Česko-slovenské čtvrtstoletí makroekonomickým pohledem

Ekonomická propojenost Česka a Slovenska je z geografických i historických důvodů logicky značná. Svoji roli zde hraje také minimální jazyková bariéra. Rozdílná však byla dynamika integrace obou ekonomik do nadnárodních struktur. Zatímco Slovensko přijalo v roce 2009 společnou měnu euro, zákonným platidlem v České republice je stále česká koruna.

Ekonomická úroveň byla v ČR vyšší než na Slovensku

Výše uvedené poskytuje prostor pro zajímavou komparativní analýzu ekonomického vývoje obou zemí. Podívejme se proto na státy bývalé federace z pohledu dostupných řad klíčových makroekonomických údajů. Tím nejsledovanějším je samozřejmě růst hrubého domácího produktu (HDP). Graf prozrazuje, že Česká republika mezi roky 1996 a 2017 rostla jen v pěti letech rychleji než její východní soused. Nicméně je třeba vzít v potaz i výchozí situaci obou zemí. Zatímco měřená ekonomická úroveň ČR vůči EU byla 76 % HDP na hlavu, u Slovenska to bylo výrazně méně – 48 %.

Nižší výchozí ekonomická úroveň přirozeně vytváří vyšší potenciál k rychlejšímu hospodářskému růstu a Slovensko tento fakt přetavilo ve vcelku pravidelná vyšší tempa růstu. Pro úplnost obrazu dodejme, že současná ekonomická úroveň vůči EU vyjádřená ukazatelem HDP na hlavu dosahovala na konci roku 2017 v České republice 89 % při každoročním mírném růstu o zhruba jeden procentní bod. V případě Slovenska to bylo 77 % při stagnaci na této úrovni již od roku 2013.
Podobně jako Česká republika je i Slovensko malou otevřenou ekonomikou. Obě země jsou významně zapojeny do mezinárodních produkčních řetězců. Vzhledem k relativně nevelkému vnitřnímu trhu jsou současně do značné míry závislé na zahraniční poptávce. Tuto skutečnost lze dokumentovat podílem vývozu na celkové produkci, který v případě ČR dosahuje kolem 35 %, v případě Slovenska 40 % celkové produkce. Ukazatel zahraničního obchodu napoví, jaká byla bilance obou zemí.

Zahraniční obchod a inflace po vstupu ČR a SR do EU

Po vstupu Česka a Slovenska do Evropské unie došlo v zahraničním obchodě ČR okamžitě k obratu, a to do přebytků. Slovensko si na kladné hodnoty muselo počkat až do roku 2012. V současnosti dosahují obě země kladných bilancí, nicméně česká ekonomika generuje přebytky znatelně vyšší. Na tomto faktu nic nezmění ani velikost ekonomiky. V porovnání se slovenskou je ta česká více než dvojnásobná. V Česku působící producenti se tak jeví na zahraničních trzích jako úspěšnější. Jenže česká ekonomika je více závislá na zájmu zahraničních partnerů po českých produktech.
Vysoký podíl na celkové produkci přirozeně vykazují obě ekonomiky také v případě dovozu zboží a služeb. Zatímco v ČR činil tento podíl zhruba 32 %, dovozy do slovenské ekonomiky dosáhly v roce 2016 více než 38 %. Vliv zahraničního obchodu na růst domácí ekonomiky se projevuje také na dynamice cenové hladiny, tedy na inflaci. Jak ukazuje graf, po letech vyšších, až vysokých měr inflace, rozkolísaných mj. transformačním procesem v obou zemích, se dynamika cenového vývoje ČR i SR výrazně sblížila, a to zejména v období po vstupu Slovenska do Evropské měnové unie.
Podíváme-li se na nejnovější roční údaje, tak v roce 2017 inflace v obou zemích dosahovala pozitivních hodnot – 2,4 % v České republice a 1,4 % na Slovensku. Loňský obrat přišel po třech letech nízkých, či dokonce záporných měr inflace, které byly v tomto období zaznamenány u našich východních sousedů. Technicky řečeno, slovenská ekonomika prošla deflačním vývojem, kdy nominální cenová hladina klesala. Nutno dodat, že i přesto dokázala slovenská ekonomika ve dvou z uvedených let v růstu HDP překonat českou ekonomiku.

 Míra nezaměstnanosti je nižší v ČR

A nakonec z hlediska sociálně-ekonomického vlastně to nejdůležitější – míra nezaměstnanosti. Zde je závěr srovnání jednoznačný. Po celou sledovanou časovou řadu generuje česká ekonomika (více či méně) nižší míry nezaměstnanosti. Nejvyššího rozdílu mezi oběma zeměmi bylo v tomto ukazateli dosaženo v roce 2002, kdy nezaměstnanost na Slovensku byla o 11,5 procentního bodu vyšší (18,8 %) než v České republice (7,3 %). Naopak nejnižšího rozdílu bylo dosaženo na konci roku 2017, kdy nezaměstnanost na Slovensku byla o 5,2 procentního bodu vyšší (8,1 %) než v ČR (2,9 %).

Zatímco míra nezaměstnanosti v ČR byla (a stále je) nejnižší ze všech zemí Evropské unie, SR se pohybovala mírně nad průměrem Unie. Nicméně z dlouhodobého hlediska šlo v případě Slovenska o jednu z nejnižších hodnot. U obou zemí lze samozřejmě vysledovat pozitivní vliv dlouhého období vyšších dynamik hospodářského růstu. Z hlediska regionálního je nezaměstnanost přirozeně nejnižší v hlavních ekonomických centrech, jako jsou Bratislavský kraj či hl. m. Praha. Zde je zajímavou skutečností, že v ekonomické úrovni nejvyspělejších regionů je na tom Slovensko lépe. Na konci roku 2015 dosáhl Bratislavský kraj v HDP na hlavu 188,5 % průměru EU a stal se podle tohoto ukazatele pátým nejbohatším regionem Unie. Praha se 183,7 % obsadila 7. místo.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty