Nejrychleji rostly nejnižší mzdy

Poptávka podniků po pracovní síle byla v posledním období enormní. V evidenci úřadů práce (ÚP) se počet volných pracovních míst na konci dubna 2019 přiblížil hranici 340 tis. To je rekord za celou dobu této evidence. Dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let bylo evidováno pouze 210 tis. Podíl nezaměstnaných osob (počet v evidenci ÚP poměřený k obyvatelstvu) byl 2,7 %.
Celkový počet nezaměstnaných podle šetření ČSÚ v domácnostech (používajícího definici ILO, kde nezaměstnaný je osoba aktivně hledající práci) se v 1. čtvrtletí 2019 snížil na 109,7 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti se dostala na hodnotu 2,1 %, stejně jako v posledním čtvrtletí 2018. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se snížil na 34,9 tis. osob, takže více než rok bez práce bylo 31,8 % nezaměstnaných. Tato situace představuje velký tlak na zaměstnavatele, kteří si musejí konkurovat v boji o pracovní sílu. Mimo jiné to znamená nabízet vyšší mzdy.

Růst mezd jako před krizí

Průměrná mzda vzrostla v roce 2018 o 7,5 %, což je nominální růst srovnatelný s rokem 2008, tedy obdobím před velkou krizí, kdy dosáhl hodnoty 7,8 %. Co je však výrazně odlišné, je vývoj cen. Inflace v roce 2008 byla 6,3 %, takže vymazala většinu mzdového zvýšení, reálně mzdy vzrostly jen o 1,4 %. Naproti tomu v letech hospodářského oživení 2014–2016 se inflace pohybovala pod jedním procentem, takže nominální růst ani nepotřeboval být příliš velký. To se změnilo v letech 2017 a 2018, kdy inflace převýšila dvouprocentní hranici a začala si ze mzdového růstu ukusovat podstatný díl. Vloni si zaměstnanci reálně zvýšili kupní sílu o 5,3 %.
Předběžné výsledky za 1. čtvrtletí 2019 naznačují, že v letošním roce bude tato situace pokračovat. Průměrná mzda vzrostla na 32 466 Kč, nominální meziroční přírůstek činil 7,4 %. S promítnutím inflace (2,7 %) byl mzdový růst opět o třetinu slabší, mzdy reálně vzrostly jen o 4,6 %.

Jak se mzdy rozdělovaly?

V letech konjunktury si polepšili všichni zaměstnanci. Na grafu vidíme posun do vyšších pásem. Výrazný je skok v levé části, kde se díky rozhodnutí vlády o zvýšení minimální mzdy vytratili zaměstnanci s výplatou do 12 000 Kč hrubého.
Mzdová distribuce se v letech 2016–2018 zužovala, uplatnilo se tedy pravidlo čím vyšší plat, tím pomalejší procentuální růst. Nejrychleji stouply právě nejchudší mzdy. Dvacetina nejnižších mezd vzrostla o 20,3 %, prostřední zaměstnanec (medián) si polepšil o 16,8 % a dvacetina nejvyšších mezd se zvýšila jen o 14,2 %.
Tomuto vývoji odpovídají i výsledky podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání, kde se platy řídících pracovníků zvýšily o 14 %, ale mzdy pracovníků ve službách a prodeji stouply o 23 %. Tím se dostaly na 40 % manažerské úrovně, zatímco dva roky předtím byly na úrovni 37 %. Tento fakt je důsledkem toho, že právě u prodavaček a podobných profesí je velký nedostatek pracovní síly.
Poslední známé údaje za 1. čtvrtletí 2019 o mzdě prostředního zaměstnance ukazují, že medián se dostal na hrubou mzdu 27 582 Kč. Desetina nejnižších výdělků byla pod hranicí 14 566 Kč, zatímco opačná desetina překročila 51 420 Kč. Mzdové rozdíly se stále stíraly, nízké mzdy meziročně vzrostly o 20 %, ty vysoké jen o 6,6 %.
Zavírání nůžek mezi vysokými a nízkými mzdami se projevuje také v odvětvovém třídění, a to dlouhodoběji. Třebaže nejvyšší průměrnou mzdu nalezneme i za 1. čtvrtletí 2019 stále v peněžnictví a pojišťovnictví (59 869 Kč), je faktem, že za deset let se zde zvýšila o necelých 15 %. V odvětví ubytování, stravování a pohostinství je úroveň mnohem nižší (19 121 Kč), ale mzda se tu za stejné období zvýšila o 62 %. Podobně vzrostla průměrná mzda ve zdravotní a so­ciální péči (o 61 %), kde se dostala na 34 219 Kč. Velký útlum vidíme v těžbě a dobývání, kde za desetiletí ubyly dvě pětiny zaměstnanců a mzda zde vzrostla jen o 30 %. Celková průměrná mzda stoupla za deset let o 47 %.

V nedostatkových profesích se přidávalo nejvíce

Zvyšování mezd v konkrétních zaměstnáních odpovídá až na výjimky obecným trendům popsaným výše. Údaje Informačního systému o průměrném výdělku Ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že v časech nízké nezaměstnanosti rozhodovala více než kdy jindy nabídka a poptávka po pracovní síle. Například řídícím pracovníkům v obchodu a marketingu vzrostl plat mezi roky 2016 a 2018 jen o 6 %, manažerům v ICT o 7 % a v dopravě, logistice o 8 %. Řídící pracovníci v oblasti lidských zdrojů si polepšili dokonce jen o 4 %.
Mechanici a opraváři motorových vozidel si zlepšili mzdu o 12 %, nástrojaři a příbuzní pracovníci o 14 % a mistři ve výrobě o 16 %. Stejně dostali přidáno odborní účetní, ekonomové, zatímco úředníci v oblasti účetnictví jen o 13 %.
Zedníci, kamnáři, dlaždiči a montéři suchých staveb dostali více o 11 %, automechanici o 12 %. Stejně dostali přidáno strojní inženýři. Obchodní zástupci si polepšili o 14 %. Montážním dělníkům vzrostly mzdy od 16 % do 23 % podle oboru. Řidičům nákladních automobilů či tahačů se za dva roky zvedly mzdy o 18 %. Stejně tak si polepšila obsluha vysokozdvižných a jiných vozíků a skladníci. Kuchařům vzrostly mzdy o 23 %, tj. stejně rychle jako porodním asistentkám a zdravotním sestrám bez specializace.
Prodavačkám v prodejnách vzrostly mzdy o 24 %, tedy trochu svižněji než u nejvyšších státních úředníků (23 %), ale stejně rychle jako u podobně nedostatkových řidičů autobusů, trolejbusů a tramvají.
Nejvýrazněji přidáno dostaly všeobecné sestry se specializací (o 26 %) nebo ošetřovatelky a pracovníci sociálních služeb v oblasti pobytové péče (o 34 %), třebaže u nich stále zůstala mzda hluboce pod úrovní celkového mediánu. Nad tu vyskočili odborní pracovníci v oblasti sociální práce s dvouletým přírůstkem 31 %.
Nejvyšší nárůsty najdeme též u profesí ozbrojených složek, například generálů a důstojníků (o 28 %), pracovníků Vězeňské služby a Celní správy ČR (o 27 %) nebo také u pracovníků ostrahy a bezpečnostních agentur (o 25 %), jejichž mzdová úroveň však patří k nejnižším. To samé lze říct o uklízečích veřejných prostranství a čističích kanalizací, kde vzrostla mzda o 26 %. Uklízečky v budovách si polepšily o 20 %, ale jejich mzdový medián je pouze 57 % celkového. Spolu s číšníky, servírkami a pomocníky v kuchyni patří k nejhůře odměňovaným zaměstnáním.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost