Přejít k obsahu

Zapomeňte na CD, vsaďte na „streaming“

Milan Dedera

03. 12. 2015

  • Statistiky
  • Společnost
  • Kultura, média, sport
  • Média, kina, knihovny
Díky internetu prošel audiovizuální a mediální sektor na přelomu tisíciletí velkými změnami. Služby umožňující volné sdílení souborů připravily o miliardové tržby hlavně velké společnosti.

Hudební průmysl se z internetového pirátství dlouho vzpamatovával. Pokles příjmů z prodeje hudebních nahrávek se podle každoročně zveřejňovaných údajů Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) zastavil až v posledních letech, a to díky rozvoji nových digitálních služeb. V roce 2014 se celosvětové příjmy z digitálních a fyzických nosičů poprvé vyrovnaly.

Prodeje z fyzických nosičů klesají

Zahraniční trendy, např. hudební katalogy Spotify a iTunes, se v Česku objevují s mírným zpožděním, což je dáno pozdějším vstupem globálních poskytovatelů digitálních služeb na český trh.
Přestože příjmy z prodeje fyzických nosičů každoročně klesají, v podílu na celkových příjmech v ČR stále dominují, v roce 2014 to bylo 45 %. Další příjmy (30 %) plynuly českým nahrávacím společnostem z provozovacích práv a licencí.
Významně rostou příjmy z digitálních služeb, které v současnosti tvoří asi čtvrtinu z celkových tržeb. Nejoblíbenější je tzv. streaming (pozn. red.: technologie kontinuálního přenosu audiovizuálního materiálu mezi zdrojem a koncovým uživatelem). Podle celosvětových trendů se dá předpokládat, že streaming bude pro nahrávací společnosti v budoucnu stále větším zdrojem příjmů a bude nahrazovat CD nosiče.

Podíl digitálních a fyzických příjmů v roce 2014 (v %)

Podíl digitálních a fyzických příjmů v roce 2014 (v %)
Zdroj: ČNS IFPI

Zánik tisku zatím nehrozí

Elektronické knihy zatím neohrozily trh s tištěnými knihami. Podle PwC tvořily tištěné tituly v roce 2014 zhruba 85 % celosvětových prodejů. Čeští vydavatelé patří v mezinárodním srovnání k nejaktivnějším z hlediska počtu vydaných titulů na jednoho obyvatele.
Podle zjištění Svazu českých knihkupců a nakladatelů slouží internet hlavně k nákupu tištěných knih přes on-line obchody. Legální stahování
e-knih už tak časté není. V roce 2014 se e-knihy podílely na celkových maloobchodních tržbách necelými dvěma procenty. Prodej knih přes internet tvořil zhruba 13 až 16 % tržeb.
Již několik let se počet tištěných periodik, tj. časopisů a novin, pohybuje nad hranicí pěti tisíc titulů ročně. Přitom uživatelé stále častěji hledají informace na internetu.
Podle šetření Využívání informačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci Českého statistického úřadu četlo v roce 2014 on-line zprávy či periodika více než 85 % uživatelů internetu starších 16 let.
Ze studie Unie vydavatelů Media projekt vyplývá, že zájem čtenářů se více týká zpravodajských serverů než placených elektronických verzí časopisů či novin.
V roce 2013 četlo elektronický časopis 6 % internetové populace. Placenou verzi novin si stáhlo pouhé jedno procento. Zpravodajské servery tak slouží pro většinu čtenářů spíše jako komplementární zdroj informací k tištěným periodikům.
Většina internetových uživatelů čte jak zprávy na internetu, tak noviny či časopisy v tištěné formě. Celkem 85 % internetové populace četlo v roce 2013 některý z tištěných periodických titulů. O přechodu na elektronickou verzi periodik pak v horizontu jednoho roku s jistotou uvažovala pouze tři procenta uživatelů internetu. Za hlavní překážku se považují: cena, pohodlnost či zvyk číst tištěnou verzi periodik.

Katalogová nabídka televize a rozhlasu

Zaběhlý způsob sledování televize mohou v budoucnu nahradit tzv. audiovizuální a mediální služby na vyžádání. Uživatel si bude moci vybrat z nabízených katalogů podle svých vlastních preferencí seriály, filmy a zpravodajské pořady.
Podle údajů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání počet poskytovatelů těchto služeb každoročně stoupá. V roce 2014 jich už bylo 109. Audiovizuální a mediální služby na vyžádání poskytují buď samotní provozovatelé televizního a rozhlasového vysílání (např. iVysílání České televize), anebo tvůrci audiovizuálních katalogů (např. Stream.cz). Podle údajů projektu Net­Monitor navštívilo v roce 2014 stránky s audiovizuálními katalogy více než 50 % internetové populace.

Podíl čtenářů on-line zpráv a periodik v internetové populaci starší 16 let (v %)

Podíl čtenářů on-line zpráv a periodik v internetové populaci starší 16 let (v %)
Zdroj: VŠIT, ČSÚ

Televizní vysílání v reálném čase stále sílí

I přes rozšiřující se počet katalogů hraje televizní vysílání v reálném čase mezi uživateli audiovizuálních služeb stále zásadní roli. Z výsledků studie Audiovizuální trh v ČR, kterou zastřešuje Asociace producentů v audiovizi (APA), vyplývá, že televizní vysílání sledovalo několikrát týdně 94 % diváků, kteří běžně platí i za jiný audiovizuální obsah.
Také rozhlasovému vysílání konkurují hudební katalogy typu Spotify. Kromě toho vznikají nová internetová rádia, která nabízejí nepřetržitý proud hudby bez mluveného slova. Pozice rozhlasového vysílání v reálném čase však zatím není těmito digitálními službami ohrožena. Výzkum Radioprojekt společností MEDIAN a STEM/MARK ukázal, že poslechovost rozhlasových programů v posledních letech v české populaci neklesla. Denně poslouchá rádio asi 65 % osob ve věku 12 až 79 let. Výkyvy existují pouze mezi jednotlivými rozhlasovými stanicemi. Poslechovost poklesla mezi lety 2012 a 2014 soukromým celoplošným programům – Evropě 2, Frekvenci 1 a Rádiu Impuls. Naopak stoupla veřejnoprávnímu programu Českého rozhlasu Radiožurnálu.
Podrobnější údaje o Audiovizuálním a mediálním sektoru nabízí nově vydaná publikace ČSÚ Kulturní průmysly v ČR, kterou najdete ZDE.

Vývoj počtu provozovatelů televizního vysílání a poskytovatelů aud. mediálních služeb na vyžádání *}

Vývoj počtu provozovatelů televizního vysílání a poskytovatelů aud. mediálních služeb na vyžádání
Zdroj: RRTV

Více se dočtete zde: Kultura , Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností