Přejít k obsahu

Statistiku úmrtnosti tvoří dva pilíře

Terezie Štyglerová

20. 02. 2018

  • Události
  • Názory
Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.

Prvním pilířem jsou údaje ze statistických hlášení o úmrtí (Obyv 3–12). Za každého zemřelého vyplňují hlášení matriční úřady a zasílají ho kvůli statistice zemřelých ČSÚ. Podkladem je část listu o prohlídce zemřelého (LPZ) určená pro matriku.
Druhým pilířem jsou vybrané informace o zemřelé osobě, uvedené v části LPZ určené pro Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Kromě identifikace osoby jde především o příčiny smrti a místo úmrtí (doma, na ulici, v zařízení lékařské péče atd.).
Statistici oba soubory dat o příčinách smrti mezi sebou propojují. Řešeny jsou však i rozdíly v rozsahu souborů a charakteristikách daného zemřelého. Tím se kromě přidání informace o příčinách smrti zvyšuje také úplnost a přesnost obecné statistiky zemřelých. Kompletnost souboru zemřelých a kvalita sebraných údajů je pochopitelně podstatným faktorem výsledků jednoduchých i složitějších analýz úmrtnosti.
Údaje ze statistiky úmrtnosti podle příčin smrti jsou nesmírně důležité a žádané, a to i Evropskou komisí prostřednictvím nařízení. Avšak její metodika patří v oblasti demografické statistiky k těm nejsložitějším. Standardem je statistika založená na tzv. základní příčině smrti, kterou je onemocnění nebo zranění, jež iniciovalo řetězec chorobných stavů přímo vedoucích ke smrti, nebo okolnosti nehody či násilí, jež způsobily smrtelné poranění. Nicméně pro některé nemoci nebo zranění platí zvláštní pravidla. Výběr této příčiny smrti je mezinárodně standardizován – pravidly Světové zdravotnické organizace (WHO) uvedenými jako součást Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů. V praxi to znamená, že příčiny smrti uvedené v LPZ, jejichž typ a způsob uvádění se také řídí pravidly danými WHO, podléhají kontrole a případné revizi či zpřesnění. Nejde tedy o pouhé mechanické převzetí informace, kterou uvedl lékař.
V ČSÚ je výběr základní příčiny smrti již od roku 2011 automatizován. Jen u méně než 10 % úmrtí se výběr provádí manuálně, resp. některé příčiny musejí být ve spolupráci s ÚZIS ČR ověřeny. Kvalita výstupů velmi závisí na kvalitě vstupů od lékařů, z nichž někteří jsou uživateli právě těchto dat.