Chytré domácnosti v Estonsku

Podle estonského statistického úřadu došlo v posledních čtyřech letech k výraznému nárůstu používání zařízení internetu věcí. Používání chytrých televizorů vzrostlo o 30 % a používání chytrých hodinek se zvýšilo až o 60 %. Stále větší oblibě se v domácnostech těší také domácí spotřebiče připojené k internetu a virtuální asistenti ovládaní hlasem.

Estonský statistický úřad označuje za nejrozšířenější zařízení internetu věcí chytrou televizi, kterou používá 57 % uživatelů internetu. Druhou nejoblíbenější skupinou zařízení jsou chytré hodinky, bezdrátová sluchátka a zařízení GPS, které používá více než polovina (53 %) respondentů. Poměrně časté jsou také domácí audiosystémy a chytré reproduktory připojené k internetu (28 %).

Chytré ledničky a robotické vysavače

Domácí spotřebiče připojené k internetu a virtuální asistenti ovládaní hlasem, jako je Alexa nebo Siri, získávají v Estonsku na popularitě, za poslední čtyři roky vzrostlo jejich používání o 35 %. Více než pětina  (22 %) dotázaných uživatelů internetu má doma robotickou sekačku, robotický vysavač nebo chytrou ledničku. Necelá pětina domácností (18 %) využívá také světla, zásuvky nebo elektroměry připojené k internetu. Další oblíbenou kategorií jsou různé prvky, které zvyšuje bezpečnost domácnosti (kouřové alarmy, bezpečnostní kamery nebo různé zámky), počet uživatelů těchto zařízení se za čtyři roky zdvojnásobil.

Ne každý používá internet věcí

Přestože značná část obyvatel Estonska používá různá zařízení a systémy připojené k internetu, existují i lidé, kteří zařízení internetu věcí z toho či onoho důvodu nepoužívají. Z těch, kteří je nepoužívají, uvedlo 85 %, že je prostě nepotřebují, 10 % uvedlo, že si tato zařízení nemohou dovolit kvůli jejich vysoké ceně, a 3 % respondentů zmínila možné bezpečnostní problémy spojené s používáním internetu věcí.

Při výběru zařízení záleží na ceně

Při nákupu nového zařízení je jednoznačně nejdůležitějším faktorem cena, kterou považuje za důležitou 69 % respondentů. Lidé berou v úvahu také hardwarové vlastnosti, jako je rychlost nebo kapacita úložiště, které uvedlo 66 % respondentů, pro kupující je důležitá také značka nebo velikost zařízení (51 %). Aspekty, které jsou při nákupu nového zařízení považovány za nejméně důležité, jsou možnost dokoupení záruky (11 %), vliv zařízení na životní prostředí (14 %) a nabídka systému zpětného odběru (15 %).

Pouze malá část elektronických zařízení je recyklována

S rostoucím používáním chytrých zařízení budou mít lidé také více zařízení, která je třeba časem vyměnit. Co se však děje se zařízeními, která již nejsou potřeba? Lidé si stará zařízení obvykle nechávají v domácnosti. Tento trend je nejrozšířenější mezi mladými lidmi ve věku 16–24 let, z nichž 65 %  uvedlo, že si ponechává svůj starý mobilní telefon nebo chytrý telefon. Darování starého telefonu nebo jeho prodej je nejčastější mezi 25–34letými, neboť přibližně čtvrtina (25 %) této věkové skupiny to udělala se zařízením, které nahradila.

V případě výměny notebooků a tabletů jsou vzorce chování velmi podobné. Většina notebooků a tabletů, které lidé vymění, zůstává v domácnosti bez dalšího využití. V případě stolních počítačů většina respondentů neměla potřebu zařízení vyměnit nebo stolní počítač nikdy nevlastnila. Výsledky průzkumu ukazují, že vyhození telefonu do sběrny elektronického odpadu nebo k recyklaci je nejčastější u osob ve věku 25–34 let (učinilo tak 10 % této věkové skupiny). Staré notebooky a tablety recyklují nejčastěji lidé ve věku 35–44 let a 45–54 let (celkem 10 %). Likvidace stolních počítačů prostřednictvím recyklace je nejčastější ve věkové skupině 55–64 let (17 %).

Celkem pouze 9 % všech respondentů likviduje svá stará zařízení prostřednictvím sběru nebo recyklace elektronického odpadu.

Více se dočtete zde.

A jak využívají internet české domácnosti. To se dozvíte na webu ČSÚ zde.