Co se děje před šetřením ČSÚ v domácnostech?

Cílem šetření Životní podmínky domácností je získávat reprezentativní údaje o příjmech a příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácností a o pracovních, materiálních a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v těchto domácnostech.
Aby údaje byly reprezentativní, měly by být ve sledovaném vzorku zastoupeny všechny věkové, vzdělanostní, sociální a příjmové skupiny, jakož i různé typy domácností – jednotlivci, páry, rodiny s dětmi, vícegenerační rodiny apod. Co ale předchází samotnému procesu zjišťování konkrétních údajů a jak jsou jednotlivé domácnosti vlastně do šetření vybírány?

Výběrovou jednotkou pro zjišťování je byt

Volba bytů probíhá náhodným dvoustupňovým výběrem nezávisle ve všech krajích České republiky, a to tak, aby počet bytů zařazených do šetření odpovídal velikosti kraje. Jako opora výběru slouží registr sčítacích obvodů, ze kterého jsou v prvním stupni vybrány statistické obvody – nejmenší územní jednotky, z nichž se skládají katastrální území a základní sídelní jednotky a jejichž síť pokrývá celé území ČR. Ve druhém stupni výběru se pak v každém z vybraných obvodů určí 10 bytů identifikovaných přesnou adresou a číslem (případně pořadím) bytu v domě.
Ve statistických obvodech s malým počtem bytů se upraví výběr tak, aby mohly být do šetření zařazeny i malé obvody – sloučí se s jinými v rámci obce, případně okresu. Tak šetření pokryje celé území ČR.

Předmětem šetření je hospodařící domácnost

Domácnost tvoří osoby, které ve vybraném bytě mají své obvyklé bydliště a uvedou, že společně hospodaří. Může se stát, že ve vybraném bytě žije více hospodařících domácností. Podstatnější než fakt, zda má konkrétní osoba na dané adrese oficiální trvalé byd­liště, je přitom to, zda se v šetřeném bytě převážně zdržuje, resp. považuje-li osoba tento byt za své hlavní bydliště. Osoby, s nimiž tazatelé provádějí rozhovory v rámci první návštěvy u nich doma, tvoří tzv. panelovou složku šetření. Panelové šetření je opakované šetření, které je prováděno na stejném souboru vybraných osob v delším časovém období. V této fázi je právě tazatel klíčovou osobou pro celé šetření, protože jeho první a hlavní úkol spočívá v získání respondentů ke spolupráci.
Respondenti z vybrané domácnosti jsou navštěvováni jednou ročně opakovaně po dobu čtyř let. Pokud se některý z respondentů v průběhu zjišťování přestěhuje do jiné soukromé domácnosti v České republice, zůstává jako objekt šetření i na nové adrese kvůli tomu, aby nedocházelo ke zmenšování panelu. Spolu s ní jsou nově zahrnuty i osoby, které s dohledanou osobou tvoří hospodařící domácnost. Při šetření se využívá takzvaný rotační panel. Každý rok se zhruba jedna čtvrtina domácností obmění. To znamená, že domácnosti, které po čtyřech letech opustí panel, jsou nahrazeny dalšími z nově vybraných bytů. Právě toto dlouhodobější sledování vybraných domácností umožňuje zaznamenávat změny, vývoj a trendy v oblasti sociální a ekonomické situace tuzemských domácností.

Data ze šetření jsou důsledně chráněna

Samotné zjišťování v terénu probíhá každý rok od začátku února do konce května. Aktivní účast osob na tomto šetření a jejich ochota spolupracovat s ČSÚ jsou nesmírně důležité. Umožní získat informace, které nelze zjistit žádným jiným způsobem. Podstatné je, že ve všech fázích zpracování je zaručena přísná anonymita poskytnutých údajů a data jsou důsledně chráněna. Přitom je plně respektován nový evropský rámec ochrany osobních údajů – GDPR. Do zpracování dat nevstupují žádné informace, které mohou identifikovat dotazované domácnosti, a konečné údaje jsou publikovány pouze formou statistických úhrnů. Zveřejňované údaje poté poskytují cenné informace jak pro směřování sociální politiky státu, tak pro hodnocení dopadů přijatých opatření. Více ZDE.