Když čisté ruce nestačí

Podle odhadu Světové zdravotnické organizace jsou onemocnění způsobená konzumací závadné potravy či vody příčinou úmrtí 2,2 mil. osob ročně, většinou dětí. Nejčastěji se jedná o průjmová onemocnění, která způsobí dehydrataci organizmu. Další nemoci vedou k selhání ledvin či jater, jiné jsou příčinou poruch centrálního nervového systému, reaktivní artritidy a některé mohou způsobit i rakovinu. Příčinou těchto onemocnění však nemusí být jen různí parazité, viry či bakterie, nebezpečná jsou i různá chemická hnojiva či koncentrace těžkých kovů.

Odpovědnost na každém článku řetězce výroby

Potraviny mohou přijít do kontaktu s patogenem v jakékoli části výrobního procesu. Největší odpovědnost mají pochopitelně pěstitelé a chovatelé. Stejně tak důležité je i správné skladování potravin, manipulace při prodeji a důsledné dodržování hygieny při přípravě pokrmů i těsně před tím, než se jídlo naservíruje na talíř. Každý článek tohoto řetězce tak může přispět k tomu, že jídlo bude skutečně potěšením a nikoli zdrojem zdravotních problémů.
Špatná pověst potravin má i své ekonomické dopady. Turisté se některým oblastem vyhýbají mimo jiné ze strachu před nákazou z vody a potravin. Na druhou stranu, když už se do rizikových oblastí vydají, tak z obav o vlastní bezpečnost konzumují výhradně vodu balenou, čímž přispívají ke znečištění životního prostředí, neboť plastové lahve se znovu neplní a v mnohých méně rozvinutých oblastech světa se třídění odpadu nepraktikuje.

Častým zdrojem nákazy jsou vejce a drůbeží maso

Nemoci z jídla či vody se nevyhýbají ani obyvatelům vyspělých zemí. Zde bývají obvykle nejčastější příčinou nemocí, které mají původ v jídle, bakterie salmonely. Tyto bakterie se nejčastěji vyskytují ve vejcích a v drůbežím mase. V roce 2013 si v sousedním Německu nákaza touto bakterií vyžádala hospitalizaci 5,6 tis. osob. Díky stále se zlepšujícím kontrolám ze strany hygienických stanic se výskyt salmonely mezi lety 2000 a 2013 snížil o 56 %.
Méně známou bakterií, která když se usídlí v trávicím traktu člověka, má podobné následky jako salmonela, je kampylobakterie. Mezi lety 2000 a 2013 se počet hospitalizovaných v Německu zvýšil z 2,3 tis. na více než 11,3 tis. Příčinou dramatického nárůstu o téměř 400 % je pravděpodobně stále se zvyšující obliba drůbežího masa. Ta se od počátku tisíciletí zvýšila o 91 % a v roce 2013 dosáhla 1,5 mil. tun. Další příčinou rapidního nárůstu kampylobakteriozy je fakt, že lidské tělo těmto bakteriím vzdoruje hůř než bakterii salmonely. K nákaze stačí sníst či vypít jídlo, kde je jen pár stovek kampylobakterií, což pro bakterie salmonely neplatí. Ty lidem způsobují potíže, až když jich je několik milionů.
Stát se vegetariánem nebo dokonce veganem však není řešením. Zrovna tak se můžeme nakazit z rostlinných potravin. Například v roce 2011 způsobila naklíčená semena pískavice kontaminovaná bakterií E. coli smrt 53 lidem v osmi zemích, a to nejen v Evropě, ale i v USA. Pro německé zemědělce a zpracovatele to znamenalo ztrátu 1,3 mld. dolarů. Náklady na zdravotní péči byly vyčísleny celkem na 236 mil. dolarů.
Více ZDE.