Austrálie se stává nábožensky rozmanitější

Počet osob hlásících se ke křesťanství klesl mezi lety 2016 a 2021 o více než milion.

Podobně jako v České republice je i v Austrálii při sčítání lidu odpověď na otázku týkající se náboženství dobrovolná. Ve sčítání 2021 byl ale podíl těch, kteří se ji rozhodli vynechat, nižší (6,9 %), než tomu bylo v předchozím australském sčítání lidu v roce 2016 (10,1 %). V roce 2021 bylo nejrozšířenějším náboženstvím křesťanství, které na sčítacím dotazníku uvedlo 43,9 % osob, k islámu se hlásila 3,2 % obyvatel, hinduismus vyznávalo 2,7 % obyvatel a buddhismus praktikovalo 2,4 % osob. Bez vyznání pak bylo 38,9 % tamních obyvatel.

Migrace a náboženská příslušnost

Náboženský profil Austrálie byl formován vlnami migrace. Na konci 18. století přišlo s Brity do Austrálie křesťanství anglikánského směru. Náboženskou strukturu obyvatel dále proměňovaly migrační vlny z 18. a počátku 19. století, kdy se do země dostávali nejen britští, ale také irští osadníci. Společnost se změnila i díky migrantům z Evropy po druhé světové válce, v 60. letech 20. století přivítala Austrálie uprchlíky z Blízkého východu a v 70. letech pak nejmenší kontinent poskytl domov mj. příchozím z Afriky, Středního východu a Jižní Asie.

Příslušnost k jednotlivým náboženským vyznáním se liší napříč generacemi. Obecně platí, že starší generace byly s větší pravděpodobností spojeny s křesťanstvím a mladší generace s větší pravděpodobností neměly žádnou náboženskou příslušnost. Například více než dvě třetiny (69,4 %) meziválečné generace se hlásily ke křesťanství a bylo u nich nejméně pravděpodobné, že budou bez vyznání (18,6 %). Mezi mileniály, tj. osobami ve věku 25–39 let, měly nejvyšší podíl kategorie „bez vyznání“ (46,5 %) a „jiná vyznání“ (14,9 %). Trend nárůstu jiných náboženství a osob bez vyznání je spojen s náboženskou příslušností a věkovou strukturou migrantů, kteří postupně přicházeli do země. To se odráží i v nižším průměrném věku osob hlásících se k islámu, buddhismu či hinduismu.

Křesťanů ubývá, ale ne všech

Anglikáni a katolíci byli a stále jsou největšími křesťanskými denominacemi v Austrálii. Za posledních pět let ovšem v populaci ubylo 600 tisíc anglikánů, tj. téměř pětina stavu z roku 2016, a k anglikánské církvi se nyní hlásí jen zhruba každý desátý obyvatel Austrálie (9,8 %). Také počet katolíků se snížil (o 216 tisíc), avšak jejich úbytek byl zpomalen migrační vlnou z jihovýchodní Asie, zejména z Filipín. Katolíci představují pětinu (20 %) obyvatel Austrálie.

Ne všechny křesťanské denominace upadají.Od roku 2016 do roku 2021 došlo k nejvyššímu nárůstu odpovědí kódovaných do doplňkové kategorie „křesťanství nfd (blíže nedefinováno)“. V roce 2021 v ní bylo téměř 700 tisíc lidí. Představovali tak 2,7 % Australanů. Nárůst v této skupině může naznačovat rostoucí trend lidí, kteří se hlásí spíše ke křesťanství, než ke konkrétním denominacím. Přesto i některé konkrétní křesťanské církve zaznamenaly od posledního sčítání nárůst počtu věřících. Jednalo se převážně o ortodoxní denominace, které jsou společné lidem s řeckými, libanonskými a srbskými předky. K největší z těchto denominací, řecké ortodoxní, se v roce 2021 hlásilo 1,5 % Australanů.

Více se  dozvíte přímo na stránkách australského statistického úřadu zde.