Statistika v době brexitu
11. 11. 2019
Statistiky Čteme data správně? Ekonomika Zahraniční obchod
Odchodem z Evropské unie přirozeně přestanou být statistické ukazatele popisující britskou ekonomiku součástí agregátů za celou Unii. S tím samozřejmě dojde i ke změně vah jednotlivých členských států v agregátech. Britské subjekty už nebudou figurovat jako protistrana v rámci vnitrounijního obchodu, finančních vztahů či ukazatelů pohybu obyvatelstva v rámci EU. Jde tudíž o zásadní změnu umocněnou faktem, že britská ekonomika je jednou z největších v Evropě. To lze ilustrovat výší HDP.
K unijnímu HDP loni Velká Británie přispěla plnými 15 %, což z ní činí druhou největší ekonomiku EU, s HDP větším, než jaký má osmnáct nejmenších členských států dohromady. Rozsah očekávaných změn v datech přirozeně již nyní vyvolal poptávku uživatelů po „po-brexitových“ datech. Eurostat tak v dubnu 2018 publikoval ve své databázi makroekonomické agregáty Evropské unie bez Velké Británie (s označením EU27_2019). Dostupné jsou přepočty nejžádanějších ekonomických indikátorů, jako je právě míra růstu HDP, ale i velikost populace či nezaměstnanost.
Brexit bude mít vliv na saldo obchodu se zeměmi EU
Významně se vystoupení Velké Británie z EU dotkne teritoriální struktury zahraničního obchodu a vztahů k zahraničí obecně. Vzájemné obchodní vztahy přestanou mít povahu vnitrounijního obchodu, a bilance obchodu s Velkou Británií tak nebude vstupovat do bilance ČR se státy EU. Pro konkrétní představu o rozsahu si připomeňme, že přebytek zahraničního obchodu se zbožím mezi ČR a Velkou Británií tvořil loni bezmála 17 % celkového obchodního přebytku ČR s EU. Pokud okolnosti vystoupení zásadně nezmění vzájemné obchodní vztahy, lze očekávat pokles vykazovaného přebytku obchodu se zeměmi EU a naopak snížení deficitu obchodu se zeměmi mimo EU.
Zajímavou konsekvenci bude mít brexit i na vykazování dat o zahraničním obchodu. Přestože nelze očekávat výrazný kvantitativní dopad na výsledné teritoriální ukazatele, statistické úřady se v oblasti sběru dat připravují na situaci, kdy zboží putující z či do Velké Británie opustí partnerskou zemi před vystoupením, ovšem bude dovezeno až v době, kdy již Velká Británie součástí Unie nebude. V takovém případě bude zboží považováno stále za intra-unijní obchod, neboť rozhodující bude stav v době odeslání zboží do zahraničí.
Dopady lze samozřejmě vysledovat i v dalších statistických oblastech, jako jsou například údaje o obyvatelstvu a migrační statistika. V publikovaných statistikách přirozeně nebudou občané Velké Británie nadále figurovat jako občané EU, s odpovídajícím dopadem na údaje o struktuře, resp. původu cizinců (EU a mimo EU) v České republice. V roce 2018 bylo registrováno 7 098 občanů Velké Británie žijících v České republice, 1 797 osob podnikajících a 4 204 zaměstnaných.
Komu připadne pozice největšího producenta ve stavebnictví?
Odchod Velké Británie změní také váhy ostatních členských států v agregátech EU. Tento dopad lze ilustrovat i na datech odvětvových statistik. Na celkové produkci stavebnictví v EU se Velká Británie podílela měrou největší (téměř jednou čtvrtinou). Pokud by se údaje za Velkou Británii nezapočítaly, na pozici největšího producenta by se v oblasti stavebnictví posunulo Německo. Podíl ČR na celkové stavební produkci EU by se zvýšil o 0,3 p. b. z 1,2 % na 1,5 %. V průmyslu, kde Británie zaujímá druhé místo, by podíl ČR stoupl o 0,3 p. b. na 2,3 %. Podíl Německa by se poté blížil již jedné třetině.
Bezprostřední „statistické“ dopady technické povahy budou přirozeně následovány ekonomickými vlivy, které vyplynou ze změny formálních vztahů s Velkou Británií. Zde je přirozeně jednou z klíčových otázek, zda brexit proběhne tzv. s dohodou, či bez dohody. V sázce je status občanů Velké Británie, ale i vznik překážek zahraničního obchodu. Možný vznik celních bariér se přirozeně může promítnout do intenzity vzájemného obchodu, podepsat se na cenovém vývoji obchodovaného zboží či na dynamice růstu HDP.
Více se dočtete zde: Statistiky