„3D“ mzdové statistiky
24. 05. 2016
Statistiky Trh práce Zaměstnanci a mzdy
Po roce 1989 se rozvíjela diskuse o tzv. mzdové diferenciaci. Nově se objevuje fenomén popisovaný jako tzv. mzdová disparita, tj. nerovnost mezd, která nemá opodstatnění v diferenciaci. Jednou z jejích příčin může být ekonomická situace podniků v závislosti na odvětví nebo lokalitě.
Standardní výstupy sledují obvykle distribuci mezd a platů souboru zaměstnanců. Přinášíme zde poněkud jiný pohled v podobě charakteristik meziročního vývoje souboru podniků. Celkový růst mezd je pak bilancí přírůstků a úbytků, popsaný právě zmíněnou distribucí vývoje průměrných mezd souboru podniků.
Průměrný podnik meziročně zvýšil mzdy přibližně o 703 Kč. Pro úplnost dodejme, že náš soubor podniků byl vytvořen z čtvrtletních výstupů podnikového výkaznictví. Každý podnik musel splňovat podmínky srovnatelnosti. To znamená, že musel mít v každém čtvrtletí mezi roky 2014–2015 alespoň jednoho zaměstnance. Zařazeny tak byly jen podniky meziročně srovnatelné.
Největší počet podniků přidal zaměstnancům v průměru o 500 až 1 000 Kč. Průměrná mzda v podniku se pak zvýšila až o 1 000 Kč u zhruba 27,8 % podniků.
Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle regionů, 2014–2015
Meziroční změna průměrné mzdy v podnicích podle NACE, 2014–2015
Největší šance na růst mezd měli v regionu Severovýchod
Celkem 68% šanci na to, že v podniku poroste průměrná mzda nebo zůstane alespoň stejná, měli zaměstnanci firem v regionu Severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), zatímco pouze u 32 % podniků průměrná mzda klesla. Průměrný podnik zde přidal na mzdě o 662 Kč.
Vysokou variabilitu vykázaly podniky v regionu Praha, kde byl také zaznamenán nejvyšší růst. Směrodatná odchylka napovídá, že v souboru byly podniky, které se od průměru významně lišily.
Finanční a realitní společnosti – podle klasifikace ekonomických činností Peněžnictví a pojišťovnictví a Činnosti v oblasti nemovitostí – růstem mezd svých zaměstnanců nepřekvapují. Jejich variabilita je však značně vysoká. Vedle podniků s výrazným navýšením průměru budou v souboru i podniky stagnující či s výrazným propadem. Celkový počet zaměstnanců se v této kategorii snížil o 1 252 přepočtených osob.
Distribuce rozdílů průměrných mezd podniků v letech 2014 a 2015 (v %)
Podobný růst mezd, ovšem s nižší směrodatnou odchylkou, zaznamenaly i Velkoobchod, maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel; Doprava a skladování nebo Ubytování, stravování a pohostinství.
Mzdy ve Stavebnictví rostly do jisté míry na úkor zaměstnanosti. Firmy podnikající v tomto oboru ztratily meziročně takřka více než 2,7 tis. zaměstnanců. Ve veřejných institucích, které se zabývají činnostmi Veřejná správa a obrana, Vzdělávání, Zdravotní a sociální péče, počet zaměstnanců vzrostl. Průměrná mzda se zde meziročně zvýšila pouze o 604 Kč. Pro tuto oblast byla charakteristická nízká míra variability, která poukazuje na plošný a nijak vysoký růst, případně pokles průměrných mezd a platů podniků. V kategorii Ostatní byl vývoj mezd nestejnorodý, mzdy zde rostly nejpomaleji.
Co jsou mzdová diferenciace, disparita a distribuce
Mzdová diferenciace je pojem, který popisuje rozdíly ve výši mezd zaměstnanců zohledňující výkon, kvalitu práce, samostatnost, zodpovědnost, přínos k hospodářskému výsledku apod. Jistá míra mzdové diferenciace je považována za prospěšnou a motivační. Podniky diferencují v souladu se mzdovou politikou a cíli v rámci svého rozpočtového omezení.
Mzdová disparita je termín označující rozdíly mezd, které nelze vysvětlit diferenciací. Často se můžeme setkat s disparitou mezi odvětvími, regiony nebo pohlavími. Obvykle je disparita považována za negativní jev. Je zde porušen princip rovnosti: „Za stejnou práci stejná mzda.“
Distribuce je oproti tomu čistě statistický termín, který popisuje charakteristiku souboru na matematicko-statistickém základě.
Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost