České pivo se pije na všech kontinentech

Objem piva dodaný českými rezidenty* do zahraničí byl v posledních letech vždy vyšší než objem piva, který byl k nám ze zahraničí dovezen. Převaha exportu nad importem tohoto nápoje tak pozitivně ovlivňuje celkovou bilanci zahraničního obchodu ČR.

Celkový objem piva vyjádřený v hektolitrech, který dodají české firmy do zahraničí, se od roku 2012 každoročně zvyšuje. Vyjádříme-li však dodávky piva v peněžních jednotkách, objeví se výjimka v roce 2017, kdy dodávka piva do zahraničí i bilance zahraničního obchodu s pivem poklesly.

Obliba láhví klesá

V roce 2012 pivo nejčastěji směřovalo od českých rezidentů do Německa, na Slovensko, do Polska, Švédska a Ruské federace. Zatímco pomyslnou první příčku v roce 2012 drželo Německo, od roku 2014 je největším příjemcem piva z ČR Slovensko. V roce 2019 vypadlo z pomyslné top pětky podle objemu Švédsko, které bylo nahrazeno Maďarskem.

Pivo z České republiky si v průběhu let 2012–2019 nachází cestu i do zemí, jako jsou Korejská republika, Chorvatsko, Srbsko, Bulharsko a Švýcarsko. Podíl objemu piva směřujícího do těchto zemí se na celkovém obchodu od roku 2012 několikanásobně zvýšil. Na druhé straně se v průběhu sledovaného období snížil podíl například u Spojených států amerických, Velké Británie, ale i u Německa a Švédska. Pivo vyvážíme téměř do celého světa, v roce 2019 směřovalo do 92 zemí.

Největší podíl na vyvezeném pivu mělo v roce 2019 ještě stále pivo lahvové, i když jeho obliba v posledních letech neustále klesá ve prospěch jiných nádob, zejména plechovek. V roce 2012 patřilo lahvovému pivu 55,3 % celkového vyvezeného objemu, zatímco v roce 2019 už to bylo „jen“ 39,5 %. Podíl piva v ostatních nádobách do 10 litrů vystoupal z 13,3 % v roce 2012 na loňských 30,1 %. Alkoholické pivo sudové zaujímalo třetí příčku s 29% podílem na celkovém vývozu. Nealkoholické pivo tvořilo pouze 1,6 % z celkového objemu piva vyvezeného z Česka do zahraničí.

Dovoz hlavně od sousedů

Do České republiky dovážejí čeští rezidenti pivo nejčastěji z Polska, Maďarska, Německa, Slovenska a Rakouska. Do top pětky se v letech 2015 a 2016 dostala i Belgie na úkor Slovenska, které se v roce 2017 vrátilo zpět.

Do roku 2017 mezi pěti zeměmi, z nichž se k nám dováželo nejvíce piva, figurovalo také Nizozemsko. Pořadí jednotlivých zemí původu dovezeného piva se každým rokem mění a kolísá i množství tohoto nápoje, které k nám z nich putuje. Po celé sledované období od roku 2012 se v první pětce udržely pouze Polsko, Maďarsko a Německo. Belgické pivo mělo v roce 2018 podíl na celkovém dovozu 9,4 %, ale v roce 2019 už pouze 1,6 %. Podíl slovenského piva v roce 2012 byl 24,7 %, v roce 2016 však pouze 1,42 % a do roku 2019 opět vzrostl až na 14,4 %. Není bez zajímavosti, že v posledních letech se dováží mnohem více piva původem z Mexika, Velké Británie, Irska a Španělska.

Více než polovinu importovaného piva tvoří pivo plechovkové. Kategorie nádob o objemu do 10 litrů mimo láhve, v níž plechovky převažují, tvoří 50,2 % z celkového dovozu. Nealkoholické pivo se v roce 2019 na celkovém dovozu podílelo 14,6 %, což je mnohem větší podíl než na straně vývozu.

Fyzické toky piva přes hranice České republiky se sledují na nejpodrobnější úrovni v této komoditní struktuře: pivo ze sladu v láhvích o objemu menším nebo rovném 10 litrům, pivo ze sladu v nádobách jiných než láhve o objemu menším nebo rovném 10 litrům (například plechovky), pivo ze sladu v nádobách o objemu vyšším než 10 litrů, od roku 2017 je sledováno i nealkoholické pivo s obsahem alkoholu menším nebo rovným 0,5 %.

Pozn.: * Český rezident je ekonomický subjekt, jehož převažující ekonomický zájem je soustředěn na území ČR po dobu delší než 1 rok bez ohledu na jeho státní příslušnost a právní osobnost. Z pohledu DPH se jedná o ekonomický subjekt usazený v ČR, tj. registrovaný zde k DPH.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty