Chci se zaměřit na další modernizaci ČSÚ

Gratuluji vám ke jmenování! Co k němu vlastně vedlo?

Vláda mě navrhla jmenovat předsedou v lednu, protože akutně řešila otázku tohoto postu a současně chtěla, aby byl jmenován odborník. V polovině března jsem obdržel jmenovací dekret od prezidenta republiky Miloše Zemana. Vážím si důvěry, kterou jsem dostal, a udělám maximum pro to, aby Český statistický úřad nadále zůstal důvěryhodnou a respektovanou institucí.

Je podle vás výhoda, že pocházíte z vnitřního prostředí ČSÚ?

Velká výhoda je v tom, že znám vnitřní prostředí, věcnou problematiku, jež se řeší, a lidi, kteří zde pracují. Jsem tu už 17 let a za tu dobu jsem si prošel různými odbornými i manažerskými funkcemi. V posledních více než třech letech jsem měl na starosti celou oblast statistiky – jak makroekonomickou, tak sociální a produkční. Z hlediska fungování Úřadu to považuji za klíčové. ČSÚ je vysoce odbornou institucí, nikoliv úřadem v pravém slova smyslu. Znalost prostředí se tedy v tomto směru ukazuje jako velmi důležitá.

Je váš mandát časově omezený?

Ne, není. Podle zákona odvolává předsedu statistického úřadu z funkce prezident republiky na základě návrhu vlády.

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Marek Rojíček je novým předsedou ČSÚ. Místopředsedou byl od dubna 2014. V této instituci však působí už od roku 2001. V rámci odborné činnosti se specializoval na oblast národních účtů, více než sedm let byl ředitelem sekce makroekonomických statistik. Podílí se na výuce Vysoké školy ekonomické v Praze a Vysoké školy ekonomie a managementu. Je autorem nebo spoluautorem řady vědeckých a odborných článků, učebních textů a výzkumných studií.

S jakými cíli do této funkce nastupujete?

Priority, které hodlám realizovat, se týkají dvou skupin – věcné oblasti a řízení, fungování Úřadu. Pokud bych to měl shrnout do jednoho pojmu, můžeme hovořit o modernizaci. Byl bych rád, aby slovní spojení „moderní a uživatelsky přívětivá instituce“ nebylo jen prázdnou formulací. Chci se zaměřit na další modernizaci ČSÚ.

Kde začnete v oblasti věcných priorit?

Jednoznačně u sčítání lidu, domů a bytů. Je to velká výzva pro celý Úřad a musíme udělat vše pro to, abychom tuto náročnou akci zvládli se ctí. Zároveň bych ale chtěl, aby se její dílčí prvky staly základem pro rozvoj Úřadu i v dalších oblastech. Ať už je to získávání nových administrativních dat, investice do IT infrastruktury a aplikačního vybavení, nebo implementace pravidel pro ochranu dat.

Budete se zaměřovat i na další snižování zátěže respondentů?

Ano, a to právě díky využívání nových administrativních zdrojů dat, které již má veřejná správa v rámci databází různých ministerstev apod. Stejně tak se chci prostřednictvím získávání nových administrativních či tzv. big dat soustředit na další zvyšování kvality publikovaných statistických ukazatelů. V této oblasti už běží projekt tzv. scanner dat, tedy využívání administrativních údajů z pokladen obchodních řetězců pro účely statistiky spotřebitelských cen. Na konci roku bych rád viděl jeho přerod z pilotní do rutinní fáze.

Jaké cíle jste si předsevzal ve druhé oblasti, kterou jste zmínil – v řízení a fungování Úřadu?

Pro statistickou komunitu je nutným předpokladem rozvoje otevřenost a zapojení do mezinárodní spolupráce. Z pozice předsedy budu podporovat smysluplné aktivity v této oblasti, z nichž očekávám zvyšování kvalifikace a sebevědomí našich expertů, zvýšení jejich motivace a příznivého dopadu na reputaci Úřadu. Obdobně důležitá je spolupráce s akademickou sférou. Kromě toho budu podporovat dobře fungující aktivity v oblasti zvyšování statistické gramotnosti a popularizace výstupů ČSÚ, který je zárukou kvalitních, nezávislých a objektivních statistických údajů.

Zaznamenal jste ve fungování Úřadu nějaké nedostatky, které chcete řešit?

V některých provozních oblastech fungování jsem již narazil na několik potíží. Příkladem jsou IT infrastruktura a aplikační podpora, na nichž je závislá řada procesů v Úřadu, včetně jeho hlavních aktivit, což jsou sběr, zpracování a publikování statistických údajů. Je to otázka jak technologického vybavení, tak dostatečně kvalifikovaných personálních kapacit. Zde cítím z minulosti výrazný deficit, a přestože to nebude snadné, pro udržení chodu Úřadu a jeho další rozvoj jde o naprostou prioritu.

V čem hodláte navazovat na svou předchůdkyni ve funkci Ivu Ritschelovou?

Kontinuita je v tomto směru zřetelná. Koneckonců Iva Ritschelová si mě vybrala do vedení ČSÚ a za její éry jsem vykonával funkci místopředsedy. Spolupráce s ní byla velmi bohatá a přínosná. Na spoustu jejích kroků chci navázat. Jde mimo jiné o důraz na nezávislost instituce či na prezentaci statistických dat veřejnosti. S těmito věcmi naprosto souhlasím a chci je rozvíjet. Současně chci prosazovat vlastní priority a inovativní pohled na věc. Už jsem hovořil například o modernizaci IT infrastruktury nebo o scanner datech. Změny chci provést také v otázce motivování kvalitních pracovníků, aby k nám přišli pracovat a aby od nás neodcházeli. V delším horizontu proto hodlám na úrovni vedení otevřít diskusi o nastavení systému odměňování tak, aby byl motivační.

Jaké pracovní úkoly vás teď, coby nového předsedu, bezprostředně čekají?

V současné době se řeší především příprava sčítání lidu, domů a bytů. Tento projekt je nyní ve fázi předložení návrhu věcného záměru zákona na jednání vlády. Akutní otázkou je také blížící se účinnost evropského nařízení o ochraně osobních údajů GDPR. Vedle toho se zabýváme získáváním administrativních dat. Pokud jde konkrétně o scanner data, předávají nám je už dva obchodní řetězce, přičemž v plánu jsou jednání s dalšími. V neposlední řadě se připravujeme na sté výročí počátku organizované statistické služby v České republice.

V ČSÚ působíte od roku 2001. Čeho si na této instituci nejvíce vážíte?

ČSÚ si velmi vážím proto, že je institucí s vysokým odborným kreditem a nepodléhá žádným vnějším, natož pak politickým vlivům. Vážím si jednoho kaž­dého člověka, který tu pracuje a na němž je vidět, že svou práci dělá rád. Činnost, kterou ČSÚ provádí, je smysluplná, neboť uživatelé s našimi daty pracují dennodenně a cení si jejich kvality a spolehlivosti. I poslední průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění ukázal, že stále patříme mezi instituce s nejvyšší mírou důvěry. Jsem rád, že ČSÚ má kontinuitu svého fungování a že se těší prestiži nejen v tuzemsku, ale i na mezinárodní úrovni.

Kam by se měl ČSÚ ubírat v příštích letech pod vaším vedením?

Byl bych rád, aby ČSÚ byl skutečně progresivní a efektivně fungující institucí. Chci, abychom drželi krok s dobou, a to i z hlediska prezentace výstupů, a abychom dokázali komunikovat s širokou veřejností otevřeně a moderními prostředky. ČSÚ by měl být orgánem, který sleduje a aplikuje nové trendy také v práci s daty. Už dávno nejde jen o sběr a zjišťování statistických údajů, ale zejména o hledání nových zdrojů dat a jejich využívání a propojování. Přeji si, aby ČSÚ byl otevřen diskusím s akademickou obcí a zahraničními statistickými úřady. Předobrazem jsou pro nás například statistické úřady skandinávských zemí. Zdůrazňuji ale, že i my jsme vnímáni jako vynikající odborníci. Často jsme oslovováni německým Destatisem a spolupracujeme na jeho projektech technických asistencí například v Makedonii, Kazachstánu, Ázerbájdžánu nebo Kyrgyzstánu.

S vaším postupem na post předsedy je třeba jmenovat nového místopředsedu. Rozhodl jste se, komu dáte svou důvěru?

Na uvolněné křeslo místopředsedy bude od 1. dubna jmenován Jaroslav Sixta, dosavadní ředitel sekce makroekonomických statistik, který je zárukou jak odborných, tak manažerských požadavků kladených na tuto pozici. Nadále samozřejmě počítám také s Evou Krumpovou v její dosavadní pozici místopředsedkyně. Se svými kolegy budu v příštích měsících diskutovat případné organizační změny v Úřadu. V plánu mám rovněž zefektivnit a zjednodušit některé vnitřní procesy, abychom si vytvořili větší prostor pro odbornou práci na úkor zbytné byrokracie.