Pracovat mnohdy bolí

Čtyři z deseti respondentů Českého statistického úřadu (v přepočtu přes dva miliony osob) byli názoru, že jsou na pracovišti vystaveni riziku, které nepříznivě ovlivňuje jejich fyzický zdravotní stav. Jedná se o takové vlivy jako nesprávné držení těla nebo jednorázové pohybové aktivity, nošení těžkých předmětů, hluk nebo silné vibrace, prašné pracoviště, výpary, kouř nebo plyn, riziko pracovního úrazu a v neposlední řadě značné zrakové vypětí.

Zrakové zatížení se stává problémem

V porovnání s výsledky obdobného šetření za rok 2007 rapidně klesl počet osob na nemocenské, na druhé straně však významně vzrostl počet osob, které se domnívají, že jsou na svém pracovišti vystaveny faktorům rizikovým pro fyzické zdraví. Proti roku 2007 se zvýšil podíl těchto pracujících o deset procentních bodů. To je mimo jiné důsledkem toho, že velký počet respondentů uváděl jako hlavní riziko zrakové vypětí, které nebylo v roce 2007 ještě sledováno.
Faktorům rizikovým pro fyzický stav jsou mnohem častěji vystaveni muži, uváděla je téměř polovina ze všech pracujících mužů. Tyto faktory také uvádí třetina všech pracujících žen. Nejčastěji si respondenti stěžují na nesprávné držení těla. Poté následuje riziko vyplývající z nošení těžkých předmětů a hned po něm riziko pracovního úrazu. Těmto negativním vlivům jsou vystaveni především řemeslníci a opraváři, pracovníci obsluhy strojů a zařízení, kvalifikovaní pracovníci v zemědělství a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.
Změny v profesní struktuře pracujících se promítají do skutečnosti, že počet respondentů, kteří jsou na svém pracovišti vystaveni riziku zrakového vypětí, je prakticky shodný s počtem osob domnívajících se, že jim hrozí nebezpečí pracovního úrazu. Nadměrné zatížení zraku považují za rizikový faktor především techničtí a odborní pracovníci, úředníci a specialisté.
Podle výsledků šetření jsou vystaveny riziku pro fyzický zdravotní stav dvě třetiny všech řemeslníků a opravářů a pracovníků obsluhy strojů. Tomu se přibližuje hlavní třída kvalifikovaných dělníků v zemědělství. V ostatních hlavních třídách s výjimkou pomocných a nekvalifikovaných pracovníků uváděla toto riziko třetina až čtvrtina respondentů.

V Praze je rizikovost nižší

Profesní struktura podstatně ovlivňuje situaci v jednotlivých krajích. Zatímco ve většině krajů se podíl pracujících vystavených rizikovým faktorům pro fyzické zdraví pohyboval mezi 40 až 50 % všech pracujících, v Praze se takto cítila ohrožena pouze čtvrtina všech respondentů. Nižší rizikovost byla v hlavním městě zjištěna u všech negativních faktorů, pouze v případě zrakového zatížení dosahoval podíl těchto pracujících republikové úrovně.
Nemalým problémem je skutečnost, že řada pracujících se domnívá, že jsou ve svém zaměstnání vystaveni negativním vlivům působícím na jejich duševní stav. Jejich počet byl sice nižší než počet osob ohrožených riziky působícími na jejich fyzický stav, přesto se tak vyjádřil každý pátý pracující respondent (956 tis.).

Šikanu a sexuální obtěžování více pociťují ženy

V přepočtu na celkový počet pracujících se necelých deset tisíc osob setkalo na svém pracovišti se sexuálním obtěžováním či šikanou. Jedná se o faktor, který více uváděly ženy (7 tis.). Mnohem častěji respondenti uváděli jako další faktor násilí nebo hrozbu násilí. Tomuto riziku bylo vystaveno více než 73 tis. osob, většinou mužů (45 tis.).
Tyto faktory mají intimní charakter a podle našeho názoru tuto možnost rizika někteří respondenti nepřiznali. Svou roli může hrát i skutečnost, že člen domácnosti odpovídající za šetřenou osobu (proxy šetření) ani neměl potřebné informace.

Pětina pracujících je přepracovaná

Zdaleka nejvýznamnějším negativním faktorem pro duševní zdraví je časový stres nebo přepracovanost. Toto riziko uvádí téměř pětina všech pracujících (17,7 %). Poněkud častěji je uvádějí muži (18,5 %), podíl žen je o necelé dva procentní body nižší (16,7 %).
V porovnání s rokem 2007 je zřetelný nárůst podílu pracujících pociťujících tento vliv o přibližně pět procentních bodů. Výskyt rizikových faktorů je úzce spojen s vykonávanou profesí respondentů. Zatímco u rizik působících negativně na fyzický stav je nejvyšší v zaměstnáních s vysokým podílem fyzické práce, podíl osob vystavených faktorům ovlivňujícím duševní stav je vysoký zejména v profesích s vysokým podílem organizační, tvůrčí a řídící práce.
Pokud jde o hlavní třídy CZ-ISCO, uvádí faktor časového stresu nebo přepracovanosti více než třetina řídících pracovníků, pětina specialistů a technických a odborných pracovníků. Toto riziko uvádí i pětina pracovníků obsluhy strojů a zařízení. Časové vypětí a přepracovanost kulminuje ve skupině osob ve věku 35–50 let.
Pocit přepracování a časového stresu uvádějí častěji podnikatelé (19,1 %) než zaměstnanci (17,4 %). Není bez zajímavosti, že podnikatelé více než zaměstnanci uvádějí například i riziko vyplývající z nošení těžkých břemen. To jen potvrzuje různorodost profesí především ve skupině pracujících na vlastní účet.

Více se dočtete zde: Zaměstnanost, nezaměstnanost