Nedostatek lidí dělá podnikům problémy

Meziroční tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí 2018 zpomalilo na 4,2 %. I to však stačilo na umístění České republiky na jedné z předních pozic v Evropské unii. K celkovému růstu HDP stabilně přispívala spotřeba domácností i vládního sektoru a sílil příspěvek investiční aktivity. Naopak bilance zahraničního obchodu poprvé od 3. čtvrtletí 2013 k ekonomickému růstu nepřispívala (po vyloučení dovozu pro konečné užití). Současný silný růst spotřeby i investiční aktivity totiž zčásti pokrývá dovoz, což byl jeden z důvodů poklesu přebytku bilance zahraničního obchodu.

Růst průmyslu zvolnil, dařilo se službám

Nabídkovou stranu ekonomiky reprezentuje hrubá přidaná hodnota (HPH). Ta v 1. čtvrtletí 2018 meziročně vzrostla o 4,3 % (podle dostupných údajů šlo o pátý nejvyšší růst v EU). Pro českou ekonomiku je klíčovým odvětvím zpracovatelský průmysl. Ten v posledních čtyřech letech stabilně přispívá k růstu HPH a je rovněž silně navázán na vývoz. V 1. čtvrtletí 2018 však došlo k mírnému oslabení jeho role na celkovém růstu. Odvětví služeb naopak posílila a v 1. čtvrtletí k růstu přispívala nejvíce. Po delší době se vyššího růstu HPH dočkalo i stavebnictví.
Podrobnější pohled poskytují podnikové statistiky. Index průmyslové produkce vzrostl v 1. čtvrtletí meziročně o 4,0 %, a nedosáhl tak dynamiky žádného z loňských čtvrtletí. Zpomalení výkonu průmyslu může souviset i s obtížnější situací exportérů. Ti na jedné straně čelili důsledkům sílící koruny, na straně druhé pak naráželi na limity výrobních kapacit v důsledku stále se prohlubujícího nedostatku pracovních sil doprovázeného sílícími mzdovými náklady.

Dlouhodobý útlum těžby a dobývání

Za zpomalením meziročního růstu stála v 1. čtvrtletí především výroba motorových vozidel, jejíž produkce meziročně vzrostla o 2,9 %. Neudržitelnost vysoké dynamiky produkce signalizovaly v tomto odvětví i nové zakázky, jejichž objem již po 1. čtvrtletí 2017 meziročně fakticky stagnoval. Silnější dynamiku si uchovaly návazné obory automobilového průmyslu. Jejich příspěvek k růstu průmyslu činil 1,0 p. b. (hlavně vlivem výroby elektrických zařízení). Významný byl i příspěvek kovovýroby, kterou poháněla sílící tuzemská poptávka. Dařilo se strojírenství a hlavně výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů. Mimo zpracovatelský průmysl pokračoval dlouhodobý útlum v těžbě a dobývání, kde za deset let klesla produkce o třetinu. Mírnější zima se odrazila ve slabších výkonech energetiky.
Stavebnictví, podpořené mírným růstem objemu veřejných investic i příznivým počasím na počátku roku, pokračovalo v loňském oživení. Stavební produkce mezičtvrtletně posílila o 1,5 %, a to výhradně zásluhou váhově převažujícího pozemního stavitelství. Napomohl tomu i postupný rozvoj bytové výstavby, byť jde z pohledu celého odvětví o relativně okrajový segment.
Zahájených bytů bylo meziročně o šestinu více, jejich četnost (7,6 tis.) se v rámci 1. čtvrtletí navyšovala již potřetí v řadě. Více bytů vzniklo letos netradičně hlavně zásluhou růstu v kategorii stavebně upravených nebytových prostor (v krajích Středočeském a Ústeckém), přibylo však i bytů v rodinných či bytových domech. Přetrvával problém slabé bytové výstavby v Praze, jejíž objem výrazně pokulhával za růstem pracovních míst, resp. počtem nově příchozích obyvatel a přispíval k rostoucímu napětí na rezidenčním trhu.
Služby těží ze současného růstu domácí poptávky, což potvrzují například podrobnější údaje o spotřebě domácností. Některá odvětví služeb jsou přímo navázána na zbytek ekonomiky a současný rozvoj jim výrazně napomáhá. Takovými jsou například doprava a skladování, které v 1. čtvrtletí táhly růst tržeb v terciárním sektoru. Významná byla však i role dynamicky rostoucích informačních a komunikačních činností, které se na růstu služeb podílely celou třetinou. Tržby ve vybraných službách (bez obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb) tak posílily proti poslednímu loňskému čtvrtletí o 2,3 %, v meziročním vyjádření pak o 4,2 %. I přes značnou různorodost služeb probíhal růst napříč všemi hlavními odvětvími.
Tržby v maloobchodu (bez motoristického segmentu) nadále mírně sílily a v 1. čtvrtletí vzrostly meziročně o 6,3 % (nejvyšším tempem po 3. čtvrtletí 2007). Plně se v nich odrážela rekordně vysoká důvěra spotřebitelů ovlivněná nízkou nezaměstnaností i vysokým tempem růstu průměrných mezd (jejich kupní síla vzrostla meziročně nejvíce za posledních patnáct let). K růstu maloobchodu nejvíce přispěl již tradičně prodej nepotravinářského zboží, jehož tempa převyšovala 8,5% hranici již páté čtvrtletí v řadě. Česko se v posledních třech letech řadí k zemím s nejsilnějším růstem maloobchodních tržeb v EU. V 1. čtvrtletí zaznamenaly vyšší meziroční tempa jen Kypr, Maďarsko a Rumunsko.

Limitem je pracovní síla

Navzdory mírnému oslabení zahraniční poptávky jsou v tomto ohledu podniky v dobré pozici. Potvrzují to i konjunkturální průzkumy. Stále klesá podíl respondentů, kteří uvádějí jako bariéru růstu nedostatečnou poptávku. Sílí však jejich problémy při hledání vhodné pracovní síly. Nejviditelnější je tato situace v průmyslu, kde se nedostatek pracovní síly stal nejvážnější překážkou již v druhé polovině loňského roku (naposledy k tomu došlo na přelomu let 2007 a 2008). Potíže s pracovní silou sužovaly na počátku 2. čtvrtletí 2018 zejména hlavní exportní odvětví – automobilový průmysl (66 %), strojírenství (59 %), hlavní subdodavatele pro automobilový průmysl (kolem 50 %) či kovodělný průmysl (47 %). Vysoký byl nedostatek pracovní síly i v mnohých malých oborech s nízkou mzdovou úrovní – v kožedělném, textilním či oděvním průmyslu. Zatímco v průmyslu se problém s lidskými zdroji začal silně projevovat již během let 2016 a 2017, v ostatních odvětvích ekonomiky se objevil s jistým odstupem – ve stavebnictví trápí letos více než čtvrtinu podniků, ve službách šestinu.
Neuspokojenou poptávku po zaměstnancích potvrzují i údaje z úřadů práce. Počet volných pracovních míst se letos meziročně navýšil o více než 100 tis., a během dubna dokonce poprvé v historii ČR překonal počet registrovaných uchazečů o práci. Obdobně jako v loňském roce ale platilo, že zhruba tři čtvrtiny meziročního přírůstku tvořila místa s nízkými deklarovanými nároky na kvalifikaci (pomocné a nekvalifikované práce, obsluha strojů a zařízení). Zaměstnavatelé tak pravděpodobně stále častěji cílí na zahraniční pracovníky především z východoevropských států, neboť rezervoár disponibilní pracovní síly z tuzemska se výrazně ztenčil. Obecná míra nezaměstnanosti dosáhla (podle sezónně očištěných údajů) v letošním květnu 1,8 % u mužů a 2,9 % u žen. Meziročně ubylo rovněž ekonomicky neaktivních, kteří by chtěli pracovat.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty