Česká statistika slaví sté narozeniny

Státní úřad statistický (SÚS) vznikl pouhé tři měsíce po založení samostatného Československa, což dokazuje, jakou důležitost přikládali statistice představitelé nové republiky. Nevznikl však ve vzduchoprázdnu. Dobrým základem mu byl jak institucionálně, tak personálně Zemský statistický úřad Království českého ustanovený českým zemským sněmem v roce 1897. Jeho působnost byla nicméně omezena pouze na Čechy, protože Markrabství moravské mělo vlastní statistickou kancelář v Brně. Samostatnou statistickou kancelář v Opavě mělo i Vévodství slezské.
Zaměstnanci českého zemského statistického úřadu tehdy shromažďovali a publikovali informace především o zemědělství, veřejných stavbách, volbách do zemského sněmu, zemských daních a financích. Dále to byly policejní a vojenské statistiky a přehledy o institucích zřízených a placených ze zemských peněz, mezi které patřily nemocnice, vyučovací ústavy, muzea a knihovny.

Velké omezení představovala neexistence statistického zákona, který by ukládal povinnost poskytovat úřadu data

Samostatné zákony totiž byly v hab­sbur­ské monarchii přijaty pouze pro sčítání lidu, statistiky zahraničního obchodu, sčítání zemědělských a živnostenských závodů a statistiky vzájemného obchodu s Uhrami. Ostatní úseky statistiky byly odkázány na dobrovolné zpravodajství nebo úřední zápisy a výkazy určené pro nestatistické účely. Značným omezením byla i skutečnost, že sudetské okresy a obce odmítaly poskytovat údaje, dokud nebude přednostou zemského statistického úřadu jmenován Němec.
Přednostou úřadu byl jmenován Karel Kořistka, který se ale v roce 1900 této funkce vzdal. V roce 1905 se vedení úřadu ujal Dobroslav Krejčí. Ten jej vedl téměř 14 let, ale pouze jako náměstek přednosty, protože místo přednosty nebylo již nikdy z politických důvodů obsazeno kvůli výše zmíněnému požadavku, aby jím byl Němec.

Statistická příručka království Českého

Úřad zažil i politické zásahy, kdy se státní úřady rozhodly k nepublikování některých výsledků. Stalo se tak například v roce 1911, kdy pražské c. k. místodržitelství nesvolilo ke zveřejnění výsledků statistického šetření o cikánech v Čechách z let 1907–1909.

Už během první světové války se řada představitelů veřejného a odborného života v českých zemích věnovala otázkám budoucího uspořádání veřejného života a správy po jejím skončení, a to včetně statistiky. Ta byla chápána jako předpoklad fungování budoucího samostatného státu. O zařazení statistiky do těchto úvah se zasadil v roce 1915 Dobroslav Krejčí. Svoji představu o budoucím uspořádání statistické práce přednesl na konci tohoto roku ve své přednášce v České národohospodářské společnosti. Podařilo se mu ji poté přetvořit i do konkrétní podoby návrhu statistického zákona, kterého se ujal Karel Engliš, budoucí ministr financí a tehdy poslanec Revolučního národního shromáždění. Engliš, který pracoval na počátku 20. století čtyři roky s Krejčím v českém zemském statistickém úřadě, návrh přepracoval, značně zestručnil a zpřehlednil. Právě on byl 28. ledna 1919 v parlamentu předkladatelem zprávy, která byla téhož dne bez připomínek přijata. Za pozornost stojí, že současná státní statistická služba je i po sto letech organizována na principech, které vycházejí z tohoto zákona.

Založení Státního úřadu statistického v roce 1919 představovalo velkou kvalitativní změnu

Vývoj nového úřadu v prvních letech jeho existence nebyl zcela jednoduchý. Bylo třeba vybudovat novou organizační strukturu, najít vhodné prostory a zajistit technické vybavení, získat odborné pracovníky a především zahájit aktivní statistickou činnost. Dva roky po založení úřadu byla jeho organizace dokončena. Již v roce 1919 však jeho zaměstnanci dokázali vypracovat statistický materiál o válečných škodách pro československou mírovou delegaci a zahájit statistiku zahraničního obchodu.

Od počátku vytvoření SÚS bylo jeho handicapem umístění pracoviště

Úřad fungoval postupně v různých budovách, často pro jeho účely nevyhovujících. Organizační problémy způsobovalo i to, že nesídlil na jednom místě, ale v řadě budov pronajatých v různých částech Prahy. Mnohonásobně se oproti předválečnému období zvýšil počet zaměstnanců. Zatímco v zemském statistickém úřadu pracovalo před první světovou válkou 37 osob, ke konci roku 1919 zaměstnával Státní úřad statistický již 220 pracovníků a o dva roky později, v roce 1921, dosáhl úřad maxima zaměstnanců v počtu 804 osob.
Prvním předsedou SÚS se stal Dobroslav Krejčí. Absolvoval právnickou fakultu české části Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Začínal jako advokátní koncipient, ale na počátku roku 1898 nastoupil do nově zřízeného Zemského statistického úřadu Království českého.

Dobroslav Krejčí se zabýval vývojem české statistiky, dále se zaměřoval na hospodářskou a zemědělskou statistiku, národohospodářství a ústavní právo.
Již v roce 1919 ale rezignoval na funkci předsedy, jeho rezignace byla přijata v roce následujícím. Krejčí poté odešel na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde až do roku 1935 přednášel statistiku. V roce 1920 byl také jmenován řádným profesorem na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Krejčího místo byl v roce 1920 jmenován František Weyr, který vedl úřad do roku 1929, kdy tuto funkci převzal Jan Auerhan.

Jednotlivé tematické statistiky se rozvíjely jako nezávislé celky

Nebylo nijak překvapivé, že zpočátku měly v úřadu převahu oblasti, ve kterých bylo možné využít předcházejících zkušeností. Dominantní bylo postavení demografické statistiky včetně sčítání lidu. Tradice předchozích zjišťování se projevila i ve statistice veřejných financí a zemědělské statistice. Mezi hospodářskými statistikami byla vzorově propracovaná statistika zahraničního obchodu a cenová statistika. Soustava statistických zjišťování se rychle doplňovala, ale například statistika vnitřního obchodu a statistika průmyslu se začaly rozvíjet později.

Jednou z hlavních zásad SÚS bylo se zjištěnými údaji seznamovat nejen odborníky, ale také širokou veřejnost. Základní publikací byla Statistická příručka Republiky československé. První vyšla již v roce 1920, další pak v letech 1925, 1928 a 1932. Na statistické příručky navázaly od roku 1934 pravidelné Statistické ročenky Republiky československé (poslední obsahovala data za rok 1937). V edici Československá statistika vycházely souborné výsledky soupisů a ročních výsledků zjišťování. Zprávy Státního úřadu statistického, které informovaly průběžně o zjištěných údajích, nebyly zpočátku tematicky vymezeny, později se rozdělily do 12 tematických řad.