srdeční, hypertenzní nemoci, infarkt a mrtvice. V roce 2020 přesáhly výdaje na tuto diagnózu hranici 40 mld. Kč, nejvyšší částku z toho vydaly pojišťovny za pacienty ve věkové kategorii 70–74 let. Další nejnákladnější skupinou diagnóz byla léčba novotvarů, za niž pojišťovny v roce 2020 zaplatily celkem 35,3 mld. Kč. Oproti předchozímu roku se výdaje na léčbu onkologických onemocnění zvýšily o 14 %.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho obyvatele v roce 2020 činily 34 517 Kč, meziročně došlo ke zvýšení o 16 %. Za jednu ženu vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2020 o 5 % více než za jednoho muže. U žen činily výdaje v průměru 33 903 Kč, zatímco u mužů 32 175 Kč. Celkové výdaje na jednoho obyvatele obsahují i pojišťovnami uznané náklady, které nelze rozdělit podle pohlaví a věku.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven v Česku na 1 obyvatele (tis. Kč)

Pozn.: Kategorie celkem zahrnuje i výdaje, které není možné rozčlenit podle pohlaví.

Výdaje zdravotních pojišťoven na 1 obyvatele v roce 2020 v krajích (Kč)

Výdaje domácností klesly

Podíl výdajů na zdravotní péči pocházejících z přímých plateb domácností na celkových výdajích na zdravotní péči v roce 2020 poklesl a činil 12 % (60,6 mld. Kč). Tyto výdaje se snížily i v absolutním vyjádření o 1,4 mld. Kč, což bylo způsobeno především snížením výdajů za lůžkovou léčebnou a rehabilitační péči. Příčinou byla pravděpodobně opět pandemie, neboť kvůli ní byly některé druhy zdravotní péče omezeny, a pacienti si tudíž ani nemohli připlatit za nadstandardní péči. Z plateb domácností jde dlouhodobě nejvíce peněz na léky a zdravotnické prostředky a ambulantní léčebnou péči. Každý obyvatel Česka utratil v roce 2020 za zdravotní péči v průměru 5 666 Kč, z toho 1 152 Kč za léky na předpis, 1 494 Kč za volně prodejné medikamenty a 628 Kč za zdravotnické pomůcky. Dále pak 1 044 Kč za stomatologickou ambulantní péči, kde si pacienti často připlácejí za pojišťovnami nehrazené lékařské úkony a materiál.

Srovnání s Evropou

V mezinárodním srovnání se Česká republika s celkovými výdaji 17,2 mld. eur v roce 2019 řadila na 14. místo v pomyslném žebříčku zemí EU. Na prvním místě bylo s výdaji převyšujícími 400 mld. eur sousední Německo, následované Francií s téměř 270 mld. eur. V přepočtu na obyvatele pak bylo nejvíce vynaloženo v Lucembursku, Dánsku a Švédsku, kde výdaje překročily 5 000 eur. Průměr EU činil 3 102 eur na obyvatele, což je téměř dvojnásobek výdajů na obyvatele v Česku (1 611 eur). V zemích EU převažuje financování zdravotní péče z veřejných zdrojů (systémy sociálního a zdravotního pojištění a veřejné rozpočty). Nejvíce v Česku, v Lucembursku, ve Švédsku a v Německu, naopak nejméně jde na zdravotní péči z veřejných zdrojů na Kypru (58 %) a v Řecku (60 %).

V roce 2022 došlo k rozsáhlé revizi zdravotnických účtů za ČR za období 2017–2019 a zpracování roku 2020 s využitím nového datového zdroje. ČSÚ pro analýzu výdajů na zdravotní péči poprvé nepoužil data předaná přímo od jednotlivých zdravotních pojišťoven, ale data, která pojišťovny posílají v průběhu roku do Národního registru hrazených zdravotnických služeb (NRHZS) a Ministerstvu zdravotnictví. Hlavními důvody revize byla snaha o snížení administrativní zátěže jednotlivých zdravotních pojišťoven a sjednocení vstupního zdroje. Dále byla provedena revize dat z veřejných rozpočtů, dobrovolného zdravotního pojištění a neziskových institucí.

Ke dni zveřejnění publikace Výsledky zdravotnických účtů v ČR 2017–2020 nebyly k dispozici aktualizované údaje za mezinárodní srovnání.

Článek si můžete přečíst v říjnovém vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost