Česko a Portugalsko

V první zemi jsme zaznamenávali dlouhodobý hospodářský vzestup, výrazný růst mezd a rekordně nízkou nezaměstnanost, ve druhé panovala spíše ekonomická stagnace a výdělky se nezvyšovaly.

Na první pohled se může zdát, že porovnávám nesrovnatelné: vnitrozemský stát s přímořskou zemí dokonce s odlehlými ostrovy v Atlantiku, historickou součást Rakouska-Uherska s bývalou koloniální velmocí, krajinu mírného pásma, v níž v zimě nejsou výjimkou mrazy okolo minus 10 °C, se subtropickým pobřežím, kde lidé hrají šachy na ulici.

Oba státy však mají velmi podobný počet obyvatel, od roku 1995 mezi 10 a 11 miliony. Obě země mají také podobnou krajinu, zčásti kopcovatou, zčásti nížinu, žádné výrazné velehory. Obě země se historicky potýkaly s mnohem větším sousedem, po druhé světové válce zažily diktaturu, přechod k demokracii a postupně se zapojily do Evropské unie (Portugalsko od roku 1986, Česko od roku 2004). Oba státy mají formu republiky, používají své vlastní národní jazyky, které jsou považovány cizinci za složité a obtížné pro naučení.

Obě ekonomiky jsou značně soustředěné kolem hlavních měst – Lisabonu a Prahy – s velkou okolní aglomerací, zároveň jde o velmi turisticky oblíbené destinace s historickými památkami. Portugalsko má o něco větší rozlohu 92 391 km2, Česko jen 78 870 km2, což nutně znamená mírně vyšší hustotu zalidnění v Česku. Portugalsko používá euro, Česko zatím ne. Portugalsko je zeměpisně na kraji (periferii) Evropy, Česko naopak uprostřed, jako součást průmyslového „motoru“ evropské ekonomiky.

Hospodářský výkon a zaměstnanost

Hrubý domácí produkt v roce 2021 dosáhl v Portugalsku 214 miliard eur (v běžných cenách), v Česku 238 eur, tedy jen o maličko více. Zajímavější je srovnání v paritě kupní síly a historickém vývoji. V roce 2010 byla portugalská výkonnost na 83 % úrovně celé EU, česká na 84 %, tedy takřka stejně. Zatímco ta česká postupně rostla, až v roce 2020 vystoupala na 93 %, portugalská se propadla již v roce 2012 na 76 % a v této úrovni po nesmělých pokusech o drobná zvýšení zůstala i v roce 2020. V roce 2021 došlo ke snížení vůči evropskému průměru o 2 procentní body u obou států, tedy na 91 % u Česka a na 74 % u Portugalska. Loni pracovalo podle Výběrového šetření pracovních sil (LFS) v Portugalsku 4 623 tisíc osob ve věku 15 až 64 let, což znamenalo míru zaměstnanosti 70,1 %. V Česku bylo zaměstnáno 5 066 tisíc osob a míra zaměstnanosti činila 74,4 %. Tedy podstatně více! Vzhledem k tomu, že ekonomická aktivita není v Česku o tolik vyšší než ta portugalská (76,6 % vs. 75,2 %), musí být vysvětlení ve zbývajícím ukazateli, tedy rozdílu v nezaměstnanosti.

Nezaměstnanost

Počty lidí hledajících zaměstnání jsou vskutku v Portugalsku výrazně vyšší než v Česku, a to dlouhodobě. Od roku 2012 jsou portugalské počty nezaměstnaných přinejmenším dvojnásobné než české. Pro rok 2021 šlo o 339 tisíc lidí bez zaměstnání v Portugalsku a 150 tisíc v Česku. Poslední krátkodobé odhady za září 2022 hovoří o 319 tisících a 116 tisících. To odpovídá mírám nezaměstnanosti 6,1 % pro Portugalsko a 2,2 % pro ČR, což je takřka třetina.

V obou státech trpí nezaměstnaností více mladí lidé do 24 let. Míry nezaměstnanosti jsou pro ně zhruba trojnásobné než ty celkové. V Portugalsku to u mladých naposledy bylo 17,9 %, v Česku 8,3 %. Historicky nejvyšší nezaměstnanost mladých panovala v obou státech po velké recesi, tedy v letech 2012 a 2013, kdy se v Česku přiblížila dvacetiprocentní hranici, v Portugalsku atakovala téměř čtyřicetiprocentní.

Obě země jsou si také podobné v tom, že vyšší nezaměstnanost najdeme u žen než u mužů. Míra nezaměstnanosti mužů v roce 2021 byla v Česku 2,3 %, v Portugalsku 6,3 %. U žen ve stejném roce v Česku dosahovala 3,4 % a v Portugalsku 6,9 %. Pro mladé lidi do 24 let to platí stejně. Mladí čeští muži měli míru nezaměstnanosti 7,6 %, portugalští 21,0 %; mladé české ženy 9,1 % a portugalské 26,4 %.

Naopak v populaci starší 55 let jsou v obou státech čísla mnohem nižší, a vzhledem k celkovým mírám podprůměrná. U starších českých mužů najdeme míru nezaměstnanosti 1,8 %, u portugalských 5,2 %. U žen je to potom 2,6 % a 4,4 %.

Míry nezaměstnanosti mladých lidí do 24 let (%)

Výdělky a náklady práce

Spolu s hospodářským zaostáváním je značně nižší než ten český také portugalský růst mezd. Protože však porovnání mohou zkreslit inflace, kurzové rozdíly nebo odlišnosti v distribuci mezd, zaměřím se nejprve na detailní statistická šetření struktury mezd (SES), která se v EU konají jednou za čtyři roky, a v nich na kvantilové charakteristiky v paritě kupní síly. Budeme tedy sledovat sociální pohled, co si za svou výplatu může zaměstnanec koupit.

Zajímavé srovnání poskytnou prostřední hodnoty celoročních výdělků. Ještě v letech 2006 a 2010 si prostřední zaměstnanec v Portugalsku vydělal více než český, asi o 3 až 4 %. V roce 2014 už výdělek v Česku předčil portugalskou hodnotu o 8% a v roce 2018 dokonce o 36 %. I v tomto ukazateli Česko dohání jádro EU, zatímco Portugalsko spíše diverguje.

Krajní decily nám ukazují odlišnosti ve mzdové diferenciaci. Poměr mezi devátým a prvním decilem byl v Portugalsku výrazně vyšší než v Česku, ale rychle se snižoval, což znamená, že vysoké výdělky na devátém decilu se v Portugalsku propadaly, a začínají se rychle přibližovat českým, které naopak svižně stoupaly. U nízkých výdělků je vývoj jiný – zatímco v roce 2006 byly mzdy na prvním decilu v obou státech podobné, v Portugalsku rostly mnohem pomaleji, takže české výdělky je předháněly.

Diferenciace celoročních mezd v paritě kupní síly (euro)

Šířeji rozevřené výdělkové nůžky se promítají i do rozdílů v úrovních u různých zaměstnaneckých skupin. Zatímco výplata prostředního českého manažera tvořila v roce 2018 jen 88 % úrovně portugalského a specialisty 95%, u níže postavených profesních skupin to bylo obráceně: český technik nebo pracovník ve službách si vydělali mediánovou mzdu v kupní síle o 12 % vyšší než portugalští, prostřední český úředník bral o 23 % více, řemeslník o 36 %, obsluha strojů dokonce o 40 % a pomocný pracovník o 15 % více než portugalští zaměstnanci na stejné úrovni. To vše se ale odehrálo během posledního desetiletí, předtím bylo Portugalsko ve všech ohledech bohatší.

Poučný je i druhý, ekonomický pohled ze strany zaměstnavatelů, tedy porovnání úplných nákladů práce (LCS) v kurzu eura. Tyto údaje se v členských státech EU zjišťují také ve čtyřleté periodicitě, ale střídavě s SES. V roce 2020 byly náklady práce na jednoho plně zaměstnaného v Portugalsku 25 270 eur, zatímco v Česku jen 24 347 eur. V roce 2008 byl nepoměr ještě podstatně větší: 20 965 eur v Portugalsku a 15 887 eur v Česku. Portugalské náklady práce stoupaly velice pomalu, české mnohem rychleji, přesto však zůstávaly po celou dobu nižší. Naše ekonomika tedy lákala zahraniční investory nejen výhodnou polohou uprostřed Evropy, ale také nízkými náklady na zaměstnávání lidí.

Přestože se zdá, že Česko výrazně profituje z členství v Evropské unii, a o Portugalsku to tak jednoznačně říct nelze, podle zjišťování Eurobarometr je podpora EU a evropských hodnot v Portugalsku setrvale vyšší než v ČR.

Článek si můžete přečíst v posledním letošním vydání časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty