Češi si na zdravotní péči připlácejí v průměru více než 5 tisíc ročně

Zatímco v roce 2010 zaplatil v průměru každý obyvatel ČR ročně za služby a zboží ve zdravotnictví částku 4,1 tisíce Kč, tak v roce 2018 to bylo už téměř 5,5 tisíce Kč.
České domácnosti vydaly v roce 2018 na zdravotní péči 57,8 mld. Kč, tedy 13,4 % z celkových výdajů na zdravotní péči. Od roku 2010 se uvedené výdaje domácností zvýšily o více než jednu třetinu. Za celé sledované období let 2010 až 2018 pak zaplatily české domácnosti z vlastních prostředků za zdravotní péči nad rámec veřejného zdravotního pojištění celkem 433,4 mld. Kč.
Podíl českých domácností na financování zdravotní péče v mezinárodním měřítku odpovídá hodnotám v Dánsku, Švédsku nebo Velké Británii. Jde sice o vyšší podíl než v případě Německa, ale mnohem nižší v porovnání s Rakouskem a Slovenskem nebo Polskem. Velmi významně se zapojily domácnosti do financování zdravotní péče v Lotyšsku, Bulharsku a na Kypru. Ze zemí EU se na zdravotní péči nejméně podílely domácnosti ve Francii.

Za stomatologickou péči víc než 11 miliard

Ceny stomatologických výkonů se rok od roku zvyšují, což se promítlo i do výdajů domácností. Od roku 2010, kdy lidé zaplatili za materiál a ošetření u zubařů z vlastních kapes 7,1 mld. Kč, se částka zvýšila o více než polovinu na 11,1 mld. Kč v roce 2018. Obecně pro stomatologické výkony platí, že lékař má povinnost seznámit pacienta se standardním ošetřením hrazeným zdravotní pojišťovnou a následně mu může nabídnout ošetření s použitím nadstandardních materiálů. Pokud pacient zvolí nadstandardní výkon, musí ho zaplatit ze svého. Obdobná situace nastává, když zubař nemá uzavřenou smlouvu s pacientovou zdravotní pojišťovnou. V roce 2018 doplatil v průměru každý obyvatel České republiky včetně nemluvňat z vlastní kapsy na stomatologický zákrok 1 049 Kč, což je o 372 Kč více než v roce 2010.

Pozn.: Výdaje domácností na zdravotní péči vycházejí z předběžných výsledků Národních účtů ČSÚ za rok 2018. Na základě revize dat Národních účtů ČSÚ budou údaje v červenci 2020 upřesněny.

Ambulantní péče a pohotovost

Významnou roli ve výdajích domácností hrály i výdaje na ostatní ambulantní péči mimo stomatologickou. Přímé platby za zdravotní péči ve všeobecných i specializovaných ambulancích dosáhly částky 6,8 mld. Kč. Do nich se započítává např. široká škála poplatků za různá potvrzení nebo vstupní prohlídky do zaměstnání u praktického lékaře, dále platby za nadstandardní výkony a materiál, jako třeba rychlý krevní CRP test nebo použití jednorázových gynekologických zrcadel, a v neposlední řadě také úhrady za kosmetické operace a dermatologické zákroky nehrazené ze zdravotního pojištění. Na rehabilitační ambulantní péči, kdy pacienti docházejí na procedury do rehabilitačních zařízení, si lidé připlatili více než 1 mld. Kč. Kategorie ambulantní zdravotní péče zahrnuje i 207 milionů Kč, které vydaly domácnosti na regulační poplatek za využití lékařské i zubní pohotovosti. Mezi nejčastější potíže, s nimiž lidé pohotovostní službu vyhledávají, patří poranění, otravy a popáleniny (28 %), nemoci dýchacích cest (13 %) a onemocnění trávicí soustavy (11 %).

V lůžkové péči převažuje rehabilitace

Za lůžkovou péči zaplatily v roce 2018 české domácnosti celkově 4 mld. Kč. Z toho do lůžkové rehabilitační péče včetně lázeňské investovali lidé 3,1 mld. Kč, což je dvakrát tolik než před osmi lety.
Domácnosti se finančně podílejí také na příspěvkové lázeňské péči, kdy jsou pacientům z veřejného zdravotního pojištění hrazeny pouze léčebné procedury. V roce 2018 využilo tento druh lázeňské rehabilitační péče 7 662 tuzemských pacientů. Téměř 100 tisíc tuzemských klientů využilo ve stejném roce lázeňskou péči jako samoplátci, nejčastěji z důvodu onemocnění pohybového ústrojí a nemocí dýchacího systému.

Léky volně prodejné i na předpis

Nejvíce peněz za zdraví nechávají Češi dlouhodobě v lékárnách. V roce 2018 to bylo více než 28 mld. Kč, což je zhruba polovina všech výdajů domácností na zdravotní péči. Za volně prodejné léky utratili lidé z vlastních kapes 15,6 mld. Kč a za doplatky za medikamenty na předpis 12,1 mld. Kč. Od roku 2010 se obě zmíněné částky zvýšily o jednu třetinu. Průměrný Čech utratil v roce 2018 za volně prodejné léky 1 472 Kč a za léky na předpis 1 139 Kč.
Aby byly před neúměrně vysokými doplatky zaplacenými v lékárně za léky na recept chráněny ohrožené skupiny obyvatel, tedy děti, senioři a chronicky nemocní, jsou zákonem nastaveny tzv. ochranné limity za doplatky. Zdravotní pojišťovny vracejí pojištěnci nebo jeho zákonnému zástupci přeplatky doplatků za léky do 60 kalendářních dnů po uplynutí čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. Od 1. ledna 2018 byly tyto roční ochranné limity stanoveny na 1 000 Kč u dětí mladších 18 let a u pojištěnců ve věku nad 65 let, na 500 Kč u pojištěnců nad 70 let. U ostatních pojištěnců zůstává nastavený limit 5 000 Kč. Za rok 2018 vrátily zdravotní pojišťovny za nadlimitní doplatky na léky svým pojištěncům celkem 654,4 mil. Kč. O rok dříve to bylo 5,6krát méně, tedy 116,6 mil. Kč. Výraznou většinu přeplatků vracejí pojišťovny svým pojištěncům v nejstarší věkové skupině nad 70 let.
Nemalá část z výdajů domácností (6,9 mld. Kč) směřovala na nákup terapeutických pomůcek. Ty zahrnují bohatou škálu zdravotnických potřeb, jako jsou brýle, naslouchadla, ortopedické a protetické pomůcky, berle, invalidní vozíky a mnohé další. Dvě třetiny z těchto výdajů připadly právě na brýle a ostatní produkty oční optiky.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost