České a slovenské mzdy se od sebe příliš neliší

Od rozdělení Československa dne 1. ledna 1993 rostly průměrné mzdy výrazně rychleji v české ekonomice než na Slovensku. V letech 1994–1996 se zvýšila mzda v ČR vůbec nejrychleji, meziroční reálný nárůst byl okolo 8,0 %. Pak postihla ČR krize, která měla za následek nejprve snížení tempa v roce 1997, a posléze dokonce pokles reálných mezd v roce 1998, když růst cen předstihl růst mezd. Na Slovensku reálná mzda meziročně rostla až do roku 1998. Následně v letech 1999 a 2000 došlo k meziročnímu poklesu reálné mzdy, který byl způsoben zejména růstem spotřebitelských cen v důsledku zvyšování regulovaných cen.

Slováci jsou s eurem spokojeni

Nové tisíciletí přineslo nejprve trend, kdy Slovensko po malých krůčcích dohánělo českou laťku. Z hodnoty 75 % v roce 2001 se o sedm let později dostalo na 84 % českého průměru, pokud použijeme tehdejší kurzy české a slovenské koruny. Potom udeřila globální ekonomická recese. V obou státech došlo k propadu reálných výdělků, v letech 2011 a 2012 na Slovensku, v Česku o rok později. Ještě předtím ale SR vstoupila 1. 1. 2009 do eurozóny s pevným kurzem 3,319 eurocentu za slovenskou korunu, což bylo vůči předchozímu tržnímu kurzu poněkud nadhodnocené. Usoudit, zda to Slovensku pomohlo, či nikoli, nelze jednoznačně, na to je ve hře příliš mnoho dalších faktorů. V každém případě tam byl od té doby mzdový vývoj mnohem hladší a podle průzkumů veřejného mínění jsou Slováci s eurem spokojení.

Jak je to dnes?

Srovnání posledního vývoje v obou zemích je obtížné proto, že české mzdy musíme přepočítat do eur směnným kurzem, který prodělal bouřlivý vývoj. Především v letech 2013–2016 byla česká koruna Českou národní bankou uměle podhodnocena. V tomto období se tak české a slovenské mzdy nejvíce sblížily, šlo však o jakýsi matematický trik. Pokud bychom odstranili vliv kolísavého kurzu, bude odstup téměř neměnný, což je vidět na čárkovaných čárách v připojeném grafu, kde je česká průměrná mzda přepočtena průměrným kurzem za celé období 2009–2017 (podobně jako je slovenská přepočtena pevným kurzem, se kterým SR vstoupila do eurozóny). Existence národní měny by měla být teoretickou výhodou ČR. Pomocí kurzového kanálu je možné snadněji dohánět vyspělé západní ekonomiky, v realitě však nic takového najít nelze. Vývoj v obou státech je tak překvapivě podobný.
Průměrná mzda v SR tedy dlouhodobě dosahuje zhruba 85 % průměrné mzdy v ČR. Tyto vyšší výdělky pak přitahují slovenské pracovníky na český trh práce, kde čelí minimální jazykové bariéře. Na konci roku 2016 tu bylo evidováno celkem 177 tis. slovenských zaměstnanců. Podle výsledků strukturální mzdové statistiky navíc průměrná mzda pracovníků se slovenským občanstvím výrazně překonává průměr v ČR. Je tak zjevné, že k nám migrují především ti nadprůměrně schopní.

Slovenskou slabostí je nezaměstnanost

Struktury ekonomik jsou si značně podobné, jejich jádrem je automobilový průmysl. Obě země jsou vůbec velice zatížené na továrny. V České republice pracuje ve zpracovatelském průmyslu 31 % všech zaměstnanců a na Slovensku 27 %. Naopak v zemědělství podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil najdeme shodně jen dvě procenta zaměstnanců.
To, co brzdí slovenské sousedy, je vyšší nezaměstnanost. Od roku 2010 má Slovenská republika vyšší počet nezaměstnaných než Česko, a to při zhruba polovičním počtu obyvatel. Míra nezaměstnanosti v roce 2017 tam byla 8,1 %, zatímco v Česku jen 2,9 %. Nejen že je to břímě pro rozpočet Slovenské republiky, ale má to vliv na nabídku a poptávku na trhu práce, což se nezbytně odráží ve mzdách. Zatímco čeští zaměstnavatelé se předhánějí v závodě, kdo získá nedostatkové pracovníky, v SR stále zůstává dvousettisícová armáda nezaměstnaných, ze které si podniky mohou vybírat. Zhruba 40 % z nich jsou navíc nezaměstnaní dlouhodobě, tedy více než jeden rok.
S jedinou výjimkou jsou průměrné mzdy tříděné podle klasifikace NACE vyšší v ČR než v SR. Onou výjimkou jsou administrativní a podpůrné činnosti (sekce N), kde jsou v Česku především nízko placení zaměstnanci agentur práce. Naopak největší (třetinový) rozdíl najdeme ve stavebnictví (sekce F), kde za 2. čtvrtletí 2018 činila v ČR průměrná mzda 27 874 Kč, na Slovensku jen 18 303 Kč. V obou republikách jsou nejvyšší mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví: v ČR 58 594 Kč a v SR 50 968 Kč. Nejnižší mzdy jsou shodně v pohostinství, ubytování a stravování (sekce I): v ČR 18 982 Kč a v SR 14 515 Kč. Rovněž nešvar podprůměrných mezd ve školství (sekce P) je společný: v ČR je to 30 177 Kč, v SR 23 705 Kč.

Struktury v různých tříděních

V obou státech jsou vysoké rozdíly mezi mzdovými hladinami v hlavních městech oproti vzdáleným příhraničním oblastem. Ve slovenské metropoli, resp. v Bratislavském kraji, byla v roce 2017 průměrná mzda v podnicích s alespoň 20 zaměstnanci 37 547 Kč, tedy 130 % celkového průměru (28 831 Kč). Naopak Prešovský kraj se mzdou 23 039 Kč byl nejchudší, přičemž v okrese Bardejov činila jen 18 852 Kč, tedy jen 65 % celoslovenského průměru.
Údaje za okresy v Česku nemáme. Krajské průměry jsou dopočítávány i za nejmenší podniky. V hlavním městě byla v roce 2017 průměrná mzda 36 915 Kč, což bylo 125 % celorepublikového průměru (29 496 Kč). Nejchudší byl Karlovarský kraj s 25 651 Kč, což bylo 87 % průměru. Mzdové rozdíly tedy nejsou v ČR tak výrazné jako na Slovensku.
Podle věkových kategorií se mzdy vyvíjejí v obou státech velmi podobně. Nováčci v kategorii do 19 let mají na trhu práce vždy nejnižší mzdy: v ČR 64 % celkového průměru, a na Slovensku dokonce jen 59 %. Podle údajů strukturální mzdové statistiky obou států pak výdělková úroveň rychle stoupá. Nejvyšší průměrné mzdy najdeme shodně u kategorie 35–39 let, načež následuje jejich mírné snižování.
Velkou shodu nalezneme také u vlivu vzdělání. V obou státech je tento faktor nesmírně významný pro dobrou výplatu zaměstnance. Nejvyšší mzdy jsou u vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců – v obou zemích mají oproti osobám se základním vzděláním mzdu více než dvojnásobnou: v ČR o 127 % a na Slovensku o 121 %.
Z výše uvedeného by bylo možné očekávat, že distribuce mezd v České republice bude širší než na Slovensku. Pokud se ale podíváme na charakteristiky rozdělení mezd, není tomu tak. Decilové poměry vyjadřující rozdíl mezi mzdami bohatých a chudých zaměstnanců jsou v ČR necelé 3,5 a na Slovensku 3,6. V obou zemích má distribuční křivka podobný průběh, jen v ČR je posunutá do vyšších pásem. V obou státech je pod průměrem mezd většina zaměstnanců: v ČR necelé dvě třetiny, v SR asi 68 %.
Velikost diferenciace mezd vystihuje také rozdíl mediánové mzdy (střední hodnota ve vzestupně seřazené řadě) a průměru: na Slovensku je medián ve srovnání s průměrnou mzdou nižší téměř o 21 % a v Česku o 14 %.
Podobné konstatování platí i z hlediska rozdílu ve mzdách podle pohlaví. V obou zemích ženy vydělávají výrazně méně než opačné pohlaví: na Slovensku je medián žen nižší o 14 %, v ČR je nižší dokonce o 16 %.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost