Přejít k obsahu

Kvalita života v ČR

Drahomíra Dubská

02. 12. 2014

  • Statistiky
  • Lidé
  • Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností
Vybrané důležité ekonomicko-sociální parametry ukazují na dobrou kvalitu života v České republice. Průměr ale zůstává vždy jen průměrem.

Kvalita života a parametry, které ji mohou měřit, jsou často spjaty s ekonomikou, nikoli však výlučně. Její vnímání může navíc být individuálně velmi rozmanité. Výběr hodnot, které jsou lidmi nejvíce preferovány, jako jsou zdraví, práce, rodina, bydlení, vzdělání, bezpečnost, volný čas a jiné, však ukazují, že postavení České republiky je v evropském kontextu příznivé.

Příjmy rostly rychleji než ekonomika

Komplexní příjmy domácností v ČR, což jsou nejen mzdy a platy, ale i příjmy z podnikání, čisté příjmy z majetku a z přerozdělení (tj. v úhrnu jejich čistý disponibilní důchod) narostly v přepočtu na jednoho člena domácnosti za roky 2004–2012 o téměř třetinu (+32,1 %) na průměrných 193 tis. Kč. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl jen o 27,5 %. Kupní síla lidí tak stoupala rychleji než výkonnost ekonomiky. Zejména pro obyvatele Prahy, kde v roce 2012 činily příjmy jednoho člena domácnosti v průměru téměř čtvrt milionu korun, jde o značný potenciál materiální kvality života – příjem (čistý disponibilní důchod) Pražana převyšoval průměr České republiky o 29 %. Zároveň však také z tohoto pohledu Praha mírně ztratila, neboť ještě v roce 2004 bylo toto převýšení více než třetinové (činilo 34 %).

Regiony ČR – riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (NUTS2, v % populace)

Regiony ČR – riziko chudoby nebo sociálního vyloučení (NUTS2, v % populace)
Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší nárůst příjmů zaznamenaly spíše „chudší“ kraje ČR, měříme-li úroveň hrubým domácím produktem na obyvatele. Procentně nejvíc stouply za roky 2004–2012 komplexní příjmy na člena domácnosti v Moravskoslezském kraji (+37,6 %, tj. o 49 tis. na 178 tis. Kč), dále ve Zlínském kraji (+34,6 %, tj. o 47 tis. na 183 tis. Kč) a v kraji Olomouckém (o 33,1 %, tj. o 44 tis. na 178 tis. Kč). Přitom však v Karlovarském kraji, kde jsou disponibilní příjmy nejnižší (170 tis. Kč na člena domácnosti), došlo za roky 2004–2012 ke zlepšení o pouhých 35 tis. Kč (+25,9 %), což byl nejmenší přírůstek ze všech krajů ČR. Procentuální druhý nejnižší růst pak sice zaznamenala Praha (+27,1 %), ale vzhledem ke zmíněné velmi vysoké úrovni těchto příjmů představoval takový růst zvýšení příjmů na člena domácnosti o 53 tis. Kč, tj. nejvíce v ČR.
Pomalý vývoj ekonomiky způsobil, že přírůstky disponibilních příjmů domácností byly od roku 2009 vesměs nízké – v Královéhradeckém a Karlovarském kraji byly v roce 2012 dokonce nižší než v roce 2009 (shodně o 1,6 %), v Jihočeském kraji o 0,8 %. Prakticky stejné zůstaly v kraji Ústeckém, Pardubickém a v Kraji Vysočina. Nejvíce stouply příjmy v Plzeňském kraji (o 2,3 %).

Jak je to s prací a příjmovou nerovností

Mít práci, ideálně takovou, která má pro člověka pozitivní přínosy (možnost rozvíjet svoji osobnost, uplatnit svůj talent a vlohy, práce s vyváženými nároky na fyzické či psychické síly a přiměřeně ohodnocená), je jednou z nejvyšších hodnot, pokud jde o kvalitu života. Naproti tomu pak ztráta zaměstnání a potíže s hledáním nového uplatnění ovlivňují nepříznivě psychickou pohodu, zejména pokud je navíc takový člověk vystaven tlaku v souvislosti s tím, že jsou na něm finančně závislé další osoby.
V evropském srovnání je postavení České republiky v tomto ohledu vesměs příznivé. V roce 2013 byla míra nezaměstnanosti v ČR (stejně jako v průměru za roky 2011–2013) šestá nejnižší v Evropské unii. Zatímco dlouhodobá nezaměstnanost v EU rostla, v ČR se od poloviny roku 2012 snižovala (u lidí ve věku 25–49 let klesala od poloviny roku 2013). Podíl domácností s nízkou intenzitou práce je v ČR čtvrtý nejmenší v EU. Podíl nedobrovolných částečných pracovních úvazků na jejich celkovém počtu je v rámci Unie šestý nejnižší. Podíl osob, které jsou v práci vystaveny rizikům ohrožujícím jejich fyzické (30,8 %) a duševní zdraví (14,5 %), je rovněž relativně významně nižší než činí průměr EU (39,8 %, resp. 26,5 %).
Naopak horší oproti evropskému průměru byl podíl nízkopříjmových osob na celkovém počtu zaměstnanců (18,2 % v roce 2010 proti 16,9 % v EU). Další z negativních rozdílů mezi ČR a EU je v porovnání mezd mužů a žen, tzv. gender pay gap. V ČR byl v roce 2012 čtvrtý největší v EU.

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku 15–64 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku  15–64 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku 25–49 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)

Dlouhodobě nezaměstnaní ve věku  25–49 let (12 měsíců a více, v % z celkově nezaměstnaných)
Zdroj: ČSÚ

Přitom Česko patří mezi země, kde je distribuce příjmů charakterizována spíše rovností. Porovnáme-li pětinu lidí s nejvyššími příjmy s pětinou lidí s nejnižšími příjmy, zjistíme, že Česká republika měla v roce 2012 po Slovinsku druhou nejmenší příjmovou nerovnost v EU a v roce 2013 dále poklesla. Také podle dalšího měřítka příjmů, tzv. Gini koeficientu, je příjmová nerovnost v ČR (24,9) třetí nejmenší v EU (30,6). Velmi vysoká je např. ve Spojených státech (44,6), Mexiku (54,6) nebo v Jihoafrické republice (57,8). Především právě relativní příjmová rovnost v ČR stojí za skutečností, že ohroženost příjmovou chudobou je v Česku dlouhodobě nejnižší ze všech zemí EU (8,6 % obyvatel v roce 2013). Riziko příjmové chudoby a sociálního vyloučení (14,6 % lidí v ČR) je však, pokud jde o regiony, značně diferencované. Už tak vysoký podíl takto ohrožených lidí narůstá v regionech Severozápad a Moravskoslezsko.
Vlastní bydlení bývá často snem mnoha lidí a některým z nich se naplnil. Preference před nájemním bydlením souvisí i se změnami sociologického charakteru ve fungování rodin zejména v posledním zhruba čtvrtstoletí. Především dluhové financování (hypoteční úvěry rostly v letech 2005 až 2008 každoročně v průměru o více než 30 %) podněcovalo v letech robustní konjunktury prudký růst vlastnického bydlení. Hodnoty čistého pořízení hmotných fixních aktiv domácností (z devíti desetin šlo o investice do bydlení) rostly v letech 2005–2008 v průměru o 14,1 % ročně. Po silných růstech cen bytů, které hnala do výšin vysoká poptávka, přišlo s útlumem ekonomiky vystřízlivění. Od poloviny roku 2009 ceny rezidenčního bydlení v ČR reálně klesaly a investice domácností se do těchto aktiv v letech 2009–2012 snižovaly v průměru o 3 % ročně (v posledních dvou letech o12,9 %, resp. o 8,7 %).

Přírůstky/úbytky čistých disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích ČR (v %; 2012 proti 2004, resp. 2009)

Přírůstky/úbytky čistých disponibilních příjmů na člena domácnosti v krajích ČR (v %; 2012 proti 2004, resp. 2009)
Zdroj: ČSÚ

Lidé v ČR čerpali od roku 2000 méně „neschopenek“. Pokud už však ano, byla jejich nemoc s pracovní neschopností delší (ze 30 dní v roce 2000 stoupla na loňských 44 dní). Vlivem deregulací a s „ústupem“ státu od lékařské péče zdarma zaplatili lidé za zdraví v roce 2012 ze svých peněz 46,3 mld. Kč, tj. 3,3krát více než v roce 2000 (13,9 mld. Kč). Každý rok jejich výdaje stoupaly o desetinu.
Rostoucí výdaje lidí na vzdělání začaly být patrné s rozvojem soukromého školství. Ani výrazný růst zejména bakalářských modulů na vysokých školách, které před rokem 1990 prakticky neexistovaly, však nevylepšil podíl vysokoškolsky vzdělaných ve věkové skupině 25–34 let. S podílem 29 % je ČR na šestém místě od konce v žebříčku zemí EU (v populaci 15–64 let na osmém, s 18 %).
Pocit bezpečí, jako významný faktor kvality života, byl jistě ovlivněn poklesem kriminality v letech 2004  až 2012 (zhruba stejným jako v Nizozemsku či Rakousku). Pokud jde o vývoj trestných činů, Česko se řadí do třetiny evropských zemí s nejnižší kriminalitou.

Více se dočtete zde: Inflace, spotřebitelské ceny , HDP, národní účty