Bezplatně pomáhá každý pátý

Výsledky ojedinělého průzkumu s takřka 16 tisíci respondenty ukázaly například to, že dobrovolnictví se věnují více ženy než muži.

Strávil jste v posledních 12 měsících aspoň 1 hodinu pomáháním, případně nákupem, sběrem, distribucí nebo přípravou darů? Zhruba takto se ptali tazatelé ČSÚ v domácnostech v druhé půlce roku 2023.

V Česku bylo podle tohoto zjišťování vloni 1 662,3 tisíce osob, které pomáhaly bez nároku na mzdu. To představuje podíl 19,2 % ze všech obyvatel starších 15 let. Míra dobrovolnictví byla u žen 21,4 % a u mužů 16,9 %. Početně šlo o 947,5 tisíce žen a 714,8 tisíce mužů.

U těch, kteří vykonávali dobrovolnickou činnost v posledních čtyřech týdnech, činila takto odpra­covaná doba průměrně 2,5 hodiny za týden. Vět­šina dobrovolníků se věnovala pomáhání spíše pří­ležitostně, 29,3 % se zapojovalo pravidelně, jeden ze šesti dobrovolníků dokonce každý týden a 1,2 % pomáhalo denně.

Hlavní důvod pro zapojení do dobrovolnické čin­nosti je v naprosté většině altruistický. Tři z deseti lidí následují své přesvědčení a věří v hodnoty, které pod­poruje skupina či organizace, v níž působí. Podobný díl lidí odpověděl, že chce být s ostatními lidmi, s přá­teli a následuje jejich příklad. Dalších 22,6 % lidí chce přispět komunitě či životnímu prostředí a 14,5 % má za cíl řešit naléhavé potřeby, které veřejné služby ne­naplňují. Pouze necelá 4 % dobrovolníků uvedla jako hlavní důvod touhu využít své kompetence a zkuše­nosti, poznat sám sebe, anebo při dobrovolné práci myslí na svou pracovní kariéru a její rozvoj. Přitom není pochyb, že zkušenost z neplacené činnosti lze na pracovním trhu zužitkovat, případně může po­moci k novému či lepšímu zaměstnání.

Kdo pomáhá?

Nejvyšší míru dobrovolnictví najdeme u lidí střed­ního věku. Mezi 25 až 64 lety je podíl zapojených okolo 22 %. Mladší lidé do 24 let, kteří se typicky ještě věnují studiu, mají míru zapojení jen 15 %, avšak tito dobrovolníci v průměru strávili dobro­volnou pomocí nejvíce času. V průměru to bylo 3,75 hodin za týden, což je výrazně více než u ostatních věkových skupin, kde průměr dosahoval jen do 2,5 hodiny týdně. I v seniorském věku mohou lidé po­máhat, pokud jim stačí síly. U starších 65 let byla míra dobrovolnictví 14 %.

Nadpoloviční díl seniorů pomáhal přímo, bez zprostředkování, naopak u nejmladší skupiny bylo takových jen třetina, pro mladé je typické organizo­vané dobrovolnictví. To převládá (56 %) také u dob­rovolníků ve středním věku.

Podobný trend je vidět i v třídění podle stupně dosaženého vzdělání. Obecně nejvíce pomáhají lidé s vysokoškolským vzděláním, mají míru dobrovol­nictví takřka 27 %. Zároveň jsou při tom také nejvíce organizovaní, přímé dobrovolnictví provádí jen 35 % z nich. S nižším vzděláním klesá jak míra dobro­volnictví, tak organizovanost. U lidí se základním vzděláním byla míra dobrovolnictví 11 %, a polo­vina z nich pomáhala přímo. Na druhou stranu tito dobrovolníci odvedli týdně 2,9 hodiny, což bylo ze všech vzdělanostních skupin nejvíce.

Podle ekonomické aktivity jsou typickými dob­rovolníky pracující lidé, u nich byla míra zapojení 22,4 %, zatímco u nezaměstnaných dosahovala 16,7 % a u ekonomicky neaktivních osob pouze 14,6 %.

Počty dobrovolníků podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (tis.)

Zdroj: ČSÚ, Šetření o dobrovolnictví 2023

Kde, komu a jak pomáhají?

Nikoho patrně nepřekvapí, že naprostá většina lidí (85,7 %) pomáhá v místě bydliště. Menší část (13,6 %) jinde v Česku, 0,3 % odjela pomáhat do jiné země Evropské unie a 0,4 % dobrovolníků se této činnosti věnovalo jinde ve světě.

Zaměření dobrovolnické práce je značně odlišné u žen a mužů. Zatímco u žen je jednoznačně nejvý­raznější oblastí sociální péče, u mužů je to rozvoj obce, komunity, sousedská výpomoc. Ve třetí nej­častější oblasti se obě pohlaví zhruba shodnou, je jí životní prostředí, péče o zvířata. Muži převažují také v oblasti sportu a pohybových aktivit, ve všech dalších oblastech už se na dobrovolnické práci více podílejí ženy, a to včetně pomoci při mimořádných událostech (která v roce 2023 již nebyla tak výrazná jako v předchozích letech).

Pokud byla dobrovolnická činnost směrována ve prospěch určité skupiny osob, jednalo se nejčastěji o děti a mládež (23,2 %), potom o seniory (19,8 %). Méně často byla činnost zaměřená na menšiny (4,1 %) a na zdravotně postižené (2,3 %). Případně se mohlo jednat o zaměření na kombinaci uvede­ných skupin (7,5 %).

Pro určení charakteru dobrovolnické činnosti byla upravena klasifikace CZ-ISCO, která standardně slouží pro třídění placených zaměstnání (profesí), přičemž se využila podobnost vykonávaných čin­ností. Ukázalo se, že škála dobrovolnických činností je opravdu velmi široká. Patrně však nepřekvapí, že ty nejčastěji uváděné byly klasifikovány do hlavní třídy pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, do níž spadalo 36,8 % dobrovolníků. Nejvíce byly zmiňovány činnosti jako sběr odpadků v přírodě, úklidové akce v místě bydliště a okolí nebo úklid po společenských akcích. Často se také jednalo o sběr použitého oblečení pro různé charitativní organizace.

Dobrovolníci se ale nezřídka věnovali i kvalifiko­vaným činnostem. Velký podíl dobrovolníků byl kla­sifikován jako techničtí a odborní pracovníci (23,0 %), další pořadí zaujímala hlavní třída pracovníci ve služ­bách a prodeji (18,8 %), v níž se nejčastěji objevovali pracovníci v oblasti ochrany a ostrahy. To se týkalo především mužů. Šlo obzvláště o dobrovolné hasiče, kteří nejen že doplňují činnost profesionálních hasič­ských sborů, ale mnohdy se také starají o trénink dětí v požárním sportu, dokonce i o kulturní dění v obci. U žen se nejčastěji jednalo o pracovnice osobní péče v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a v příbuzných oborech, uváděny byly zejména činnosti jako hlídání dětí či pomoc seniorům.

Je vcelku logické, že kvalifikované dobrovol­nické činnosti prováděli častěji ti lidé, kteří pracují v kvalifikovaných zaměstnáních. Avšak takřka polo­vina zaměstnaných specialistů pomáhala činnostmi, které lze klasifikovat jako manuální práce. Na druhé straně pracující v dělnických profesích se často reali­zovali v dobrovolnictví s charakterem kvalifikované nemanuální práce, často i specializované. Dobrovol­nictví tak rozvíjí lidský potenciál.

Jedna z otázek byla též zaměřena na to, zda dob­rovolnická činnost probíhala (alespoň částečně) on­line, resp. virtuálně, což uvedl každý dvacátý dob­rovolník. Online byly prováděny zejména činnosti technických a odborných pracovníků, nejčastěji zde byla zmiňována organizace různých charitativních akcí a sbírek.

Oblast dobrovolnické činnosti

Zdroj: ČSÚ, Šetření o dobrovolnictví 2023