Cíle udržitelného rozvoje

Z různých mezinárodních zdrojů je patrné, že pojem udržitelný rozvoj (UR) se začal rozmáhat již od 80. let 20. století. Jednou z jeho prvních definic vycházející právě z této doby je „rozvoj, který uspokojuje potřeby současnosti bez omezení možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby“. Postupem času se rozvinuly další koncepty UR, jako například rovnováha pilířů ekonomického, sociálního a environmentálního, přičemž cílem je, aby se žádný z nich nevyvíjel na úkor ostatních.

S rostoucím propojováním našeho světa a potřebou učinit jej udržitelným byl roku 2015 v New Yorku Valným shromážděním OSN přijat akční plán společných cílů UR s názvem Transforming our world: the 2030 Agenda for Sustainable Development, zkráceně Agenda 2030. Odpovídajících cílů má být dosaženo do roku 2030, a to všemi členskými státy OSN. Tento 15letý kolektivní program má za cíl posunout svět na udržitelnou cestu a zároveň nenechat nikoho pozadu. Cíle jsou nedělitelné a vyvažují všechny tři pilíře UR. Agenda 2030 obsahuje 17 cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a 169 podcílů. Její největší ambicí je vymýcení chudoby, a to ve všech formách. Dále je důraz kladen například na světový mír, lidská práva, rovnost žen a mužů a další.

V Česku je UR zastřešován Radou vlády pro udržitelný rozvoj. Samotná činnost však směřuje na Ministerstvo životního prostředí. Na národní úrovni jsme na tento plán reagovali vypracováním Strategického rámce Česká republika 2030 (ČR 2030), v němž bylo 17 SDGs transformováno do podmínek ČR a rozčleněno do 6 klíčových oblastí s 27 strategickými a 97 specifickými cíli. Zatímco Agenda 2030 pokrývá globální cíle, které se vztahují na všechny státy, ČR 2030 se zaměřuje na ty cíle, které jsou pro nás relevantní, a zároveň je klíčová pro zvyšování kvality života. Například jednou z ambicí Agendy 2030 je vymýtit z celého světa extrémní chudobu. Jelikož se u nás extrémní chudoba nevyskytuje, klademe důraz na zmírnění genderové nerovnosti, zdravotnictví, zaměstnanost, přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, vytvoření efektivního systému sociálního bydlení a další.

K monitorování cílů Agendy 2030 vytvořila v roce 2017 meziagenturní expertní skupina pro indikátory SDGs (IAEG-SDGs) spadající pod OSN globální indikátorový rámec. Ten obsahuje 247 indikátorů zařazených pod jednotlivé podcíle a cíle. Od roku 2019 jsou v ČR k jednotlivým indikátorům sbírána aktuální data reflektující pokrok v naplňování SDGs a stěžejní roli v této fázi sehrává právě ČSÚ. Pokrytí daty pro všech 247 indikátorů není prozatím zdaleka stoprocentní. Přestože je v tomto ohledu činnost statistického úřadu intenzivní, pro řadu indikátorů se odpovídající zdroje dat, které by byly v souladu s metodikou OSN, nalézají či vytvářejí obtížně. Některé indikátory dosud nebyly posuzovány a některé jsou, jak již bylo nastíněno, nerelevantní. Určitou výzvou jsou například indikátory týkající se násilí na lidech, kde je sběr dat ovlivněn citlivou povahou zjišťované informace.

V uplynulém roce sice statistickému úřadu sběr dat zkomplikovala pandemie covidu-19, plnění lhůt se však přesto nadále daří a celý proces se stále zefektivňuje a zpřesňuje. Navíc se vzrůstající pomocí poskytovatelů dat s monitorováním SDGs na globální i národní úrovni dokáže statistický úřad podávat informace o pokroku určitě účinněji.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Životní prostředí