Co se stalo se mzdou v nepodnikatelské sféře?

Nejdůležitější je, že na mezinárodním poli došlo ke značnému posunu v přístupu ke statistickým jednotkám v rámci nového metodického standardu ESA 2010. Nepodnikatelská sféra totiž obsahovala jednotky zahrnuté v sektorech vládních a neziskových institucí podle minulého standardu ESA 1995. Avšak s tím, jak se změnil standard, změnilo se i chování Eurostatu, který dohlíží na správnou implementaci metodiky.
Každý podnik nebo instituce je v souladu se statistickými pravidly považován za statistickou jednotku. Tato jednotka je zatříděna do jednoho institucionálního sektoru zcela jednoznačně. Kam se jednotka zatřídí, je důležité z hlediska toho, zda její údaje o průměrné mzdě budou zahrnuty do výpočtu průměrné nominální měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře, nebo nikoli.
Po přechodnou dobu vedl ČSÚ dvojí kódování jednotek za roky 2014 a 2015 podle starých (ESA 1995) a nových sektorů (ESA 2010). To je standardní postup umožňující vytvořit můstky mezi novou a starou klasifikací. Další dvojí kódování již není možné, neboť zastaralý ESA 1995 již neplatí a Eurostat už neposkytuje výkladovou podporu, která je rozhodující.

Pokračovat dosavadním způsobem dál nelze

Pokračování v publikování údajů mezd v nepodnikatelské sféře by znamenalo dále počítat ukazatel na souboru jednotek definovaném k 31. prosinci 2015, což ale fakticky znamená nevzít do úvahy nově vznikající jednotky, které často nahrazují jednotky zaniklé, neboť národní hospodářství je neustále v pohybu. Vláda svým usnesením nutí ČSÚ do publikace ukazatele, o kterém by nutně byly vážné odborné pochyby. ČSÚ považuje toto usnesení za neproveditelné a neakceptovatelné. Pokud by ČSÚ byl nucen alternativně určovat nový obsah původního ukazatele, dopustil by se politického, nikoliv odborného rozhodnutí. Tím by byl zodpovědný za stanovení platové základny státních představitelů či soudců, což mu ale jistě nepřísluší.
Přejít ve vymezení nepodnikatelské sféry na inovované sektory podle nové metodiky ESA 2010 také není možné, protože se v ní zcela změnil přístup ve vymezení toho, co se rozumí pojmem „sektor vládních institucí“, tedy zjednodušeně „vládní sektor“. V souladu s ESA 2010 a postojem Eurostatu je záběr tohoto sektoru permanentně rozšiřován, například sem nově patří i některé akciové společnosti (tedy podnikatelské subjekty), na které má státní moc nějaký vliv. To jednak znamená, že nový vládní sektor již neobsahuje pouze nepodnikatelské subjekty, jednak výsledky v časové řadě nenavazují z roku na rok, neukazují reálný trend ve mzdách, v důsledku toho, jak je soubor jednotek navyšován.

Statistika má realitu popisovat, nikoli vytvářet

Zároveň je nutné hovořit o postavení statistického úřadu. Politická sféra by neměla zasahovat do odborných záležitostí státní statistické služby, což je stanoveno nejen v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009, o evropské statistice, ale i v Kodexu evropské statistiky. Již v článku zveřejněném ve Statistice&My č. 2/2015 jsme upozorňovali, že ČSÚ vytváří statistická data pro podporu rozhodovacích procesů. Avšak politická rozhodnutí by se v žádném případě neměla řídit anonymními a formálními procedurami, kterými se rozhodovací sféra zcela „zbaví“ politické zodpovědnosti a místo toho stanoví statistiku jako arbitra. Tím je totiž nebezpečně degradována úloha statistiky jako nezávislého poskytovatele dat.
ČSÚ vidí racionální řešení ve změně zákona o platech politiků. Již vloni se přechodem na alternativní ukazatel zabývala skupina expertů dotčených ministerstev, soudců a státních zástupců a navrhla přejít na průměrnou nominální mzdu v celé ekonomice, která je metodicky stabilní a nezávislá na používaných tříděních.