Jak měříme výkon české ekonomiky?

Nejprve se zamysleme nad tím, jakým způsobem jsou uživatelům předávány informace o tuzemské ekonomice a jak je to s jejich kvalitou.

Údaje o HDP třikrát za čtvrtletí

Český statistický úřad každé čtvrtletí publikuje údaje o hrubém domácím produktu třikrát. Nejprve uživatelům nabízí předběžný (flash) odhad v termínu 45 dní po skončení období, poté standardní odhad v termínu 60 dní po skončení období a nakonec po 90 dnech upřesněný odhad doplněný sektorovými účty. Tyto čtvrtletní odhady slouží k indikaci tempa růstu a k identifikaci hlavních růstových determinant. Nakonec jsou poslední dostupné odhady růstu ekonomiky upřesněny na základě sestavení ročních národních účtů. Čtvrtletní odhady hrubého domácího produktu jsou tedy sestavovány dříve, než mají firmy hotové účetní závěrky. Proto ČSÚ vychází z celé řady odhadů. Nelze je tedy přeceňovat, ale zároveň ani podceňovat. Na základě čtvrtletních údajů nelze zcela striktně interpretovat každou desetinku růstu nebo poklesu, ale lze velmi dobře poznat tempo, trend i faktory, které růst či pokles způsobily. Je také nutné poznamenat, že ČSÚ vždy striktně měří jen to, co již nastalo, a nedělá predikce vývoje ekonomiky v budoucím období.

Nabídková strana ekonomiky

Růst ekonomiky České republiky je nyní nejsilnější za posledních sedm let. Na straně nabídky, tedy ekonomických subjektů, které vytvářejí produkty (zboží a služby), se zřetelně projevuje nárůst hrubé přidané hodnoty prakticky ve všech odvětvích. Dominantní postavení v růstu má u nás zpracovatelský průmysl, jehož vývoj pak kopírují doprovodné služby. Ve 2. čtvrtletí letošního roku zpracovatelský průmysl meziročně vzrostl o 7 %, v 1. čtvrtletí o 5,8 %. Tempo růstu služeb se pohybovalo mezi 1,4 až 5,9 %. Oživení je zřetelné i ve stavebnictví, které ve 2. čtvrtletí vzrostlo o 3,1 %, v 1. čtvrtletí o 0,6 %. Celkově ve 2. čtvrtletí vzrostla hrubá přidaná hodnota o 3,8 %, v 1. čtvrtletí o 3,4 %.
Informace o čtvrtletní hrubé přidané hodnotě v pojetí národních účtů lze konfrontovat i s měsíční statistikou, kterou ČSÚ publikuje. Vezmeme-li index průmyslové produkce zpracovatelského průmyslu, průměrné meziroční tempo růstu ve 2. čtvrtletí dosáhlo 6,7 %, 5,8 % v 1. čtvrtletí.
Nabídkovou stranu ekonomiky lze ilustrovat i pomocí rostoucí zaměstnanosti. Ve srovnání s 2. čtvrtletím 2014 vzrostl počet zaměstnaných osob o 1,4 %. Vývoj vybraných odvětví (průmysl, stavebnictví, obchod, ICT a ostatní služby) ilustruje graf.

Faktory růstu poptávkové strany

Faktory poptávky jsou ve 2. čtvrtletí také rovnoměrně rozloženy. Současný růst ekonomiky táhnou rostoucí spotřební i investiční výdaje. Spotřeba domácností rostla ve 2. a 1. čtvrtletí o 3,1 %, resp. o 2,8 %. Zvýšily se výdaje na zboží i služby. Podle dostupných údajů je obtížné přesně určit, jak které výdajové skupiny rostly. Lze ale identifikovat nárůst výdajů na předměty dlouhodobé spotřeby, kam patří nákupy automobilů, bytového vybavení apod.
Tvorba hrubého fixního kapitálu rostla ve 2. a 1. čtvrtletí o 7,3 %, resp. o 3 %. Nejvíce rostly investice do budov a staveb, kde se velmi silně projevovaly především investice do infrastruktury. To souvisí i se silnějším čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Rostou však i investice do dopravních prostředků i ostatních strojů a zařízení. Vývoz, který byl v minulosti hlavním faktorem růstu ekonomiky, sice stále k růstu přispívá, ale již není dominantní.
Tempo růstu hrubého domácího produktu lze rozložit na příspěvky jednotlivých poptávkových faktorů. Ty zjednodušeně řečeno udávají, jak se v růstu či poklesu odrazila změna faktorů poptávky. Aby bylo možné identifikovat skutečný dopad na českou ekonomiku, vyloučíme z nich dovoz. Nákupy automobilů domácnostmi například vedou k růstu ekonomiky pouze tehdy, pokud jsou tuzemského původu. V meziročním nárůstu hrubého domácího produktu ve 2. čtvrtletí ve výši 4,6 % lze identifikovat příspěvek spotřeby domácností ve výši 1,0 p. b. a příspěvek fixního kapitálu ve výši 1,4 p. b. 1,3 p. b. přinesl čistý vývoz.

Česká ekonomika dnes stojí na pevných základech

Růst průmyslové produkce je doprovázen růstem služeb a poptávka je rovnoměrně rozložena mezi všechny své složky. Zaměstnanost v národním hospodářství roste a mzdové nároky byly ve 2. i 1. čtvrtletí spíše umírněné, meziročně průměrná mzda vzrostla o 3,4 %, resp. o 2,3 %.
Opatrný optimismus převládá i při pohledu na krátkodobé statistiky, kde nejde jen o index průmyslové produkce, ale i stavebnictví, služby a obchod. Poslední výsledky z konjunkturálního průzkumu ze září ukazují také stabilní popřípadě mírně rostoucí důvěru podnikatelů. I v případě našich domácností je důvěra ve vývoj ekonomiky na velmi slušné úrovni. Vezmeme-li v úvahu, že čeští spotřebitelé jsou v Evropě všeobecně považovaní za opatrné, důvody k optimismu přetrvávají.
Naše ekonomika je velmi silně svázána se svými evropskými sousedy, a tak její další budoucnost bude závislá především na vývoji v Německu. Zatím se do odhadů podnikatelů i spotřebitelů nepromítly případné mediální diskuze spojené s významným německým koncernem Volkswagen. Vývoj v Německu a vývoj mezinárodní politické situace na Ukrajině a v Íránu jsou další faktory, které pravděpodobně budou hrát významnou roli ve vývoji naší ekonomiky v blízké budoucnosti. Predikce dalšího vývoje však není úkolem ČSÚ, ale jiných institucí, např. Ministerstva financí ČR nebo České národní banky, a soukromých společností.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty