Bez cizinců to už nepůjde

Příchod Ukrajinců se projevil ve všech profesích. Třebaže jich meziročně značně přibylo v těch nemanuálních, nejčastěji je stále najdeme v málo kvalifikovaných dělnických zaměstnáních.

Ukrajinci jsou aktuálně nejpočetnější cizineckou skupinou na českém trhu práce, až na druhém místě jsou nyní Slováci. Třebaže ukrajinští pracovníci působí v České republice dlouhodobě, v posledních dvou letech situaci výrazně proměnil příchod válečných uprchlíků. Podle Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) vzrostl počet záznamů se státním občanstvím Ukrajiny za dva poslední roky o 86 %. Z největších cizineckých skupin pouze Bulharů drobně ubylo (o 3 %), naopak občanů Slovenska dále přibylo o 9 %. Nezdá se tedy, že by Ukrajinci vytěsňovali jiné zaměstnance ze zemí EU, spíše zaplňují volná místa na trhu práce.

Které práce vykonávají Ukrajinci?

Speciální zpracování ISPV za roky 2022 a 2023 dokázalo podrobněji rozkrýt, kam integrace uprchlické populace směřovala, protože lze data třídit podle státního občanství zaměstnance a sledovat změny v počtech. V třídění podle hlavních tříd Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO nalezneme meziroční nárůst ve všech. V dělnických profesích je relativní hodnota paradoxně menší, jenže právě v nich byli ukrajinští pracovníci zastoupení ve značné míře již před válkou. V roce 2022 mělo zaměstnání v nemanuálních profesích jen 19 % ukrajinských zaměstnanců, o rok později 20 %. Relativně největší nárůst nastal v hlavní třídě úředníků (o 42 %), o třetinu se zvýšily počty u manažerských pozic i u specialistů, avšak šlo o velmi malé počty. Skutečně významný tak byl nárůst o 23 % u obsluhy strojů a zařízení, v případě žen šlo dokonce o 30 %, a o 28 % u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, v případě žen o 31 %. V těchto dvou hlavních třídách tak v roce 2023 pracovalo 63 % všech ukrajinských zaměstnanců a zaměstnankyň.

Tato situace se promítá i do podrobného třídění podle jednotlivých zaměstnání. Meziročně se zvýšily počty ukrajinských lékařů o 33 %, vývojářů softwaru o 40 %, všeobecných sester bez specializace o 17 %, a také odborných pracovníků v účetnictví či administrativě zhruba o třetinu, ale vždy se jedná o počty záznamů jen v řádu stovek. Mnohem významnější v absolutních číslech jsou zvýšení např. u kuchařů o 21 % na 2,3 tisíce, u prodavačů v prodejnách o 17 % na 3,5 tisíce, u zedníků o 6 % na 3,7 tisíce, u svářečů o 15 % na 1,5 tisíce, u nástrojařů o 21 % na 1,7 tisíce, u seřizovačů a obsluhy obráběcích strojů o 27 % na 1,9 tisíce a u mechaniků či opravářů zemědělských, průmyslových a jiných strojů či zařízení o 38 % na 1,1 tisíce.

Vůbec největší počet ukrajinských zaměstnanců pak byl vloni v různých profesích montážních dělníků. Těch bez rozlišení bylo 11,6 tisíce, a meziročně se jejich počet zvýšil o 27 %. U montážních dělníků elektrozařízení stoupl o 26 % na 6,3 tisíce a u mechanických zařízení o 29 % na 5,8 tisíce. Dále šlo o obsluhy strojů, kde např. u výroby potravin a příbuzných výrobků stouply počty o 11 % na 3,1 tisíce, u strojů na balení, plnění a etiketování o 13 % na 1,8 tisíce a u jiných stacionárních strojů a zařízení o 44 % na 1,3 tisíce. K tomu lze připočíst i řidiče. U nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel se počet zvýšil meziročně o 14 % na 4,0 tisíce a u obsluhy vysokozdvižných a jiných vozíků dokonce o 21 % na 8,1 tisíce. Práce nejen v továrnách, ale i ve skladech je tedy u ukrajinských zaměstnanců velmi častá.

Vysoké počty Ukrajinců se objevují také v typicky mužské profesi dělníků v oblasti výstavby budov, kde přibylo 26 % na celkových 7,2 tisíce záznamů. Na druhé straně typicky ženskou profesí jsou pomocnice v kuchyni, jejichž počet narostl o vysokých 83 % na 1,1 tisíce. Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě je profese s mírnou dominancí žen, jejich počet se zvýšil o 44 % na 6,5 tisíce. Výrazně více ženským zaměstnáním jsou potom uklízeči a pomocníci v hotelích, administrativních, průmyslových a jiných objektech, jejichž počet stoupl o 25 % na 5,5 tisíce. Pomocní manipulační pracovníci (kromě výroby) jsou pak poslední velmi často uváděná nekvalifikovaná zaměstnání, také s velkou převahou žen. Zde došlo k nárůstu o 7 % na 1,6 tisíce.

Jak se liší cizinecké skupiny

Ukrajinská zaměstnanecká populace v Česku se od ostatních cizineckých skupin odlišuje v tom, že v ní převládají ženy, je jich 51,6 %. To nalezneme pak už jen u násobně menší ruské skupiny (52,5 %). U českých zaměstnanců mají ženy podíl 46,4 %, u slovenských 39,1 %, u polských 37,8 %, u bulharských 32,1 %, u rumunských jen 31,6 % a u vietnamských 32,9 %. Lze zobecnit, že v (zejména krátkodobé) pracovní migraci do Česka drtivě převládají muži, zatímco integrace válečných uprchlíků je v tomto směru odlišná.

Ve srovnání s českými zaměstnanci jsou ti ukrajinští také v průměru mladší. Zatímco ze zaměstnanců s českým občanstvím je pouze 21,6 % mladších 35 let, z ukrajinských je to 35,7 %. To je však u zdejších cizineckých skupin takřka norma. Také v případě Slováků, Rumunů a Poláků jde zhruba o třetinu. Vietnamců je mladých 41 % a Rusů dokonce nadpoloviční většina – u těchto dvou skupin zaměstnanců je dokonce nejčastější věková kategorie 25–29 let. Pouze Bulhaři mají věkovou strukturu podobnou Čechům, do 34 let je jich jen 20 %, a nejvyšší počet najdeme také ve středním věku (45–49 let).

Pozoruhodné je rovněž srovnání podle toho, jaké má zaměstnanec vykázané vzdělání. U zaměstnanců s českým občanstvím je nejnižší podíl osob jen se základním či nedokončeným vzděláním (6,1 %), cizinecké skupiny jsou na tom zpravidla mnohem hůře.

Nejvyšší podíl základního vzdělání (a jediný nadpoloviční) byl vykázán u zaměstnanců s vietnamským občanstvím (56,6 %). O něco menší zastoupení mají lidé se základním vzděláním mezi zaměstnanými Ukrajinci (41,5 %), dále Bulhary (39,9 %), Rumuny (35,2 %) a Poláky (28,9 %). Nízké podíly najdeme u Slováků (9,4 %) a Rusů (6,4 %). To může souviset s tím, že právě z těchto dvou států míří do Česka mnoho lidí studovat, a po škole zde zůstávají a vstupují na zdejší trh práce. Potvrzují to údaje o podílech vysoce vzdělaných zaměstnanců v jejich skupinách, které jsou naopak výrazně vyšší než ty české. Z Rusů mělo vysokoškolský stupeň vzdělání 41,1 %, a dalších 20,3 % mělo vyšší odborný či bakalářský. U Slováků se jednalo o 31,2 %, resp. 6,2 %, zatímco u českých občanů byly podíly pouze 18,6 % v případě vysokoškolského a 6,9 % u vyššího odborného a bakalářského stupně vzdělání. Mezi občany Ukrajiny, Polska, Bulharska a Rumunska jsou podíly vysokoškoláků 10–12 %, ve vietnamské komunitě dokonce jen 2,8 %.

Za poslední dva roky se tyto struktury příliš neproměnily, jen plošně poněkud ubylo zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity. U Ukrajinců však došlo k výraznému nárůstu kategorie základní a nedokončené, z podílu 38,7 % na 41,5 %, což může souviset s tím, že se nově příchozím uprchlíkům automaticky neuznávají vysvědčení a diplomy. Jejich nostrifikace může trvat dlouho, a bez znalosti jazyka je využití kvalifikace obtížné.

Uvedené rozdíly se nejvýrazněji promítají do toho, v jakém odvětví zaměstnanci pracují. Výjimečnou skupinou jsou Rusové, kteří výrazně dominují v informačních a komunikačních činnostech, kde pracuje každý čtvrtý z nich. Je to osmkrát častější než u Čechů. Nadstandardně vysoký podíl Rusů také volí profesní, vědecké a technické činnosti (14,6 %), 2,4 % ruských zaměstnanců pracuje v bankách a pojišťovnách, a skoro každý dvacátý pracoval v nemovitostech. V těchto třech oborech tak pracují třikrát častěji než Češi. Naopak v zemědělství je nenajdeme a ve zpracovatelském průmyslu je sotva desetina z nich.

Podíly zaměstnanců v Česku podle státního občanství v roce 2023 (%)

Zdroj: speciální zpracování ISPV

Takřka všechny ostatní cizinecké skupiny jsou přitom výrazně alokované právě do zpracovatelského průmyslu. Pro české zaměstnance je to též nejčastější volba, pracuje jich tam 26,2 %. Ovšem v případě Poláků je to 62,2 %, Bulharů 40,9 %, Ukrajinců 36,1 %, Rumunů 35,4 % a Slováků 26,5 %. Výjimkou jsou Vietnamci, kteří v tomto oboru mají podíl jen 23,9 % a z nadpoloviční většiny pracují v obchodě (52,5 %). Vysoký podíl Vietnamců (7,1 %) najdeme také v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, překvapivý může být 1% podíl v těžbě a dobývání. Vysoce nadprůměrné podíly pracujících mají všechny cizinecké skupiny v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, což v sobě ukrývá agenturní zaměstnávání převážně v továrnách, ale také v některých službách. Pracoval tam každý šestý Ukrajinec či Polák, dále zde najdeme 24 % Rumunů, 21,3 % Bulharů a 9,9 % Vietnamců. Dvojnásobný než Čechů je také podíl Slováků (7,6 %), jejichž struktura jinak nejvíce kopíruje poměry Čechů.

Ve stavebnictví měli v roce 2023 vysoký podíl Ukrajinci (11,8 %; a v roce 2021 byl ještě o 3 p. b. vyšší). Čechů v tomto oboru pracovalo jen 5,1 % a např. Poláků 1,1 %. Zdravotní a sociální péče je dominantní pro slovenské zaměstnance, mají tam podíl 10,1 %. Češi jsou v tomto oboru zastoupeni 8,8 %, ostatní cizinecké skupiny mají pod 5 %. Cizinci logicky velmi zřídka pracují ve veřejné správě, obraně, stejně jako ve vzdělávání; v těchto oborech najdeme jen nějaké Slováky. Desetina Rumunů pracuje v dopravě a skladování, ovšem mají též vysoký díl zaměstnanců v ICT (9,1 %), naopak velmi málo volí obchod, a podobně jako všechny ostatní cizinecké skupiny takřka nepracují v energetice. Peněžnictví a pojišťovnictví není častá volba cizinců, s výjimkou již zmíněných Rusů a Slováků, u nichž podíl 2,7 % převyšuje český o zhruba polovinu. Z ukrajinských pracovníků najdeme 3,8 % v zemědělství, kde je zaměstnáno i 2,1 % Rumunů. Pro ostatní cizince to však není častá volba.

Chyběly by desítky procent zaměstnanců

Rostoucí počty cizích zaměstnanců a také jejich výrazná alokace do určitých oborů způsobuje, že představa o jejich možném odchodu a využívání pouze domácí pracovní síly se stává katastrofickým scénářem. To je nejvýraznější pro velké skupiny, zejména pro Ukrajince.

Pokud se opět podíváme na konkrétní profese CZ-ISCO, pak ukrajinští pracovníci podle dat ISPV za rok 2023 tvořili 41 % dělníků v oblasti výstavby budov, dále 22 % z obsluhy strojů na balení, plnění a etiketování, 21 % zedníků, 20 % obsluhy strojů na úpravu vláken, dopřádání, navíjení, a 17% podíly měli v profesích montážních dělníků mechanických zařízení, obsluhy strojů na výrobu, úpravu textilních, kožených výrobků a montážních dělníků ostatních výrobků. Dále měl ukrajinské občanství zhruba každý desátý u dalších zaměstnání obsluhy strojů, a podobné to bylo i v jiných dělnických profesích.

Také např. u obsluhy v zařízeních rychlého občerstvení nebo mezi uklízeči to byl každý třináctý. Do úvahy je třeba také vzít to, že další pracovníci se mohou nacházet mimo rozsah zjišťování ISPV, protože to pokrývá pouze zaměstnance se standardní pracovní smlouvou, nikoli osoby pracující na dohody, švarcsystém apod. V konkrétním případě uklízeček je navíc také časté, že pracují na dohody nebo jsou agenturními pracovnicemi. Pak nemusejí být podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO řádně okódovány, a ve výčtu se neobjevují. Vzhledem k tomu, že různé alternativní formy zaměstnávání jsou u cizinců častější než u Čechů, mohou být cizinci ve statistických přehledech podhodnoceni. Nepostradatelnost je u těchto pracovníků v každém případě velmi vysoká.

Jsou ukrajinští zaměstnanci lacinější?

Odpovědět na tuto otázku na závěr není triviální, protože nelze poměřovat celkové průměry či mediánové mzdy. Vždyť jsme si vysvětlili, že Ukrajinci pracují převážně na odlišných pracovních místech než Češi i jiné skupiny. Takové srovnání by dávalo asi stejný smysl, jako poměřování velikosti jablek a melounů. Mzdy je potřeba srovnávat na stejné pozici. Z dat ISPV lze získat za podmnožinu Ukrajinců smysluplné výsledky pro 68 jednotlivých zaměstnání, které lze porovnat s údaji za všechny zaměstnance.

Rozdíl mediánové mzdy skupiny Ukrajinců vůči celku se v různých profesích velmi liší, a to na obě strany. V některých zaměstnáních si Ukrajinci vydělali zhruba stejně, někde více, a jinde zase méně, než byl medián všech, což v méně početných skupinách nemůže být překvapením. Pokud si však tuto odchylku zprůměrujeme, pak vychází, že převládají taková zaměstnání, v nichž si Ukrajinci vydělali méně. Velikost odchylky je zhruba 5 %. Toto podhodnocení navíc nelze vysvětlit tím, že by méně pracovali, protože průměrný placený čas za měsíc je u Ukrajinců 174,2 hodiny, zatímco u všech zaměstnanců je 172,6 hodin. Ukrajinští zaměstnanci tedy odpracují mírně vyšší počet hodin, ale dostávají na srovnatelné pozici nižší mzdu.

Mediány mezd ukrajinských zaměstnanců v roce 2023 (Kč)

Zdroj: ČSÚ, SILC

Statistické údaje o cizincích naleznete na webu ČSÚ zde.