Vývoj počtu cizinců v ČR

Členství České republiky v Evropské unii nepřineslo výhody volného pohybu pouze našim občanům. Také pro státní příslušníky ostatních členských zemí jsme se stali zemí, kde se těší lepšímu postavení oproti cizincům ze třetích zemí, tedy mimo Unii.
Podle údajů Ředitelství služby cizinecké policie k 31. 12. 2014 narostl počet cizinců (bez azylantů) v porovnání s rokem 2004 o 200 tis. na 449 367. Cizinci s pobytem nad 12 měsíců tak tvoří 4,2 % obyvatel České republiky.
Počty cizinců nejvíce rostly do roku 2008, kdy po krátkodobém poklesu stagnovaly a následně mírně rostly. Až v roce 2013 byl překonán stav roku 2009. V roce 2014 a z předběžných údajů roku 2015 je patrný rychlejší růst.
Co však každoročně roste, je počet osob s trvalým pobytem. Na konci roku 2014 tvořily 55,6 % cizinců, což je nárůst o 16 p. b. v porovnání s rokem 2004. Výraznější růst jejich podílů na celkovém počtu cizinců nastal až od roku 2010, do té doby se pohyboval okolo 40 %. Trvalý pobyt indikuje určitou stabilizaci populace cizinců a tendenci k jejich usazování v České republice. Zejména pro cizince ze zemí mimo Evropskou unii představuje určitou jistotu. Jejich pobyt není vázán na konkrétní účel, po jehož pominutí je jejich další legální setrvání na území ohroženo. Trvalý pobyt a s tím i veškerá sociální práva v míře jako občané České republiky je možné získat po pěti letech pobytu.)

Cizinci podle zemí původu

Pojďme se na cizince v ČR podívat právě z hlediska jejich zemí původu, nejprve podle rozdělení na EU a ostatní. Není to pouze administrativní či statistická kategorie, ale základní dělení na občany EU (+ EHP) a cizince ze třetích zemí rozděluje cizince na osoby s právem volného pohybu (a přeneseně i pobytu), které mají garantovaný rozsah práv srovnatelný s právem státních občanů České republiky a ty, kteří podléhají omezením vstupu (osoby ze zemí s vízovou povinností) a pobytu. I oni mají své výhody, směřuje k nim integrační politika, tedy vytvoření podmínek pro začleňování do majoritní společnosti, která je zároveň bude přijímat. Cílem je předcházet problémům v soužití a negativním sociálním jevům.
Od roku 2004 se počet cizinců v ČR ze zemí EU zvýšil 2,3krát na současných 184,5 tis., u cizinců ze třetích zemí 1,5krát na téměř 265 tis. Počty cizinců rostly do roku 2008, následně počty občanů ze zemí EU zaznamenaly dva roky trvající pokles, ale už v roce 2011 překonali stav roku 2008 a od té doby se jejich počty zvyšují. Cizinci ze třetích zemí dosáhli početního maxima v roce 2009 a od té doby se jejich počty každoročně snižují, ačkoliv v posledních letech jen nepatrně a v předběžných údajích za rok 2015 zaznamenáváme dokonce růst.

U žádného státního občanství ze členských zemí EU není v roce 2014 oproti roku 2004 nižší stav. Občanů Slovenska u nás s výjimkou let 2009 a 2010 každoročně přibývalo, od vstupu do EU se jejich počet zdvojnásobil a předběžné údaje za rok 2015 hlásí překročení hranice 100 tis. osob. Občané Polska, tradičně druzí nejčetnější ze zemí EU, na našem území dosáhli vrcholu právě v roce 2008, ale nevykazují žádné výraznější výkyvy. Zato počty Němců se mezi roky 2004 až 2008 ztrojnásobily. Od té doby jejich počty kolísavě rostly, až v roce 2014 poprvé Poláky předstihli. Několikanásobné zvýšení nastalo u osob z nových členských zemí z Bulharska (dvojnásobek oproti 2004) a u Rumunska dokonce trojnásobek. Úbytek při srovnání let 2014 a 2008 vedle Polska nastal pouze u Rakušanů.
U cizinců ze třetích zemí v posledních pěti letech dochází k poklesu, nicméně jen u některých státních příslušností. V absolutních číslech se nejvíce snížil počet osob z Ukrajiny, bezmála o 28 tis., což oproti roku 2009 představuje pokles o pětinu. Dalšími zeměmi, u kterých došlo k významnějšímu relativnímu úbytku, jsou Moldavsko (o polovinu) a Mongolsko (o více než třetinu, ale jednalo se o především jednorázové snížení stavů během roku 2009). Ubývá rovněž státních příslušníků Vietnamu, kteří jsou druhou největší skupinou cizinců ze třetích zemí, ale pouze v řádech jednotek procentních bodů. Z některých zemí mimo EU naopak cizinců přibývá, z početnějších se to týká zejména Rusů, kterých tu v roce 2008 bylo o pětinu méně než současných 35 tis.

Ekonomická aktivita cizinců

Pracovní příležitosti a podnikání byly a jsou hlavním faktorem přitahujícím cizince do České republiky. Celkem 344,6 tis. cizinců bylo na konci roku 2014 evidováno v souvislosti s ekonomickými aktivitami, z toho 261 tis. jako zaměstnanci v evidenci Úřadů práce (jedná se o kvalifikovaný odhad Ministerstva práce a sociálních věcí). Podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu má 83,5 tis. cizinců živnostenské oprávnění.
Zaměstnanci ze zemí EU evidovaní na úřadech práce vykazovali mezi roky 2004 a 2007 nárůst ze 75 tis. na 144 tis., v 2011 jich bylo evidováno také 144 tis. a kvalifikovaný odhad za rok 2014 udává 196 tis.
Cizinců ze třetích zemí v postavení zaměstnanců evidovaly úřady práce 33 tis. v 2004, vrchol byl zaznamenán v roce 2008 (143,6 tis.), následoval výrazný pokles až na 63,5 tis. v 2011, odhad 64,5 tis. za rok 2014 potvrzuje stagnaci. Největší pokles mezi roky 2008 až 2011 je v absolutních číslech u pracovníků z Ukrajiny (o 45,8 tis.), dále státních příslušníků Vietnamu, Mongolska a Moldavska. Patrná je souvislost s údaji o pobytech cizinců, kde také u uvedených zemí klesají počty osob v České republice.
Z dostupného srovnání podle klasifikace zaměstnání je patrné, že rostoucí počty pracovníků z EU si zachovávají za sledované období obdobné rozdělení mezi kvalifikované, polo-kvalifikované a nekvalifikované práce. U cizinců ze třetích zemí je evidentní, že pokles vydaných pracovních povolení zasáhl především méně kvalifikované profese, kde je nahradili cizinci ze zemí EU, kteří pracovní povolení k zajištění pobytu nepotřebují.

Podnikající cizinci

Živnostenská oprávnění byla tradičně doménou cizinců ze třetích zemí. Podnikajících cizinců přibývalo do roku 2011: od 65,2 tis. v roce 2004, přes 77,2 tis. v roce 2008, po vrchol 93,1 tis., od té doby dochází k meziročním poklesům na současných 83,6 tis. živnostníků (2014).
U euroobčanů sledujeme v zásadě každoroční zvýšení evidovaných, kteří v současnosti tvoří 31 % cizinců s platným živnostenským oprávněním. U osob ze třetích zemí výraznější nárůst nastal v letech 2008 a 2009, který částečně kompenzoval snížení počtu cizinců v zaměstnaneckém poměru, ale od roku 2011 jich každoročně ubývá.

Více se dočtete zde: Obyvatelstvo