Čísla v době covidu byla extrémní

Jak se vyvíjely počty zemřelých v uplynulých patnácti letech.

Na počátku období posledních patnácti let (2009–2023), až do roku 2012, byl roční počet úmrtí poměrně stabilní, držel se mezi 106,8 až 108,2 tisíce osob. Rok 2014 přinesl snížení a minimum při hodnotě 105,7 tisíce úmrtí, pak následoval opětný nárůst, pokles a zase nárůst, takže v roce 2019 zemřelo 112,4 tisíce osob. V dalších čtyřech letech zaznamenala statistika v počtu úmrtí dramatické změny. V roce 2020 zemřelo meziročně o 16,9 tisíce osob více, tj. 129,3 tisíce osob, v roce 2021 se počet úmrtí navýšil o dalších 10,6 tisíce a dosáhl 139,9 tisíce. Hlavním hybatelem tohoto nárůstu bylo nové onemocnění covid-19, respektive úmrtí v jeho důsledku. Spolu s ústupem covidu-19 v letech 2022 a 2023 se snížil i celkový počet zemřelých v Česku. Nejprve o 19,7 tisíce na 120,2 tisíce úmrtí v roce 2022 a v následujícím roce ještě o dalších 7,4 tisíce na 112,8 tisíce zemřelých.

Téměř 140 tisíc úmrtí ročně je číslo, které nemá v poválečné historii obdoby. Nad 130 tisíci se počty úmrtí pohybovaly jen v první polovině osmdesátých let 20. století, naposledy v roce 1986. Poté nepravidelně klesaly až k poválečnému lokálnímu minimu v roce 2006 (104,4 tisíce úmrtí). Kolem 140 tisíc osob umíralo v současné České republice naposledy po většinu třicátých let 20. století.

V celkovém pohledu mírně rostoucí počet zemřelých v uplynulých patnácti letech (pomineme-li extrémní výkyv způsobený covidem-19) si na první pohled protiřečí se snižujícími se mírami úmrtnosti podle věku i s rostoucí nadějí dožití při narození, evidovanou u mužů i žen – vývoj obou těchto ukazatelů by směřoval naopak ke snižujícím se počtům úmrtí. Avšak populace Česka, ze které se rekrutují zemřelí, není v čase neměnná. Různě silné ročníky narozených determinují různě početné kohorty ve věku nejvyšší úmrtnosti a dlouhodobě se zlepšující úmrtností poměry spolu s nižším počtem narozených dětí způsobují stárnutí populace. Přitom stárnutí populace znamená větší zastoupení lidí ve vyšším věku, tedy věku vyšší úmrtnosti, a tudíž i více zemřelých osob.

Počet zemřelých jako odraz počtu narozených

Úhrny zemřelých podle jejich věkové struktury, respektive věkových skupin nejsilněji zastoupených mezi zemřelými, dokreslují vliv síly generací na četnost úmrtí. V letech 2009 až 2014 sytila celkový počet zemřelých nejvýznamněji věková skupina 80–84 let s četností zpočátku přes 19 tisíc úmrtí ročně. Postupně ale četnost klesala až na 18 tisíc. S tím, jak se mezi dvěma světovými válkami snižovaly počty živě narozených a jak tyto kohorty v čase stárnuly, převzala od roku 2015 prvenství v počtu úmrtí věková skupina 85–89 let, která si ho podržela až do roku 2020. Počty úmrtí v této věkové skupině se pohybovaly mezi 18 a 19 tisíci (v roce 2020 s covidem-19 přes 21 tisíc). Nejvyšší počet zemřelých se v letech 2015 až 2020 rekrutoval z generací narozených v letech 1931 a 1932. V roce 2021 došlo v rozložení četnosti úmrtí podle věku k prudkému zlomu – modus se snížil o téměř deset let z 86 na 77 let a těžiště počtu zemřelých se posunulo do věkové skupiny 75–79 let. Zemřelí v tomto roce nejčastějším náleželi do silného válečného ročníku 1944.

Počty zemřelých (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj počtů zemřelých mužů a žen bývá obdobný a dlouhodobě se uplatňuje skutečnost, že mužů umírá v Česku každoročně více než žen. Na přelomu prvních dvou desetiletí 21. století a na počátku druhého desetiletí se převis mužů pohyboval kolem 1 tisíce úmrtí ročně, ve druhé polovině druhého desetiletí se ale zvýšil a v roce 2019 zemřelo o 2,3 tisíce víc mužů než žen (57,3 tisíce mužů a 55,0 tisíce žen). Covidové roky 2020 a 2021 dolehly z hlediska úmrtnosti na muže silněji než na ženy. V roce 2021 vyšplhal převis úmrtí mužů nad ženami až k 7,1 tisíce (73,5 tisíce úmrtí mužů a 66,4 tisíce úmrtí žen). V následujících letech se sice rozdíl v počtu zemřelých mužů a žen opět snížil až na 3,3 tisíce v roce 2023, v porovnání s koncem druhé dekády století ale zůstal vyšší. Vysvětlení lze zčásti najít ve věkové struktuře zemřelých. Mužů zemřelo v roce 2023 nejvíc ve věkové skupině 75–79 let, což v populaci odpovídá silným ročníkům narozených po druhé světové válce, zatímco ženská úmrtí nejvíc sytila věková skupina 85–89 let, což jsou ročníky žen z třicátých let 20. století, v populaci již slábnoucí.

Počty zemřelých podle vybraných věkových skupin v letech 2009–2023 (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Únor je měsíc nejčetnějších úmrtí

K úmrtím nedochází rovnoměrně v průběhu celého roku, sezonnost úmrtnosti má však poměrně pravidelná specifika. Nejméně osob umírá v teplých měsících od května do září. Měsíci s vůbec nejnižším počtem zemřelých byly v letech 2009–2023 nejčastěji červen a srpen (oba čtyřikrát) s průměrným počtem zemřelých kolem 8,5 tisíce. V Česku se v celkovém počtu úmrtí markantně neprojevují letní vlny veder.

Nejvíce se umírá v zimních měsících a v březnu. Měsícem s nejvyšším počtem úmrtí byl ve sledovaném období sedmkrát únor (od 9,6 tisíce po 11,6 tisíce a 15,0 tisíce v roce 2021, kdy ale únor nebyl měsícem s nejvyšším počtem zemřelých). Prosinec zaujal místo měsíce nejčetnějších úmrtí třikrát. Vysoké počty zemřelých v zimních měsících jsou značně provázány s intenzitou výskytu respiračních onemocnění. Pro hodnocení sezonnosti četnosti úmrtí uvažujeme stejnou délku (počet dní) všech měsíců v roce, měsíční počet zemřelých je tedy standardizován.

V letech 2020 a 2021 s vysokou úmrtností na covid-19 se rozložení úmrtí během roku vymykalo běžnému profilu a kopírovalo četnost výskytu onemocnění v populaci. V průběhu podzimu roku 2020 začalo zemřelých výrazně přibývat (v říjnu již téměř 14 tisíc úmrtí) a měsícem s nejvyšším počtem úmrtí se stal listopad s 16 tisíci zemřelými. Křivka sezonnosti počtu úmrtí se tak výrazně vychýlila směrem k posledním třem měsícům roku. V roce 2021, kdy covid-19 v Česku plně úřadoval již celý rok, zůstal zachován trend málo úmrtí v teplých měsících a hodně úmrtí ve studených měsících. Nicméně zatímco od června (května) do září se měsíční počet úmrtí v roce 2021 příliš neodlišoval od průměru let 2015–2019 (v červenci a srpnu byl dokonce nižší), měsíční počty zemřelých v lednu, únoru, březnu, listopadu a prosinci byly o 4–6,4 tisíce vyšší. Měsícem s nejvyšším počtem úmrtí se v roce 2021 stal březen s 16,5 tisíci zemřelými.

Nejčastěji se umírá na nemoci oběhové soustavy

Po celé období 2009–2023 platila jedna klasifikace příčin smrti, resp. její revize (MKN-10). Prošla však různými aktualizacemi, k úpravám docházelo i v samotné metodice sběru dat a ani kódovací praxe není v čase neměnná. Početnost úmrtí na jednotlivé příčiny smrti je tedy ovlivněna nejen vývojem v diagnózách, ale i těmito faktory.

Nejčastější příčinou smrti byly během let 2009–2023 některé z nemocí oběhové soustavy. Na první příčce figurovala chronická ischemická choroba srdeční (CHICHS), kterou z vedoucí pozice sesadil pouze covid-19 v roce 2021. V roce 2022 se ovšem CHICHS do čela žebříčku příčin smrti opět vrátila. Počty úmrtí na CHICHS nejprve převážně rostly z téměř 19,0 tisíce až na 21,2 tisíce (19 % ze všech zemřelých) v roce 2015, načež začaly nepravidelně klesat a v roce 2023 zemřelo na CHICHS již jen 15,0 tisíce osob (tj. 13 % úhrnu úmrtí). U dalších dvou onemocnění z kapitoly nemoci oběhové soustavy došlo v posledních patnácti letech k výraznému propadu četnosti i podílového zastoupení. Cévní nemoci mozku, v roce 2009 druhá nejčastější příčina smrti s 12,2 tisíci zemřelými (11 % úhrnu), zapříčinila v roce 2023 již jen 6,5 tisíce úmrtí (6 %) a klesající trend její četnosti byl zřejmý po celé období (a to již od roku 2004). Přesto se cévní nemoci mozku udržely na pozici druhé nejčastější příčiny smrti až do roku 2019. V roce 2020 je na třetí místo sesadil covid-19, po jeho ústupu v roce 2022 byla úmrtí na cévní nemoci mozku početně převýšena úmrtími na srdeční selhání se 7,3 tisíce zemřelými (6 %). Počet úmrtí na infarkt myokardu, v roce 2009 třetí nejčetnější příčinu smrti s 6,7 tisíci zemřelými (6 %), měl klesající trend již od roku 2000 a v roce 2023 se propadl až na třinácté místo žebříčku příčin smrti (2,7 tisíce úmrtí, resp. 2,4 % úhrnu).

Počty zemřelých na vybrané příčiny ze skupiny nemocí oběhové soustavy (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Směřování početnosti úmrtí na onemocnění ze skupiny zhoubných novotvarů (ZN), dlouhodobě druhé nejvýznamnější skupiny příčin úmrtí, bylo v období 2009–2023 různorodé. Počty úmrtí na nejčetnější z nich, ZN průdušky, průdušnice a plíce, se pohybovaly kolem 5,5 tisíce ročně (v průměru 5 % úhrnu). V posledních třech letech 2021 až 2023 však klesly těsně pod 5 tisíc úmrtí (4 %). Bez jednoznačného vývoje byla i početnost druhých nejvíce zastoupených ze skupiny zhoubných novotvarů, tj. ZN pohlavních orgánů a prsu. Počty úmrtí na ně dosahovaly 4,5 až 4,9 tisíce ročně (kolem 4 % úhrnu). Absolutní i relativní zastoupení úmrtí na ZN tlustého střeva, konečníku a řiti vykazovalo mírně klesající trend (3,9 tisíce úmrtí, tj. 4 % v roce 2009 a 3,3 tisíce, tj. 3 % v roce 2023). Opačný vývoj u ZN slinivky břišní ukazuje na rostoucí význam tohoto onemocnění. Zatímco v roce 2009 byl příčinou 1,8 tisíce úmrtí (1,7 %) v roce 2023 už to bylo 2,4 tisíce, (2,2 %). Na ZN mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (např. leukémie) umíralo po většinu posledních patnácti let od 1,7 do 1,9 tisíce osob bez jasného trendu nárůstu či poklesu, až v posledních šesti letech počet zemřelých na ZN mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně přesahoval dvoutisícovou hranici (kromě roku 2021), ovšem bez změny v relativním zastoupení onemocnění na úhrnu úmrtí.

Počty zemřelých na vybrané příčiny ze skupiny zhoubných novotvarů (tis.)

Zdroj: ČSÚ

Velmi razantně zasáhl do příčin smrti covid-19. Toto nové onemocnění hned v prvním roce svého výskytu (2020) zaujalo na žebříčku příčin druhou pozici s 10,5 tisíce úmrtí. (8 % z celku). Další rok se dostalo do čela s 25,5 tisíce úmrtí, (18 %), ale v roce 2022, kdy na něj zemřelo 6,0 tisíce osob, už kleslo na čtvrté místo (5 %). V roce 2023 podlehlo covidu-19 již jen 1,7 tisíce osob (tj. 1,5 %) a nemoc se počtem zemřelých propadla až na konec druhé desítky příčin smrti.

Rostoucí trend, i když s mnohými meziročními výkyvy, zaznamenaly během období 2009–2023 selhání srdce (v počtu úmrtí v roce 2023 druhé místo), diabetes mellitus neboli cukrovka (5. místo), hypertenzní nemoci (7.), Alzheimerova nemoc a vaskulární demence (8.), zánět plic čili pneumonie (9.) a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí (10.). Relativně nejvýraznější byl početní nárůst v případě úmrtí na Alzheimerovu nemoc a vaskulární demence z 0,4 tisíce úmrtí na 4,0 tisíce, tj. z 0,4 % úhrnu úmrtí na 3,5 %. Četnost výskytu Alzheimerovy nemoci a vaskulárních demencí jako základní příčiny smrti byla ale nezanedbatelně ovlivněna i metodickou změnou platnou od roku 2011, kdy počet úmrtí na tuto příčinu skokově vzrostl o 1,3 tisíce. Počet úmrtí na srdeční selhání vzrostl z 1,9 tisíce na 7,2 tisíce, tj. z 1,8 % na 6,3 %, a i toto zvýšení bylo podpořeno novou metodikou zavedenou v roce 2011. Nárůst počtu zemřelých o více než sto procent eviduje statistika ještě u diabetes mellitus (z 2,0 tisíce na 4,9 tisíce) a hypertenzních nemocí (z 2,0 tisíce na 4,6 tisíce).

K velkému poklesu v četnosti úmrtí, rovněž značně podpořenému metodickými změnami z let 2011 a 2013, došlo u aterosklerózy. Ta byla v roce 2009 čtvrtou nejčastější příčinou s 5,9 tisíce zemřelých (5,5 %), v roce 2023 s 1,3 tisíce úmrtí (1,1 %) se do top15 již nedostala. Výrazně se snížila také úmrtí v důsledku dopravních nehod. Ty v roce 2009 stály za 1,0 tisíce úmrtími (1,0 %), jejich četnost poměrně pravidelně klesala a v roce 2023 už zapříčinily jen 0,6 tisíce úmrtí (0,5 %).

Pokud eliminujeme nárůst počtu obyvatel ve vysokém věku metodou standardizace věkové struktury populace Česka, vývoj úmrtnosti bude v základních trendech růstu či poklesu obdobný vývoji absolutních počtů. Přitom většinově platí, že díky „nestárnutí„ populace jsou poklesy měr úmrtnosti relativně výraznější než u počtů, a růst je nápadný méně. Ale například u ZN průdušky, průdušnice a plíce má standardizovaná míra úmrtnosti v posledních patnácti letech klesající trend, zatímco počty úmrtí oscilovaly.

Statistiky ze skupiny „zemřelí, naděje dožití a příčiny smrti" naleznete na webu ČSÚ zde.