Plzeň vloni zaznamenala rekordní návštěvnost

Plzeň je historicky vnímána spíše jako tradiční průmyslové město. Úspěchy dosažené zejména ve strojírenství a pivovarnictví nadlouho předurčily její budoucí směřování a rozvoj. Díky projektu EHMK – Plzeň 2015 však měla možnost ukázat i novou tvář moderního města atraktivního pro život a podnikání. Město kultury přilákalo do Plzně vůbec nejvíce návštěvníků v její novodobé historii.
Do hromadných ubytovacích zařízení na území města Plzně přijelo podle statistik ČSÚ v roce 2015 více než 260 tis. hostů, kteří zde strávili téměř 493 tis. nocí. Meziroční růst návštěvnosti činil 16,2 % ve srovnání s rokem 2014. Přestože turismu se v České republice vloni nebývale dařilo, tak vysoké dynamiky v příjezdech ubytovaných nedosáhla žádná jiná krajská metropole. Podíl zahraničních hostů převýšil 60 %, naopak téměř dva návštěvníci z pěti pocházeli z České republiky.

Willkommen in Pilsen

Strukturu zahraničních návštěvníků v Plzni přitom ovlivňují hlavně geografická poloha, historické souvislosti a dopravní infrastruktura. Výsadní pozici v jejím cestovním ruchu má dlouhodobě Německo, což platí z hlediska příjezdů i přenocování hostů. V průběhu roku 2015 dosáhl podíl SRN na příjezdu hostů 43,4 %, což je nadprůměrná hodnota i v celorepublikovém srovnání (na úrovni ČR byl zjištěn podíl 20,3 %). Dominovali především návštěvníci ze spolkové země Bavorsko. Zároveň Němci tvořili více než čtvrtinu ze všech ubytovaných, pokud nerozlišujeme původ hosta, tj. při zahrnutí i domácích návštěvníků.

Na druhé místo se v roce 2015 zařadili hosté z Rakouska, kterých do hromadných ubytovacích zařízení přijelo více než 11 tis. (6,9 % ze všech nerezidentů). Zároveň u nich bylo zaznamenáno nejvýraznější tempo růstu, neboť se jednalo meziročně o více než dvojnásobný počet osob. Pozitivně lze vnímat také posun asijských zemí (Čína, Korejská republika, Tchaj-wan) na žebříčku zdrojových destinací vzhůru. Dramaticky naopak poklesl počet Rusů, kterých v roce 2015 přijelo do hotelů a penzionů ve městě 3,8 tis., což byla jen necelá třetina v meziročním srovnání.
Nejdelší doba pobytu byla zjištěna v případě Japonska (4,4 dne), Velké Británie (4,1 dne) a USA (3,8 dne). V roce 2015 v Plzni průměrně strávil jeden host ze zahraničí 2,9 dne a stejně dlouho se zdrželi v průměru i Češi.

Nejvíce lidí přijelo v srpnu

Přestože akce projektu Evropské hlavní město kultury byly pořádány v průběhu celého roku, hlavní turistická sezóna proběhla v Plzni přibližně od poloviny června do poloviny září 2015. Při pohledu na jednotlivé měsíce byl pro návštěvnost města nejvýznamnější srpen. Během tohoto měsíce se uskutečnilo 11,3 % z celoročního objemu přenocování. Nejméně přenocování bylo naopak hlášeno v únoru (5,1 %) a v lednu (5,2 %).
Specifické postavení v návštěvnosti má v Plzni dlouhodobě květen. Tradiční slavnosti spojené s památkou na osvobození města lákají každoročně tisíce nejen domácích, ale i zahraničních návštěvníků. Tento fakt byl výrazně potvrzen právě v roce 2015, kdy oslavy 70. výročí skončení války byly zřejmě klíčovou událostí, jež ovlivnila cestovní ruch v první polovině roku. Zatímco v roce 2012 bylo v květnu v hromadných formách ubytování realizováno necelých 35 tis. nocí, v roce 2015 to bylo již téměř 51 tis., tedy o 46 % více. Srovnatelnou dynamikou se mohl pyšnit už pouze měsíc prosinec.
Sezónnost je přesto v Plzni při srovnání s celým krajem méně výrazná – příčinou je převažující městský typ turistiky, který bývá v průběhu roku vyrovnanější. Časová distribuce během roku byla obecně variabilnější u zahraničních hostů než v případě domácích návštěvníků. Hosté z Německa nicméně dosahují jedné z nejnižších hodnot meziměsíční variability. Nejvíce Němců přijelo vloni v květnu (11,2 %), nejméně v lednu (4,7 %). U Rakušanů byl patrný dvojí vrchol návštěvnosti s maximy na jaře a na podzim.

Kapacity a jejich obsazenost

Podle registru ubytovacích zařízení ČSÚ nabízelo v Plzni své služby celkem 66 hromadných ubytovacích zařízení. Bylo zde evidováno 29 aktivních hotelů, 18 penzionů, tři kempy, ale také například sedm turistických ubytoven. Celková nabízená kapacita dosáhla 2,6 tis. pokojů s více než 5,5 tis. lůžky. Oproti roku 2014 to znamenalo mírné zvýšení. Hosté tak mohli vloni nově využít 120 nových pokojů a 144 lůžek. Plzeň nabízela čtvrtinu volných krajských kapacit v pokojích, v lůžkách byl tento podíl pětinový.
Obsazenost neboli využití těchto kapacit, byla i díky projektu EHMK vysoká. Pokoje v hotelích a penzionech byly využity ze 47,9 %, což znamenalo oproti předchozímu období zvýšení o 4,5 p. b. Rovněž obsazenost lůžek z 38,8 % byla o 7,1 p. b lepší než v roce 2014. Na krajské úrovni neměla Plzeň ve využití kapacit žádnou konkurenci. Ostatní města v regionu i samotný kraj jako celek, zdaleka nevyužívaly kapacity efektivněji. Dokonce ve srovnání krajských měst byla Plzeň na třetí příčce za suverénní Prahou a směle konkurovala hotelům a penzionům v Karlových Varech. Je zřejmé, že se projekt Evropského hlavního města kultury vydařil.

Více se dočtete zde: Cestovní ruch