Stavebnictví své dno stále ještě hledá

Stavebnictví je v poslední době považováno za nejslabší článek výkonu tuzemské ekonomiky. Dokazují to i čísla?

Z hlediska meziročních poklesů je pravda, že stavebnictví ze všech odvětví klesá nejvíc. Klesá nepřetržitě už čtvrtým rokem po sobě. Podíl stavebnictví na celkovém výkonu ekonomiky ale není zase tak velký – zhruba 6 až 7 procent. Ano, aktuálně je to asi nejslabší článek. Stavebnictví chybí jak poptávka soukromého sektoru, tak veřejné finance.

Kleslo už české stavebnictví na své dno?

Zatím to tak podle čísel nevypadá, spíše to své dno pořád ještě hledá. Svého vrcholu dosáhlo stavebnictví v letech 2007–2008, od té doby stavební produkce klesá. V jednotlivých segmentech můžeme však pozorovat odlišný vývoj. V pozemním stavitelství bylo dosaženo vrcholu v roce 2007, pak došlo k prudkému poklesu a nyní se začíná situace mírně stabilizovat. Staví se však o hodně méně jak bytových, tak i nebytových budov. Pokles u inženýrských staveb nastal až asi o dva roky později, tedy někdy v roce 2010. Předtím byl dostatek financí jak z fondů Evropské unie, tak ze státního rozpočtu. Proto i celkově stavebnictví v roce 2009, na rozdíl třeba od průmyslu, neklesalo tak moc. Následující poklesy byly mnohem výraznější, protože oba segmenty to táhly dolů, v posledních dvou letech pak zejména inženýrské stavitelství.

Základní data o bytové výstavbě jsou k dispozici už od roku 1946. Jaká je vlastně poptávka po výsledcích šetření ze stavebnictví?

ČSÚ je prakticky jediným místem, kde jsou data za stavebnictví komplexně k dispozici. Všechny výsledky jsou volně přístupné na webových stránkách ČSÚ. Jedním z výstupů, který pravidelně měsíc co měsíc zveřejňujeme, jsou Rychlé informace. Poptávka po datech určitě je. Mezi uživatele našich statistik patří Svaz podnikatelů ve stavebnictví, Česká národní banka, ministerstva, další státní úřady a vysoké školy. Výsledky též zasíláme do Eurostatu.
Český statistický úřad začal v posledním roce vydávat dlouhodobé časové řady jako komplexní publikace.

Nechystáte se na historickou ročenku stavebnictví?

Na to se zatím nechystáme. Ale zhruba v listopadu plánujeme vydat podrobnou analýzu o bytové výstavbě. Kromě textové části bude součástí sada tabulek, kartogramů a vybraných časových řad. Bude z ní možné třeba vyčíst jak se stavěly byty – kupříkladu v sedmdesátých letech se stavělo kolem 80 tisíc bytů. Z toho 60 tisíc bylo v bytových domech a 20 tisíc v rodinných domcích. Potom bytová výstavba postupně slábla. Další boom v novodobé historii nastal v letech 2007 a 2008, kdy bylo postaveno něco málo přes 40 tisíc bytů – tak půl na půl v bytových a rodinných domech. Dnes jsme zhruba na polovině toho, co se stavělo v těchto letech, tedy něco málo přes 20 tisíc bytů.

Je tuzemský trh s byty již nasycen?

To bych neřekl. Staví se méně, protože řada lidí aktuálně nemá na to, aby si pořídila nové vlastní bydlení, byť úvěry jsou nyní relativně levné. I banky mají přísnější kritéria při přidělování úvěrů. Developeři, na rozdíl od předchozích let, daleko důkladněji plánují své projekty, stavějí jen lukrativní projekty s ohledem na lokalitu, velikost bytů a jejich cenu.
Myslím, že poptávka po nových bytech bude do budoucnosti růst. Ve společnosti narůstá počet singles a rozvedených párů. Navíc bytový fond stárne a je otázkou, jak dlouhou životnost ještě mají paneláky postavené v šedesátých a sedmdesátých letech. Svoji roli sehraje i to, jak bude naloženo s byty v neobydlených domech, kterých je, podle posledního sčítání, skoro 400 tisíc. V polovině případů jde o byty v domech využívaných pro rekreaci.

Co budete prezentovat v rámci tiskové konference na Mezinárodním stavebním veletrhu v Brně ve středu 24. dubna?

Kromě aktuálních informací o vývoji stavebnictví za první dva měsíce letošního roku představíme údaje o bytové výstavbě za celý rok 2012. Nabídneme  také informace o počtu dokončených bytů, jejich struktuře, vybavení atp., včetně regionálního srovnání. K dispozici budou i informace o stavu bytového fondu podle údajů z posledního sčítání.

V ČSÚ pracujete již šestnáct let. Jak se za tu dobu mění metodika, sběr dat nebo zveřejňování výstupů?

V minulosti jsme měli k dispozici prakticky jen údaje ze statistických šetření. Museli jsme oslovovat daleko více firem než v současnosti. Postupem času docházelo k rozvoji matematicko-statistických metod. Zhruba posledních pět let ve větší míře využíváme administrativní zdroje dat. Díky tomu postupně snižujeme rozsahy výběrových souborů u jednotlivých šetření, tím i náklady a hlavně zatížení respondentů. V konečném důsledku tak klesá i administrativní zátěž podnikatelů. V této souvislosti bych rád zmínil, že statistika obecně, ve srovnání s jinými státními úřady, zatěžuje podnikatele relativně málo. Dříve byly výkazy rozesílány poštou a většina z nich chodila zpět na úřad v papírové podobě. Nyní se orientujeme na sběr údajů v elektronické podobě. Publikace v tištěné formě postupně nahradila webová prezentace.

Jak a čím konkrétně se toto „snižování administrativní zátěže“ dotýká vaší práce?

Od druhé poloviny loňského roku jedná úřad intenzivně s ministerstvy, která mají ve své gesci resortní statistická zjišťování. Cílem je společně dále optimalizovat výkon státní statistické služby jako celku. Náš odbor jedná především s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Aktuálně poslední opatření jsme provedli na úseku statistiky stavebnictví. Pro letošní rok jsme pak díky spuštění základních registrů mohli omezit počet sledovaných ukazatelů v dotazníku, kterým získáváme informace o dokončených budovách a bytech. Tyto údaje budeme přebírat z registru územní identifikace.

Ze kterých dalších zdrojů získáváte data pro šetření o stavebnictví?

Zdrojů je víc. Jedním ze zdrojů jsou informace z České správy sociálního zabezpečení, odkud získáváme například informace o vyměřovacích základech. Dalším ze zdrojů jsou informace z Ministerstva financí – přiznání k dani z příjmů právnických a fyzických osob, přiznání k dani z přidané hodnoty. Tyto informace využívají především produkční statistiky, a to nejen ve stavebnictví.

Jakou formu sběru dat preferujete?

Dnes v drtivé většině rozesíláme výkazy prostřednictvím datových schránek v PDF formátu. Při jejich sběru upřednostňujeme elektronickou formu. Ve výjimečných případech, zejména u malých firem a živnostníků, kteří nejsou schopni výkaz v elektronické podobě vyplnit, zatím připouštíme možnost odevzdat výkaz v papírové podobě. Do budoucnosti úřad plánuje možnost on-line vyplňování výkazů prostřednictvím webového rozhraní.

Kolika respondentů se vyplňování dotazníků pro statistiku stavebnictví vlastně týká?

Záleží na typu šetření. Třeba v případě měsíčního šetření ve stavebnictví je to přibližně 1 600 podniků. Když si vezmeme, že ve stavebnictví aktuálně řádově podniká 160 tisíc subjektů, „zatěžujeme“ výkazy pouhé 1 % z nich. Záleží i na velikosti firmy. Podniky, které mají nad 100 zaměstnanců, oslovujeme v podstatě vždy. U menších podniků a živnostníků provádíme výběr a tzv. koordinaci. Zjednodušeně řečeno, to znamená, že jestliže je firma vybraná do měsíčního šetření, není už vybírána do jiného (čtvrtletního, ročního), pokud k tomu není nějaký speciální důvod.

Ing. Radek Matějka

Vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, provozně ekonomickou fakultu, obor provoz a ekonomika se zaměřením na ekonomiku a statistiku. Při studiích začal pracovat v ČSÚ jako odborný pracovník v odboru statistiky průmyslu. Od roku 2000 působil ve funkci vedoucího oddělení statistiky obchodu, pohostinství a ubytování (v době povodní 2002 včetně statistiky dopravy). V roce 2006 se stal ředitelem odboru statistiky průmyslu, stavebnictví a energetiky.