Anglicky umí polovina Čechů

V roce 2022 hovořilo alespoň jedním cizím jazykem 78 % osob v České republice ve věku 18–69 let. U žen byl podíl lehce vyšší.

Po šesti letech se v roce 2022 opět konalo celoevrop­ské šetření o vzdělávání dospělých (Adult Education Survey – AES), které zjišťuje, zda, v jakých oborech a nakolik se dospělí vzdělávali – na středních či vy­sokých školách, prostřednictvím kurzů, školení nebo samostudiem. Součástí dotazníku byl i blok otá­zek věnovaný cizím jazykům. Při dotazování nebyla znalost ani samotná úroveň znalosti cizích jazyků nikterak ověřována, výsledky jsou tedy založené jen na posouzení a hodnocení samotných respondentů.

Znalost němčiny klesá

Anglicky se, dle údajů zjištěných za rok 2022, domluví každý druhý obyvatel Česka. Mezi mladými ve věku 18–24 let je to 89 %, zatímco z osob ve věku 50–59 let třetina (32 %). Ještě nižší podíl vykázaly osoby ve věku 60–69 let. Angličtinu minimálně na základní úrovni ovládá téměř pětina (19 %) z nich. V roce 2016 byl podíl osob starších 50 let, které umějí anglicky, o po­znání nižší. Ve věkové skupině 50–59 let činil 23 % a v nejstarší sledované kategorii 60–69 let necelých 14 %. V posledních dvou zmíněných věkových sku­pinách převládá znalost ruštiny. V roce 2022 činila 37 % ve věkové kategorii padesátiletých osob a 39 % u šedesátníků. Ve střední generaci ve věku 35–49 let by se alespoň na základní úrovni rusky domluvilo 12 % osob, zatímco v roce 2016 více než 31 %.

Druhým nejčastěji deklarovaným cizím jazykem je u nás němčina. Domluví se jí 31 % dospělých osob mladších 70 let. V roce 2016 umělo německy 35 % populace ve sledovaném věku a lze konstatovat, že ve všech věkových kategoriích došlo v roce 2022 k po­klesu. K největšímu ve věkové skupině 25–34 let, a sice o necelých 8 p. b. V roce 2016 mluvily německy více než dvě pětiny osob z této skupiny, o šest let později necelá třetina.

Ruštinu alespoň základně ovládá pětina osob. V roce 2016 činil podíl 28 %. S velkým odstupem pak následuje znalost francouzštiny. I zde došlo k poklesu, a sice ze 4 % v roce 2016 na necelá 3 %. Mezi ženami se najdou 4 % hovořící francouzsky, kdežto u mužů je podíl ani ne poloviční. Nejvyšší zastoupení osob, které umějí francouzsky, se nachází v nejmladší vě­kové skupině 18–24 let, a sice 7 %. V roce 2016 se jejich podíl blížil 9 %. Celková míra znalosti španěl­štiny zůstává okolo 2 %.

Podíl osob se znalostí* angličtiny, němčiny a ruštiny (%, 2022)

*alespoň na základní úrovni

Vzdělanější bývají lépe jazykově vybaveni

Schopnost domluvit se cizími jazyky roste s vyšším dosaženým vzděláním. Výjimku představuje ruština, jejíž znalost je spíše podmíněna věkem. Pro posou­zení vlivu vzdělání jsme zvolili věk 25–69 let, protože ve věku 18–24 let je značný podíl osob, které ve studiu stále pokračují a prozatím v tomto směru nedosáhly svých ambicí. Mezi osobami bez maturitní zkoušky je zhruba pětina, která umí anglicky a víceméně stejný podíl se domluví německy nebo rusky. S vyšším do­saženým vzděláním už se míra znalosti diferencuje. U těch, kdo složili maturitní zkoušku, je 53 % osob se znalostí angličtiny, 36 % ovládajících němčinu a 22 % mluvících rusky. Téměř 87 % osob s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním se domluví anglicky, 42 % německy a 21 % rusky.

Kolik řečí umíš…

Oproti roku 2016 se mírně snížil podíl osob, které mluví třemi a více jazyky. Ze 7,4 % na 6,5 % v roce 2022. Mezi osobami s vysokoškolským či vyšším odborným vzděláním má takovou znalost téměř každý šestý. Více polyglotů najdeme mezi ženami, a sice 7,4 %, zatímco u mužů 5,6 %. Z osob žijících v domácnostech s nejvyššími příjmy umí nejméně tři cizí jazyky 13 %. To je 2,5krát vyšší podíl než u osob bydlících v domácnostech s příjmy nejnižšími. Vyš­ším počtem cizích jazyků vládnou častěji osoby žijící ve větších městech než v menších obcích. Ve měs­tech nad 50 tis. obyvatel (pro představu města jako Karviná či Jihlava a větší) umí alespoň tři cizí jazyky desetina lidí. V obcích do 2 tis. obyvatel méně než 5 %. Bezmála 55 % studentů (tedy jen těch starších 18 let) ovládá dva cizí jazyky. Ve srovnání s rokem 2016 vzrostl podíl osob hovořících pouze jedním cizím jazykem ze 43,8 % na 45,4 %. Přitom v roce 2011 jen jeden cizí jazyk ovládaly dvě pětiny Čechů ve věku 18–69 let.

Podíl osob podle počtu ovládaných* cizích jazyků (%, 2022)

*alespoň na základní úrovni

Hlavní je se domluvit

Kromě údajů o počtu a znalosti konkrétních jazyků se šetření o vzdělávání dospělých věnuje i úrovni zna­losti z pohledu mluvení. Nejčastěji uváděnou úrovní znalosti (u osob, které ovládají cizí jazyk, potažmo u nejlépe ovládaného cizího jazyka v případě znalosti více cizích jazyků) byla „domluvím se jednoduchým způsobem“ – což odpovídá úrovni A1 společného ev­ropského referenčního rámce úrovně znalosti cizího jazyka. Vybralo ji 35 % osob. Téměř 29 % „zvládne většinu komunikačních situací“ – B1. Zhruba pětina (21 %) získala pouze „základní znalost“ a zbylých 16 % „se vyjadřuje plynule a pohotově“ – C1. Vyšší podíl osob s nejlepší úrovní znalosti cizího jazyka – tentokrát z celkové populace – najdeme u žen, a sice 13 % v porovnání s 11 % v případě mužů. „S většinou komunikačních situací si poradí“ shodný podíl mužů a žen (22 %). Mezi studenty (staršími 18 let) se 30 % může pochlubit nejlepší úrovní, a polovina „zvládne většinu komunikačních situací“. Téměř 18 % osob na rodičovské dovolené „hovoří plynule a pohotově“ a 31 % „si poradí v běžné komunikaci“. U pracujících najdeme méně než 12 % těch s nejlepší, resp. 22 % s druhou nejlepší úrovní znalosti cizího jazyka.

Co se týče angličtiny, v populaci převládá znalost na úrovni B1 (bezmála 17 % osob), přičemž hned v závěsu je znalost A1 se 16% zastoupením. Lepší úrovní angličtiny disponují OSVČ v porovnání se zaměstnanci. Na úrovni C1 se domluví 11 % ze všech OSVČ a 9 % zaměstnanců.

Pouze „základní znalost“ němčiny má ani ne dese­tina dospělé populace žijící v Česku. „Jednoduchým způsobem se domluví“ 12 %, s vyšší úrovní znalosti pak podíl osob klesá. Téměř 7 % „si poradí ve většině komunikačních situacích“ a méně než 2 % „mluví plynule a pohotově“.

Rozvoji znalosti cizích jazyků je možné pomoci prostřednictvím účasti v jazykových kurzech či lek­cích. To se v roce 2022 týkalo 5 % osob ve věku 18–69 let, o 2 procentní body méně než v roce 2016. Více než 3 % dospělé populace v Česku k takovému studiu vedly soukromé důvody, kdežto 2 % osob se vzdělávala pro pracovní účely. Z žen se jazykově vzdělávala ze soukromých důvodů 4 %, z pracovních 2 %, v případě mužů kvůli osobnímu životu 3 % a pro práci 2 %.

Podíl osob se znalostí cizího jazyka podle úrovně znalosti toho nejlépe ovládaného (%, 2022)

Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.