Přejít k obsahu

Nárůst výdajů na zdravotní péči si dal „pohov“

Vladimíra Kalnická

15. 06. 2015

  • Statistiky
  • Společnost
  • Zdraví
  • Výdaje na zdravotní péči
Výdaje českých domácností na zdravotní péči se od roku 2008 pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2013 dosáhly 42 246 mil. Kč. Stoupající trend z roku 2012, kdy bylo dosaženo jejich maxima, se tak nepotvrdil.

V roce 2005 se v České republice vydalo na zdravotní péči 219 mld. Kč, domácnosti z toho zaplatily 23 mld. Kč. O osm let později, v roce 2013, se výdaje pohybovaly již na hranici 292 mld. Kč. Z rodinných rozpočtů „padlo“ na zdraví více než 42 mld., což bylo o 83 % více než v roce 2005. Přitom u zdravotních pojišťoven byl nárůst nižší, jen o 31 %. Výdaje domácností na zdravotní péči se tedy zvyšovaly průměrným ročním tempem růstu o 7,83 %.

Méně na lůžkovou péči i léky

Zatímco v roce 2012 byl zaznamenán více než třetinový meziroční nárůst výdajů domácností na lůžkovou péči (léčebnou i rehabilitační), v roce 2013 se vzestupná tendence již neopakovala. Oproti předchozímu roku naopak tyto výdaje klesly, a to o 20 % Přispěla k tomu i vyhláška (č. 267/2012 Sb.), která začala platit v říjnu 2012. Díky ní došlo k redukci seznamu diagnóz vhodných k lázeňské péči. Zkrátila se i délka léčebného pobytu nejen u komplexní, ale i u příspěvkové lázeňské rehabilitační péče. V rámci příspěvkového lázeňského pobytu hradí zdravotní pojišťovny pacientovi pouze standardní léčení. Ostatní výdaje, především ubytování a stravu, si musí už platit sám. Vyhlášku nakonec zrušil, k 1. lednu 2015, Ústavní soud.

Výdaje na zdravotní péči 2005–2013 (v mil. Kč)

Výdaje na zdravotní péči 2005–2013 (v mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Největší část svých financí vydávají domácnosti na léky a prostředky zdravotnické techniky (PTZ) – 63 % výdajů domácností na zdravotnictví. V roce 2013 tvořily léky důležitou výdajovou položku z kategorie „léky a PZT“ –81 %. Zásah do rodinného rozpočtu představují i přímé platby za vybrané stomatologické výkony, péči, poplatky za lékařské prohlídky a různá potvrzení provedené v osobním zájmu pacienta. V neposlední řadě každoročně roste počet lidí, kteří si platí plastické operace z estetických důvodů.
Za léky a PZT utratili Češi v roce 2013 téměř 27 mld. Kč. V uplynulých letech docházelo k postupnému zvyšování výdajů na předepsané léky, které vyvrcholilo v roce 2008 (9 878 mil. Kč). O rok později byl zaznamenán jejich mírný pokles, který pokračoval i v roce 2010. Sestupný trend se v roce 2011 zastavil a od té doby se náklady domácností na léky na předpis pohybují nad hranicí 9,0 mld. Kč. Po výrazném nárůstu výdajů za volně prodejné léky mezi roky 2009 a 2010 (+25 %) docházelo každoročně k jejich pozvolnému zvyšování. V roce 2013 byl zaznamenán mírný pokles výdajů za léky bez receptu o 3 %. Absolutní hodnota 12 064 mil. Kč z roku 2012 – nejvyšší od roku 2000 – nebyla zatím překonána.

Výdaje domácností na léky 2005–2013 (v mil. Kč)

Výdaje domácností na léky 2005–2013 (v mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Za poplatky 5,5 mld. Kč

Počínaje lednem 2008 začali pacienti hradit zdravotnickým zařízením regulační poplatky. V průběhu pěti let postupně docházelo k různým úpravám a změnám. Regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství zůstal od roku 2008 nezměněn a jako jediný platí i v současné době.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR se zavedením regulačního poplatku 90 Kč v roce 2008 poklesly oproti roku 2007 počty ošetření na lékařské službě první pomoci (LSPP) pro dospělé o 41,1 %, pro děti a dorost o 25,0 % a stomatologické pohotovosti o 36,7 %, a tento stav byl zachován po celé sledované období 2007 až 2013. Výjimkou je LSPP stomatologická s nárůstem o 108,4 % počtu roku 2007.
Za regulační poplatky v roce 2013 vydaly domácnosti 5,49 mld. Kč, což je oproti roku 2012 nárůst o 3 procentní body. Ze čtyř základních druhů poplatků dosáhly nejvyšší částky, a to 2 058 mil. Kč (tj. 37,5 % z uhrazených poplatků) poplatky za recept (resp. 30 Kč se neplatí za položku, ale za celý recept). Následovaly poplatky za hospitalizaci (resp. 100 Kč za den pobytu v ústavní a lázeňské péči) ve výši 1 744 mil. Kč (31,8 %), za návštěvu u lékaře v úrovni 1 505 mil. Kč (27,4 %) a v neposlední řadě poplatky za pohotovostní službu ve výši 182 mil. Kč (3,3 %).

Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz v roce 2000 a 2013 (v mil. Kč)

Výdaje na zdravotní péči podle diagnóz v roce 2000 a 2013 (v mil. Kč)
Zdroj: ČSÚ

V roce 2013 se mírně snížily výdaje za hospitalizaci (–4 %), což může být do jisté míry ovlivněno nižším celkovým počtem ošetřovacích dnů v nemocnicích. Meziroční srovnání ukazuje více než desetiprocentní nárůst regulačního poplatku za recepty. Poplatky za návštěvu lékaře se zvýšily o 7 %. Poplatky za využití pohotovostních služeb a návštěvu lékaře zůstaly v roce 2013 zhruba na stejné úrovni jako v roce předchozím.
Nejvíce peněz za regulační poplatky obecně vydali muži ve věkové skupině 65–69 let (více než 294 mil. Kč) a ženy ve věkové skupině 70–74 let (295 mil. Kč). V průměru pouze 32 mil. Kč zaplatili rodiče za chlapce a dívky ve věku
10–14 let, což je nejméně ze všech věkových skupin.

Výdaje na regulační poplatky (v tis. Kč)

Výdaje na regulační poplatky (v tis. Kč)
Zdroj: ČSÚ

Na která léčení jde nejvíce peněz

V roce 2000 vykázaly zdravotní pojišťovny největší objem výdajů na léčení nemocí trávicí soustavy. Jednalo se však o mimořádný výkyv, v následujících letech bylo nejvíce finančních prostředků vynaloženo na léčbu nemocí oběhové soustavy a novotvarů. V roce 2013 se výdaje na léčbu onemocnění srdce a cév v porovnání s rokem 2012 stabilizovaly na úrovni 21,6 mld. Kč. Náklady na léčbu onkologických onemocnění se v meziročním srovnání zvýšily téměř o pětinu, z 16,7 na 19,1 mld. Kč. Uvedené skupiny onemocnění patří dlouhodobě v Česku k nejčastějším příčinám úmrtí. U nemocí oběhové soustavy se jedná o chronickou ischemickou chorobu srdce, akutní infarkt myokardu, cévní mozkovou příhodu a aterosklerózu, a to u obou pohlaví. Muži nejčastěji umírají na zhoubný novotvar průdušek, bronchu a plic. Rakovina tlustého střeva a prostaty jsou u mužů rovněž velice časté. U žen byla nejčastější úmrtí na zhoubný novotvar prsu, dále průdušek, bronchu a plic a tlustého střeva.
Více podrobnějších informací najdete na ZDE.

Více se dočtete zde: Zdravotnictví, pracovní neschopnost