Cestovní ruch – 2. čtvrtletí 2021

Jarní zlepšení epidemické situace umožnilo postupné uvolnění citelných omezení v oblasti přeshraničního pohybu osob i samotného ubytování v tuzemsku. Cestovní ruch tak začal pozvolna ožívat po více než půlroční neplánované hibernaci, kdy byl omezen jen na nutné pracovní cesty a lázeňské pobyty hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Pět kvartálů trvající meziroční propad návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních se v Česku ve 2. čtvrtletí 2021 zastavil. Hostů tak proti velmi nízké loňské základně přibylo o 51,3 % a jejich přenocování o 56,1 %. Ve srovnání se shodným obdobím „předcovidového“ roku 2019, kdy rozvoj turismu v Česku vrcholil, byl však počet strávených nocí všech hostů o 70 % nižší, z toho u zahraničních návštěvníků o 92 %.

Skoro tři čtvrtiny hostů ubytovaných letos ve 2. čtvrtletí připadaly na červen, kdy výrazně ožila aktivita zejména domácí klientely. Pomohlo tomu příznivé počasí, flexibilnější režim ukončení školního roku i přetrvávající nejistota pobytových podmínek v tradičních přímořských výjezdových destinacích. Počet přenocování rezidentů v ČR tak byl ve srovnání s loňským červnem skoro o 30 % vyšší a za dosud nejsilnější červnovou úrovní z roku 2019 zaostal jen o necelých 9 %.

Oživení zájmu zahraniční klientely probíhalo naopak velmi pozvolna a převážně bylo omezeno pouze na hosty z geograficky nejbližších států. Na celkovém počtu přenocování v ČR se v červnu všichni nerezidenti podíleli jen 13 %, v éře před pandemií přitom běžně vytvářeli skoro polovinu veškerých výkonů tuzemských ubytovatelů. Za celé 2. čtvrtletí se v Česku ubytovalo jen 230 tisíc zahraničních hostů, čtvrtina připadala na Němce, tři pětiny na návštěvníky ze všech sousedních států s ČR. Ve srovnání se shodným obdobím roku 2019 klesla relativně nejméně poptávka ze Slovenska, počet přenocování byl v této kategorií o dvě třetiny nižší. U Němců či Poláků dosahovala poptávka jen desetiny „předcovidové“ úrovně, u hostů z Velké Británie, Ruska, USA, Číny i většiny ostatních asijských států pak vždy méně než 3 %.

Výkony všech kategorií ubytovacích zařízení ve 2. kvartálu meziročně vzrostly, proti 2. čtvrtletí 2019 ale propadly. To byl příklad hlavně pětihvězdičkových (–85 %) a čtyřhvězdičkových hotelů (–78 %). Ale i penziony a kempy, tradičně specializované hlavně na tuzemskou klientelu, hlásily skoro 50% snížení počtu přenocování. Z regionů byl pandemií nejvíce zasažen turismus v Praze. Četnost přenocování se zde za dva roky propadla o 89 %. Citelně zasažen byl i Karlovarský kraj (–70 %), a to přesto, že útlum poptávky od tuzemských hostů zde byl mezi kraji nejmenší (–26 %).

Lázeňský cestovní ruch držela nad vodou domácí klientela. Hostů ze zahraničí se v českých lázních od loňského října ubytovalo v úhrnu méně než 15 tisíc. Ve 2. letošním čtvrtletí sice celková návštěvnost mírně ožila, proti roku 2019 byl ale počet přenocování domácích hostů nižší o 37 %, zahraničních o 93 %.

Tržby v celém odvětví ubytování letos od dubna do června sice meziročně reálně o 30 % vzrostly, přesto stále nedosahovaly ani třetiny úrovně z 2. čtvrtletí 2019. Zaměstnanost v širším odvětví ubytování, stravování a pohostinství dále klesala, byť mírnějším tempem než na počátku roku. Ve 2. čtvrtletí 2021 byla meziročně nižší o 17 %. Negativní dopady na hospodaření podnikatelských subjektů byly zčásti tlumeny mimořádnou podporou z veřejných rozpočtů. Jen v rámci programů Covid lázně, Covid ubytování a Covid podpora cestovního ruchu bylo dosud od března 2020 vyplaceno bezmála 6 mld. Kč.

Saldo celkové důvěry tuzemských podnikatelů ve všech odvětvích těsně spjatých s cestovním ruchem se během května i června zlepšilo. Výrazně pozitivní důvěru mělo v červnu ubytování, neutrální nálada charakterizovala cestovní kanceláře. Ve stravování a pohostinství převažoval mírný pesimismus. Ještě hůře na tom byla letecká doprava, kde se projevovaly i negativní výhledy v oblasti zaměstnanosti.

Cestovní ruch v zemích EU byl letos v dubnu ještě výrazně ochromen. Počet přenocování se meziročně zvýšil, avšak oproti roku 2019 setrvával v hlubokém útlumu (–79 %). Z kusých květnových údajů za některé státy je patrné mírné oživení. V oblastech s relativně příznivou epidemickou situací, především ve Skandinávii, klesly počty přenocování na méně než polovinu předloňských výkonů. Propady např. v Česku, Maďarsku, Španělsku či Portugalsku však zůstávaly ještě hlubší.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch