Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

Struktura výdajů neslouží jen k ekonomické analýze chování vládního sektoru, ale i pro administrativní účely, kterými mohou být závazky vůči nadnárodním institucím. Za příklad vezměme stále silněji diskutované výdaje na národní obranu. Podle údajů za rok 2013 v Evropě dominují v objemu výdajů na národní obranu Estonsko a Francie (1,8 % HDP). Česká republika (s 0,8 % HDP) stojí pod evropským průměrem (1,1 % HDP). Naopak nejnižší výdaje vykazuje Lucembursko (0,4 % HDP) a Maďarsko (0,5 % HDP). Celkově tak výdaje na obranu představují velmi malý podíl na celkových výdajích vládních institucí.
Naopak celoevropsky nejvyšší podíl zaujímají výdaje na sociální ochranu, v průměru 17,1 % HDP. Čelné pozice obsazují zejména severské země, ale také Francie (24,5 % HDP) či Itálie (21 % HDP). České vládní instituce s 13,3 % HDP opět nedosahují ani evropského průměru.
Druhou nejvyšší položkou mezi výdaji evropských vlád jsou všeobecné veřejné služby, tj. činnosti úřadů (6,6 % HDP). Největší část HDP spolkne činnost úřadů v Maďarsku či na Kypru (oba přes 10 % HDP), nejméně ve Švýcarsku (3,9 % HDP). I v této skupině je Česká republika pod průměrem se svými 4,7 % HDP.
Ve kterých skupinách výdajů Česká republika ostatní země převyšuje? Jedná se zejména o tzv. ekonomické záležitosti, což jsou výdaje spojené zejména se strukturální politikou, podporou odvětví (dotace nebo půjčky) a s odvětvovou regulací (vydávání povolení apod.). V České republice je pro tyto účely vydáváno 6 % ročního HDP, přičemž celoevropský průměr činí 4,7 % HDP. Rekordmanem v této oblasti je Maďarsko (6,8 % HDP), naopak na druhé straně žebříčku stojí Kypr (2,9 % HDP).

Ve výdajích na zdravotnictví patříme v EU ke špičce

Druhou skupinou, v níž Česká republika výrazně převyšuje celoevropský průměr (6,1 % HDP), jsou výdaje na zdravotnictví. K evropskému průměru přidávají české vládní instituce navíc 1,3 procentního bodu, nicméně na Finsko (8,4 % HDP) či Nizozemsko (8,3 % HDP) ztrácejí minimálně další procentní bod. Relativně nejnižší vládní výdaje na zdravotnictví lze nalézt ve Švýcarsku (2,0 % HDP) a na Kypru (3,1 % HDP).
Z hlediska hospodářského růstu je vysoce sledován ukazatel výdajů na vzdělávání, které by mělo podle předpokladů generovat znatelné pozitivní růstové efekty.
Nejvyšší podíl na HDP lze v oblasti výdajů na vzdělávání nalézt v Portugalsku (6,8 % HDP), ve Švédsku (6,6 % HDP) či ve Finsku (6,5 % HDP). Jednoznačně nejnižší jsou tyto výdaje v Rumunsku (2,8 % HDP). Česká republika (5,2 % HDP) stojí opět mírně pod evropským průměrem (5,5 % HDP).
Výše uvedené srovnání bylo vytvořeno na úrovni nejvyšší agregace výdajů. ČSÚ publikuje dané údaje v časové řadě od roku 1995 a v detailním členění, které umožňuje například pohled na jednotlivá odvětví v třídě ekonomických záležitostí nebo na jednotlivé stupně vzdělávání v třídě výdajů na vzdělávání. Statistika výdajů vládních institucí podle účelů tak poskytuje zajímavý materiál např. pro zpracování analýzy rozsahu a efektivity vládních intervenčních politik.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty