Přejít k obsahu

Počet exekucí na starobní důchody se od roku 2004 ztrojnásobil

redakce

23. 01. 2017

  • Statistiky
  • Společnost
  • Sociální zabezpečení
  • Důchody
Zadlužení se nevyhýbá ani českým seniorům. Ve fázi, kdy již nejsou schopni hradit své závazky, nastupuje exekuce na starobní důchod. Jejich podíl je nejvyšší v krajích Ústeckém a Moravskoslezském.

Z dat České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že zatímco v prosinci roku 2004 bylo v ČR evidováno necelých 24 tis. osob, které měly uvalenu exekuční srážku na důchod (starobní, pozůstalostní nebo invalidní), v prosinci roku 2015 to již bylo téměř 80 tis. a jejich počet dále roste. Oproti stavu v roce 2004 se tedy jednalo o více než trojnásobný nárůst.

Exekuci má více důchodkyň

V lednu 2016 bylo uvaleno podle ČSSZ necelých 52 tis. exekucí na starobní důchod, přičemž mírně převládaly ženy (27,6 tis.) oproti mužům (24,3 tis.). Pokud se však zaměříme na podíl jednotlivých pohlaví k celkovému počtu žen/mužů pobírajících starobní důchod, zjistíme, že exekucí jsou více zatíženi muži. Podíl mužů, kteří mají v České republice starobní důchod zatížený exekucí, tvoří 2,7 %, u žen je tento podíl nižší, jen 1,9 %.

Vývoj počtu osob pobírajících jednotlivé typy důchodů a počtu osob s exekuční srážkou na důchod v ČR v období 2004–2015

Vývoj počtu osob pobírajících jednotlivé typy důchodů a počtu osob s exekuční srážkou na důchod v ČR v období 2004–2015
Zdroj: ČSSZ, vlastní výpočty

Které kraje jsou nejvíce ohroženy exekucemi na důchod

Bylo možné namítnout, že vyšší počty osob s exekucí jsou přirozené v krajích, kde jsou také vyšší počty osob pobírajících důchod. Pokud se zaměříme na muže s exekucí na starobní důchod, měl by být jejich podíl 2,7 % ze všech mužů, kterým je vyplácen starobní důchod v České republice. U žen je tento celorepublikový podíl o necelý jeden procentní bod nižší a dosahuje hodnoty 1,9 % z žen pobírajících starobní důchod. Díky těmto hodnotám je možné jednoduché srovnání krajů. To ukáže, zda je zde počet osob s exekucí na starobní důchod opravdu vyšší než v ostatních krajích, anebo zda jde o vliv většího počtu osob pobírajících starobní důchod.
Kraje Ústecký a Moravskoslezský mají vyšší podíl mužů i žen s exekucí, než je celorepublikový průměr. Naopak kraje Středočeský, Jihomoravský a Hlavní město Praha nepřevyšují tento průměr. Vyšší zastoupení mužů a žen s exekucí na důchod je zde způsobeno obecně vyšším počtem osob pobírajících důchod. Dalšími kraji, kde je vyšší podíl mužů i žen s exekucí na starobní důchod, jsou Liberecký a Karlovarský, byť se v absolutních počtech jedná o kraje s nízkými počty osob s exekucí na důchod.

Počty důchodců (mužů) s exekuční srážkou v členění podle kraje a typu důchodu, leden 2016 (v tis.)

Počty důchodců (mužů) s exekuční srážkou v členění podle kraje a typu důchodu, leden 2016 (v tis.)
Zdroj: ČSSZ

Jaká je průměrná výše exekuční srážky

Průměrná výše starobního důchodu s exekuční srážkou za celou Českou republiku činí 10 891 Kč. Průměrná výše exekuční srážky tvoří od 16 do 23 % starobního důchodu zatíženého touto srážkou v závislosti na pohlaví a kraji, který zvolíme.
Osoby, které mají na starobní důchod uvalenu exekuční srážku, se od zbylé populace více či méně odlišují v mnoha charakteristikách. I v případě průměrného věku jsou patrné rozdíly. Průměrný věk osob, které v České republice pobíraly v lednu 2016 starobní důchod, činil 71,6 let u mužů a 71,2 let u žen. Průměrný věk osob, které měly uvalenu exekuční srážku na starobní důchod, dosahoval u mužů 67,2 let a u žen 66,4 let. Ze zkoumaných hodnot jasně vyplývá rozdíl ve věku osob, kterým je vyplácen starobní důchod, a těch, které mají na tento důchod uvalenu exekuční srážku. Pohybuje se od 3,4 do 5,7 let v závislosti na pohlaví a kraji.

Počty důchodkyň (žen) s exekuční srážkou v členění podle kraje a druhu důchodu, leden 2016 (v tis.)

Počty důchodkyň (žen) s exekuční srážkou v členění podle kraje a druhu důchodu, leden 2016 (v tis.)
Zdroj: ČSSZ

Proč se senioři zadlužují

Jedním z důvodů zadlužení seniorů může být snaha pomoci druhým, nejčastěji dětem nebo vnoučatům. Senioři ovšem nedokážou odhadnout, jaká bude konečná výše závazku a zda jsou schopni pokrýt své životní potřeby. Dalším způsobem vzniku dluhu mohou být nechvalně proslulé předváděcí akce zaměřené na prodej zboží, jehož cena mnohdy převyšuje finanční možnosti osob pobírajících starobní důchod. I zde hraje často svou roli snaha seniorů o koupi „kvalitního“ a „zdraví prospěšného“ zboží pro jejich děti či vnoučata. V obou těchto případech se může projevovat snížená schopnost orientace seniorů v nabídce finančních služeb a podcenění rizika. Jiným důvodem, který nebývá tak často zmiňován, je fakt, že senioři si dluh přinesou již ze svého ekonomicky aktivního života. Tudíž se jedná o dluh, který pouze pokračuje i v době pobírání starobního důchodu. Takový dluh vznikl například v důsledku provozování živnosti, (ne)placení daní, odvodů, poplatků či výživného.

Metodická poznámka autorky

Pro účely tohoto článku jsem využila dostupné údaje o počtech osob pobírajících starobní, invalidní nebo pozůstalostní důchod a počtu osob s exekucí na důchod v letech 2004 až 2015 v hrubém členění, tj. bez dalšího dělení podle věku, pohlaví atp. Jelikož se v roce 2010 změnila legislativa, došlo k novele zákona o důchodovém pojištění, takže osoby pobírající invalidní důchod dovršením věku 65 let začaly přecházet do skupiny osob pobírajících důchod starobní, projevilo se to i ve statistice.
Údaje za osoby s exekucí na důchod jsou v podrobnějším členění dostupné pouze od ledna 2016, takže není možné časové srovnání. Zdrojem statistik byla do roku 2015 pouze evidence důchodů. Od roku 2016 je to již evidence důchodů včetně vyplácených účetních zániků. Informace o souběhu více exekučních příkazů u jedné osoby nebo to, jak dlouho je již exekuce vymáhána, nebylo možné z databáze ČSSZ zjistit.

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností