Výběr paliva ovlivňuje dostupnost zdrojů
23. 02. 2017
Statistiky Hospodářská odvětví Energetika
Ze šetření Energo 2015 vyplynulo, že domácnosti v rodinných domech teplo téměř nenakupují. Vyrábějí ho z obnovitelných zdrojů (53 %) a tuhých paliv (27 %). Nakupované teplo naopak využívají domácnosti v bytových domech (70 %).
Elektřina je ve všech domácnostech
Elektrickou energii využívá každá ze 4,3 mil. domácností. Přitom spotřebují jen čtvrtinu celkové spotřeby elektřiny v ČR, v roce 2015 to bylo 14 tis. GWh. Podíl 40,6 % spotřeby elektřiny je využit k osvětlení a k chodu domácích spotřebičů. S ohledem na cenu bylo na vytápění využito jen 14,3 % spotřebované elektřiny. Na ohřev vody připadalo 20,4 %, na vaření 16,5 %, na klimatizaci 0,4 % a na ostatní užití připadalo 7,8 % spotřeby. Z celkové spotřeby elektrické energie bylo 62,5 % využito v rodinných domech. Zatímco průměrná domácnost v rodinném domě spotřebovala za rok 4 815 kWh, v bytovém domě to byla necelá polovina spotřeby – 2 141 kWh. Tento fakt vysvětluje, proč mají kraje s vysokým podílem bytů v bytových domech nižší průměrnou spotřebu elektřiny na byt. Nejnižší má hl. m. Praha (2 463 kWh) a jen o málo vyšší mají kraje Ústecký a Karlovarský. Jednoznačně nejvyšší spotřebu má Královéhradecký kraj (4 441 kWh). Protože elektřinu používají všechny domácnosti, spotřeba krajů v absolutních číslech roste s počtem obyvatel.
Průměrná roční spotřeba elektřiny, zemního plynu a hnědého uhlí na jeden byt v roce 2015
Teplo nakupují dvě z pěti domácností
Nakupované teplo využívalo v roce 2015 celkem 1 744 tis. domácností (40,5 %), z nichž 99 % bylo v bytovém domě. Na vytápění připadalo 62 % a zbytek na ohřev vody. I této energie nejvíce spotřebují regiony s vyšším počtem bytů v bytových domech. Nejvyšší podíl na spotřebě má hl. m. Praha, nejmenší mají Kraj Vysočina a Pardubický kraj.
Zemní plyn je oblíbenější na Moravě a ve Slezsku
Zemní plyn odebírá bez ohledu na účel užití 62,9 % českých domácností. Více se využívá v bytových (66 % bytů) než v rodinných (59 % bytů) domech. V přepočtu na byt domácnosti v rodinných domech spotřebují 3,7násobek toho, co v bytových. Nejvíce se využívá na vytápění (63,5 % spotřeby). Na ohřev vody domácnosti využijí 24,4 % a na vaření 12,1 % spotřeby. Zatímco v bytových domech se na zemním plynu spíše vaří, v rodinných domech se využívá k vytápění. V Čechách je obliba zemního plynu výrazně nižší než na Moravě a ve Slezsku. V popředí žebříčku stojí Jihomoravský kraj, kde jej využívá 80 % domácností, a Moravskoslezský kraj (79 %). Na chvostu je Jihočeský kraj (38 % domácností). Nejvíce spotřebičů na zemní plyn mají domácnosti v krajích Moravskoslezském, v hl. m. Praze a v Jihomoravském.
Zdroje energie pro vytápění bytů v ČR v roce 2015* (v %)
Mezi tuhými palivy převládá hnědé uhlí
Spotřeba tuhých paliv dlouhodobě klesá. Z celkové české spotřeby využilo 544 tis. domácností jen desetinu (1,9 mil. tun). Na vytápění připadl podíl 96,6 %, zbytek na ohřev vody a vaření. Struktura spotřeby se napříč Českem liší podle polohy uhelných dolů. V domácnostech se spálilo 334 tis. tun černého uhlí a 30 tis. tun koksu. Černé uhlí a koks jsou paliva typická pro Moravskoslezský kraj. Na zdejší domácnosti připadalo přes třetinu spotřeby černého uhlí a více než polovina spotřeby koksu. Důvodem je nejen místní těžba uhlí a výroba koksu, ale i dostupnost levného uhlí z Polska. Ve zbylých krajích je význam černouhelných paliv malý. Ze spotřeby hnědého uhlí (1,4 mil. tun) se 28,4 % spálilo ve Středočeském kraji. Topilo jím 20 % středočeských bytů. V Ústeckém kraji, kde se uhlí těží, mají domácnosti nejvyšší spotřebu v přepočtu na byt (5 tun). Na Moravě a ve Slezsku používala hnědé uhlí jen každá třicátá domácnost. Karlovarský kraj je výjimečný spotřebou hnědouhelných briket. Z celkové spotřeby (114 tis. tun) se zde spálilo téměř 20 tis. tun. Až do roku 2010 se v kraji vyráběly, ale nyní jsou veškeré brikety pro český trh dováženy z Německa.
Kapalná paliva mají pro chod bytů okrajový význam, používalo je 11,3 % rodinných a 1,6 % bytových domů. Po poklesu využívání nafty k vytápění se spotřebou kapalných paliv v domácnostech rozumí především spotřeba propan-butanu (LPG). Ten byl dříve používán zejména na vaření. V současnosti se stále více využívá i pro vytápění. Ze spotřeby kapalných paliv tak připadalo 69,1 % na vytápění a 29,7 % na vaření. Zbytek byl spotřebován na ohřev vody. Zatímco v hl. m. Praze nebyla kapalná paliva téměř využívána, v Karlovarském kraji je používalo přes 12 % domácností.
Více se dočtete zde: Průmysl, energetika