Cestovní ruch – 4. čtvrtletí 2020

Počet ubytovaných hostů v Česku se ve 4. čtvrtletí vlivem citelného zhoršení epidemické situace v tuzemsku i ve většině klíčových zdrojových zahraničních trhů propadl meziročně o 85,9 %. Přenocování ubylo o 81,3 %. Útlumy jsou srovnatelné s jarní vlnou pandemie.

Dramatický úbytek byl registrován u zahraniční klientely, jejíž pobyty v Česku se mnohdy redukovaly jen na nutné pracovní cesty. Nerezidentů se za celé 4. čtvrtletí ubytovalo 104 tis. To byla pouhá 4 % stavu ze stejného období loňského roku. Pro srovnání, tolik hostů se v Česku ve 4. čtvrtletí předchozího roku ubytovalo jen ze samotné Itálie. To se projevilo hlavně u poskytovatelů ubytování nejvyššího standardu. Přenocování v pěti- a čtyřhvězdičkových hotelech ubylo meziročně o 92 %, resp. o 87 %. Hluboký útlum ale postihl všechny kategorie ubytování. To platilo i o jednotlivých regionech. V Praze činil pokles 93 %, ale i v nejméně zasažených krajích (zejména na Moravě) dosáhly celkové počty přenocování jen třetiny loňské úrovně.

Hostů z tuzemska bylo oproti 4. čtvrtletí 2019 o 73,3 % méně, jejich přenocování o 62,4 %. Nepříznivý vývoj zde částečně tlumila lázeňská zařízení, která mohla poskytovat rehabilitační a lázeňskou péči (hrazenou z veřejného zdravotního pojištění). Počet přenocování rezidentů v Karlovarském kraji tak klesl meziročně „jen“ o 40 %.

Rok 2020

Za celý rok klesl počet ubytovaných hostů z tuzemska o 28 %, u zahraničních hostů dokonce o 74,4 %. Relativně nejvíce ubylo hostů ze vzdálených např. asijských destinací. Tržby v odvětví ubytování ve srovnání s rokem 2019 reálně propadly o 55,9 %, což bylo zhruba čtyřikrát více než v krizovém roce 2009. V nominálním vyjádření byly loňské tržby ubytovatelů nejslabší ve srovnatelné řadě od roku 2000.

Na loňském počtu ubytovaných hostů v Česku (10,8 mil.) se z bezmála 45 % podílely pouhé dva měsíce – červenec a srpen. K oživení přispěli zejména hosté z tuzemska, jichž bylo ve 3. čtvrtletí meziročně o šestinu více. Z letního oživení profitovaly jak všechny kraje, tak i veškeré hlavní kategorie ubytovacích zařízení. Došlo i k částečnému návratu zahraničních turistů, zejména ze zemí sousedících s Českem. I tak ale nebyla z pohledu příjezdů zahraničních hostů loňská letní sezóna nejsilnějším obdobím roku. Počet ubytovaných nerezidentů byl ve 3. čtvrtletí skoro o pětinu nižší než za první dva měsíce roku 2020.

Útlumem cestovního ruchu byla loni nejvíce zasažena Praha, kde počet přenocování hostů klesl meziročně skoro o tři čtvrtiny. Naopak méně než čtvrtinový úbytek zaznamenaly Liberecký a Královéhradecký kraj, které profitovaly z dobré letní sezóny.

Počet zaměstnanců v odvětví ubytování, stravování a pohostinství klesl v ČR v 1. až 3. čtvrtletí meziročně o 11,4 %. Šlo zhruba o dvakrát vyšší tempo než v letech 2010 i 2013. Ve všech odvětvích těsně spjatých s cestovním ruchem očekávaly podniky na počátku roku 2021 další snižování zaměstnanosti (nejvíce v letecké dopravě a u cestovních kanceláří). Souhrnný ukazatel důvěry byl nejhorší v odvětví ubytování a v letecké dopravy. Rekordní pesimismus zde panoval během října a listopadu 2020.

Cestovní ruch zažil po deseti růstových letech loni útlum i na evropské úrovni. Počet přenocování hostů v ubytovacích zařízeních v celé EU za prvních jedenáct měsíců roku 2020 meziročně propadl o 50 %. To bylo skoro pětkrát více než v roce 2009. Více než 60% úbytek postihl hlavně jihoevropské státy, mnohé výrazně specializované na cestovní ruch (Řecko, Malta, Španělsko, Portugalsko). Ze středoevropských zemí si vedlo nejhůře Maďarsko (-55 %), naopak v Německu i Rakousku došlo i díky relativně úspěšné prodloužené letní sezóně k poklesu přenocování jen o třetinu. V Česku činil pokles 43 %. Nejlépe si ze států (s dostupnými údaji) vedly Nizozemsko (-29 %) a Dánsko (-31 %) – tedy země výrazněji zaměřené na domácí cestovní ruch.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch