Český kapr v evropské statistice

Pro mnohé z nás je Česká republika proslulá svým chovem ryb, obzvláště kapra obecného. Nakolik tomuto obecnému povědomí odpovídají statistická data?

Výše vyslovený názor lze rozhodně podpořit faktem, že tradice chovu ryb v České republice sahá několik set let do historie. Podle údajů Rybářského sdružení České re­publiky pocházejí první údaje o produkčním rybářství v českých zemích z konce 13. století, kdy bylo z rybníků o rozloze přibližně 10 tisíc ha vyloveno ročně 200 až 300 tun ryb; jednalo se o kapry a štiky ve vyrovnaném poměru. K velkému rozmachu českého ryb­níkářství došlo na konci 15. a začátku 16. století, kdy bylo vybudováno 25 tisíc nových rybníků. Jejich rozloha dosáhla 100 tisíc ha a ročně bylo vyloveno asi 4 až 6 tisíc tun ryb, mezi nimiž převládal kapr. Od konce 16. století se vý­měry rybníků snižovaly na současných 41 tisíc hek­tarů a produkce ryb až do 60. let 20. století taktéž nepře­sáhla uvedenou hodnotu.

Kapr je na špici

V roce 1950 činila celková produkce trž­ních ryb v Československu podle databáze Organizace pro výživu a zemědělství OSN (Food and Agricul­ture Organisation of the United Nations; dále FAO) 3 950 tun, z toho 3 000 tun připadalo na kapra obec­ného. Poté začala produkce stoupat a v roce 1992 již bylo vyloveno 24 135 tun ryb, z toho 20 198 tun kapra. V období po rozdělení Československa v roce 1993 dosáhla produkce v České republice 17 812 tun kapra a 20 242 tun ryb celkem. V roce 2018 podle údajů Rybářského sdružení ČR to bylo 18 430 tun kapra a 21 751 tun ryb celkem. Podíl kapra na celkové pro­dukci ryb v České republice se dlouhodobě pohybuje okolo 84 až 88 %. K dalším hospodářsky význam­ným druhům ryb patří pstruh duhový, tolstolobik bílý a tolstolobik (též tolstolobec) pestrý, amur bílý a siven americký.

Přesuneme-li se o úroveň výše ke statistice rybářství celé Evropské unie, ocitne se Česká repub­lika spolu s Polskem v po­zici dvou nejvýznamnějších producentů kapra obec­ného. V roce 2017, kdy bylo v České republice z akvakul­tury vyloveno 18 460 tun kapra, tvořil náš podíl na cel­kové unijní produkci 28,2 %; Polsko bylo na druhém místě s 25,8 % (16 851 tun) a na třetím místě skončilo Maďarsko s 18,7 % (12 240 tun). Celková produkce kapra obecného v EU28 v roce 2017 činila 65 412 tun. Je však nutné mít na paměti, že data o pro­dukci jak kapra, tak i dále zmíněných nadřazených kategorií nejsou za některé státy Unie publikována na­příklad z důvodu ochrany individuálních údajů. Stále se zvyšující počet zemí, jež své údaje poskytují pouze jako důvěrné, byl také důvodem k tomu, že v tomto článku jsou použity údaje Eurostatu za rok 2017 coby kompromis mezi aktuálností a rozsahem dat.

Lososů a pstruhů je víc

Budeme-li hodnotit veškerou produkci ryb, pak bylo v Evropské unii (bez Lucemburska, jehož produkce ryb nedosahuje prahových hodnot pro povinnost za­sílat data do Eurostatu) v roce 2017 vyloveno z akva­kultury celkem 739 066 tun ryb, z nichž bylo 501 089 tun ryb sladkovodních a tažných (podle klasifikace FAO používané i Eurostatem se mezi tažné ryby řadí například pstruh a siven, ale také losos). Z tohoto množství sladkovodních a tažných ryb pocházelo z České republiky pouhých 21 685 tun, tj. 4,3 %. I tak ovšem mezi evropskými producenty zaujímáme šesté místo. Zdaleka nejvýznamněji přispívá k evropské akvakultuře sladkovodních a tažných ryb Velká Bri­tánie se 40,6% podílem na celkové produkci EU28 (203 660 tun), za ní následují Francie (44 302 tun; 8,8 %), Itálie (39 670 tun; 7,9 %), Polsko (35 418 tun; 7,1 %) a Dánsko (31,913 tun; 6,4 %). Vezme­me-li v úvahu chov všech druhů ryb, stále zůstává největším producentem Velká Británie s 203 737 tunami (27,6 %). Významnými hráči jsou také Řecko (106 166 tun; 14,4 %) a Španělsko (70 596 tun; 9,6 %).

Česká republika se s 2,9 % řadí na celkové osmé místo. Z výše uvedené pozice Velké Británie vyplývá, že po jejím vystoupení z Evropské unie podíl České repub­liky i při zachování současných objemů produkce akvakultury výrazně vzroste.

Podíváme-li se na strukturu druhů ryb chovaných v akvakultuře, je kapr třetí nejčastěji chovanou rybou mezi sladkovodními a tažnými druhy a pátým nejčas­těji produkovaným rybím druhem celkem. První místo zaujímá v obou případech losos atlantský, jehož bylo v celé Evropské unii v roce 2017 vyloveno 209 270 tun. Jeho produkci však Eurostat publikoval pouze za 5 států, jimž vévodí Velká Británie (90,7 % celkové produkce lososa). Následují Irsko (8,8 %), Dánsko, Polsko a Špa­nělsko (dohromady méně než 1 %). V této souvislosti nelze opomenout význam Norska, které, ač není členem Evropské unie, také poskytuje Eurostatu svá statistická data. Norská produkce lososa v roce 2017 činila 1 236 353 tun, tj. téměř šestinásobek celkové produkce EU28.

Druhým nejvýznamnějším druhem – opět pro obě kategorie – je pstruh duhový, jehož bylo v roce 2017 v EU28 vyprodukováno 180 909 tun.

Tento druh je na rozdíl od lososa uváděn ve statis­tikách 22 států EU28, přičemž největší podíl na jeho chovu mají Francie (19,3 %), Itálie (19,0 %) a Dán­sko (16,9 %). Česká republika, ačkoli je v ní pstruh duhový druhou nejčastěji chovanou rybou, přispívá k evropské produkci pouze 0,3 %.

Bereme-li v úvahu všechny druhy ryb v akva­kultuře, pak se v celkové produkci před kapra obecného dostanou ještě mořan zlatý zvaný též pražma královská (94 936 tun v roce 2017) a moř­čák evropský, v České republice prodávaný pod názvem mořský vlk (79 022 tun v roce 2017). Tyto dva druhy jsou chovány v jihoevropských státech, především v Řecku (58,9 % a 56,0 %) a Španělsku (17,9 % a 22,3 %).

Ve světě vede amur

Závěrem se – poněkud v rozporu s názvem článku – podíváme ještě o úroveň výš na celosvětovou produkci ryb v akvakultuře. Podle databáze FAO bylo v zemích poskytujících svá data pro akvakulturu v roce 2017 vy­loveno celkem 53 403 tisíc tun ryb a Česká republika k této hodnotě přispěla 0,04 %. Nejčastěji chovaným druhem na světě je amur bílý, jehož produkce v roce 2017 činila 5 519 tisíc tun (10,2 % celosvětové produkce ryb) a jehož chov je z 96,9 % soustředěn v Číně. Kapr je celosvětově čtvrtým nejčastěji chovaným rybím dru­hem a jeho produkce v roce 2017 činila 4 129 tisíc tun s podílem České republiky 0,4 %. Největším světovým producentem kapra je opět Čína s téměř tříčtvrtino­vým (72,8%) podílem na jeho celosvětové produkci.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Zemědělství